Emma's POV
Překulím se na druhou stranu, abych zamezila slunečním paprskům oslepit mé oči hned takhle po ránu. Chci zabořit hlavu do Harryho hrudě, avšak vedle sebe nahmatám jen prázdné místo. Zmateně otevřu oči a ihned si přetáhnu peřinu přes hlavu, kvůli velké dávce slunečního svitu, který mě do nich udeří. Teď mi sluneční paprsky příjemně prohřívají záda, ale já stále zpod peřiny pátrám po kudrnáčovi. Nikde však jeho hlavu ani jinou část těla nevidím, a tak ze sebe shodím peřinu a chci spustit nohy z postele, ale zarazím se v polovině pohybu a se smíchem padám zpět do peřin v poloze, ze které se jen tak nevymotám. V této chvíli byste mně mohli přirovnat spíš k uzlu, ze kterého kouká pár nohou a rukou. Břišní svaly se mi díky neustávajícímu smíchu zatínají, až to bolí a z očí mi tečou potoky slz. Dámy a pánové, před mojí postelí leží jako předložka spící Harry Styles. No kdo má toto štěstí že? Horko-těžko se vymotám se své polohy uzlu a s přihlouplým úsměvem pozoruji zkrouceného Harryho na zemi. Otázkou ale zůstává, proč leží na zemi?
''Harry?'' lehce mu pohladím líce a jako odpověď se mi dostane jen nesouhlasného zamručení a on si ještě více přitiskne nohy k břichu. Snažím se nesmát, ale jelikož důvod jeho nočního pobytu na zemi mi není znám a jeho poloha je více než vtipná, snažím se utlumit svůj smích rukou položenou na svých ústech. ''Harry?'' zkusím to znovu a tentokrát otevře jedno oko a zkoumá moji tvář. Úplně ignoruje fakt, že nejspíš celou noc prospal na zemi, a já se chci dozvědět proč.
''Můžeš mi vysvětlit, proč spíš na zemi?'' zeptám se pobaveně, když otevře i druhé oko. Překulí se na záda a shrne si vlasy z obličeje, načež si protáhne ztuhlá záda. Dá si ruce za hlavu a potutelně se na mně usměje. ''Víš, že v noci kopeš? A boxer bys taky nebyla špatnej,'' uculí se a já se zamyslím. Nevím, že bych někdy kopala nebo dokonce boxovala ze spaní.
''Harry tohle jsem nikdy nedělala!'' obraňuji sama sebe ale Harryho úsměv se ještě rozšíří. ''Tak jsem rád, že jsem byl u premiéry,'' zasměje se a já vezmu první věc, co mám po ruce, k Harryho štěstí to je polštář, a jednou přesně mířenou ranou mu ho trefím do obličeje. Nevypadá to, že bych ho nějak ranila, protože během sekundy mi polštář přiletí zpátky doprovázený Harryho smíchem. ''A já myslela, že ti je 21 Harry,'' řeknu se smíchem a on, jakoby tomu chtěl ještě dodat patřičný efekt, vyplázl na mně jazyk. Sundám nohy z postele a natáhnu k Harrymu ruku, načež on se jí chytne a vyhoupne se na nohy. Jelikož dneska spal kvůli někomu bez trička, tak mám dokonalý výhled na všechny jeho svaly, jak se při pohybu napínají a zas povolují. Tenhle člověk mně nikdy nepřestane překvapovat. Vezme mně kolem pasu a vyjdeme na chodbu, s úmyslem jít do kuchyně. Zastavím se ale u dveří, ze kterých již dlouho nikdo nevyšel.
''Jdi napřed. Doběhnu tě,'' Harry s chápavým úsměvem přikývne a pak už slyším jen jeho doznívající kroky na schodech. Dojdu až k oněm dveřím a zaposlouchám se do zvuků uvnitř. Kromě pravidelného tikání nástěnných hodin neslyším vůbec nic. Bojácně zaklepu na dveře ve snaze dočkat se alespoň tichého 'dále', nebo alespoň slůvek 'nechte mě být' ale v pokoji je stále mrtvolné ticho. Zkouším zabrat za kliku a ta se díky bohu s malým cvaknutím pohne směrem dolů a dveře se otevřou. Nejdříve jen na malou škvíru, kterou nahlédnu dovnitř, ale pokoj se zdá prázdný. Postel je rozestlaná takže odhaduji, že Louis nedávno vstával. Dveře do koupelny jsou dokořán, tam také není. Rozhlédnu se po pokoji a nasaji vzduch. Voní to tu typickou chlapskou vůní a cigaretami. Můj pohled padne na balkon, kde uvidím slabý kouř z cigarety. Výhled tam mi ale zastiňuje obrovská komoda, za níž pravděpodobně najdu kouřícího Louise. Dojdu ke dveřím na balkon, které jemným tlakem otevřu a otřesu se nad přívalem chladného vzduchu, který se mi zabodne do kůže jako tisíce jehliček. Asi nebyl dobrý nápad spát jen v tílku a šortkách. Můj pohled ihned upoutá postava sedící na jedné ze dvou židlí. Cigareta, kterou drží v pravé ruce mezi prostředníčkem a ukazováčkem nejde přehlédnout a jeho pohled zamyšleně směřuje někam za obzor. Udělám první krok a má bosá chodidla se dotknou ještě neprohřátých dlaždic, které pokrývají podlahu balkonu. Na těle mi okamžitě naskočí ještě větší husí kůže než předtím a já zatnu pěsti. Pohled mi od mých nohou putuje znovu do jeho tváře, vypadá to, že je zahrabaný ve svých myšlenkách. Nepřítomně si vloží cigaretu mezi rty a nasaje kouř, který vdechne do plic a následně znovu vydechne. Pomalu se rozejdu směrem k němu, snažíc se být co nejtišší.
ČTEŠ
Penfriend ||n.h|| ✔️
Fanfiction!Upozornění! Tenhle příběh jsem psala ve svých začátcích na wattpadu. Což znamená, že kapitoly nebudou nějak zvlášť obsáhlé a celkově to bude takové "dětské dílo", což znamená i pravopisné chyby, který se snažím eliminovat. Postupem času se budu sna...