Zrození bestie [TVD/TO FF] ✔

10. kapitola - Šašek nebo vrah?

Co by byl zámek bez dvorního klauna? Baví znuděné dvořany, pobíhá po celém dvoře, ale nejvíce času tráví přímo u pana krále. Sedí za jeho zády a šeptá mu do ucha spousty nesmyslů. Ne vše ale musí být nutně nesmysly - co když jsou šaškova slova jedovatá a pomalu otravují mysl krále? Potom Bůh pomáhej celému království.

Pohled Hope

Během pár chvil jsem v celém domě osiřela - Lizzie odešla najít jakoukoliv cestu, jak se zbavit Kaie a Josie před krátkým okamžikem vystřelila z domu jako kdyby viděla ducha. Popravdě mi to tak úplně nevadilo. Bylo příjemné mít občas čas na sebe, abych se mohla věnovat vlastním koníčkům - což v mém případě znamenalo sníst kýbl zmrzliny a dokoukat několik dílů oblíbeného seriálu.

Honbu za sladkým hříchem ovšem přerušily hlasité zvuky z obývacího pokoje. Určitě vycházely z televizoru, ačkoliv jsem byla přesvědčená, že ta doteď vůbec neběžela. V tomhle domě každopádně žilo takových lidí, že mě to ani v nejmenším neznepokojilo - Alaric zřejmě jenom přišel shlédnout nějaký historický dokument nebo tak něco.

Přesto jsem po cestě do kuchyně zastavila u pokoje a ze zvědavosti nakoukla dovnitř. Zůstala jsem stát mezi zárubněmi, založila ruce na hrudníku a povytáhla obočí. V televizi právě běžela scéna, ve které žena - v červených plavkách a s plovákem v ruce - utíkala po pláži, mezitím co se jí její vlastní prsa pokoušela vyrazit zuby. Celá scéna byla ozvučená dramatickou hudbou, jako kdyby zrovna přinejmenším zachraňovala prezidenta Spojených států.

Na gauči, zády ke mně, seděl vysoký kluk s černými vlasy a já hned věděla, která bije. „Jako vážně?" ušklíbla jsem se. „Pobřežní hlídka? Víš, jak strašně starý to je?"

Kai se na mě otočil se širokým úsměvem a nabral si další hrst popkornu z misky, kterou držel v rukou. „Programové archivy jsou prostě super věc. Najdeš tam všechno – doslova všechno. I tyhle boží starý seriály. Věděla jsi to?" zasmál se, pusu si celou zaplnil kukuřicí a otočil se zpátky na televizi.

„Co tady vůbec děláš?" rozešla jsem se ke gauči. „Jestli tě tu Alaric najde, tak tě zabije. Ačkoliv... to by byla vlastně dobrá věc, takže tu na něj počkám s tebou," drze jsem si přisedla na sedačku vedle něj a vytáhla z kapsy telefon. Nemínila jsem Kolovi odpustit tuhle podpásovku. Měl ho hlídat a místo toho mi teď tahle pohroma seděla na gauči a já netušila, co s ním. Tak jsem svému podrazáckému strýčkovi odeslala alespoň pobouřenou zprávu, aby věděl, že to nenechám jen tak.

„Ale notak. Nikdo jiný, koho znám, nemá kabelovku ani věčně plnou lednici. Krom toho Kol na mě zrovna neměl čas dohlížet, takže si můžu dneska udělat vlastní program," uculil se a sáhl si do kapsy pro telefon. „Dáme selfie? Po čtrnácti letech jsem zase začal twitterovat. Musím znovu nalákat své následovníky. A když dám hashtag zrzka, určitě to přitáhne víc lidí." Bez toho, aby vůbec čekal na mou odpověď, nadzvedl mobil a vlepil mi pusu na tvář. Během toho zmáčkl spoušť a hned se zase spokojeně odtáhl. „To je perfektní. Příště se jen trochu víc usměj," okomentoval fotku s kritickým pohledem.

„Bože, ty jsi takovej cvok," protočila jsem oči a odložila si nohy na stolek. Byla jsem na Kola neuvěřitelně naštvaná. Už dávno jsem věděla, že není zodpovědný, ale on ho tu nechal jen tak bez dozoru. Kai mohl kdykoliv kamkoliv odkráčet a nikdo z nás by o tom neměl nejmenší ponětí. S úšklebkem jsem otočila hlavu na Parkera, protože jsem cítila, že mě upřeně sleduje. „Neměl by ses koukat na ty ženský v plavkách, hm?" Ty jeho pichlavé modré oči mě znervózňovaly, stejně jako nemizící klukovský úsměv. Vůbec jsem nedokázala odhadnout, co se mu honí v hlavě a to mě tak trochu děsilo. Jak si můžete dávat pozor před nepřítelem, kterého vůbec neznáte? A zdálo se, že Kai byl mistr přetvářky, kdežto já byla sotva začátečník. Místo odpovědi jenom škádlivě nadzvedl obočí, mrkl na mě pravým okem a otočil svou pozornost zpátky na televizi.