Nepochopená (Teenwolf FF)

XIII.

"Fajn, alespoň ti pomůže se starou latinou." Pronesl Deaton s milým úsměvem. Taky jsem se na něj usmála, ale když jsem zabloudila pohledem na Liama a Hayden, oba měli ve tvářích podráždění. Zvedla jsem obočí a chtěla jí za nimi, ale Hayden mi naznačila, že mi to řeknou až potom. Přikývla jsem na souhlas a otočila se zpět na Scotta s Deatonem, kteří si začali sepisovat seznam těch, se kterými potřebují mluvit. Už teď jsem viděla, že jich bylo nejméně osm. "A co zkusit někoho přímo?" Zazněl Derekův hlas a já se na něj podívala. "A koho?" Zeptala se ho Malia. "Někoho z temné strany nadpřirozena." Scott i já jsme vyděšeně nadskočili. "A to jako koho? Peter je z města pryč už skoro osm měsíců. Bestie je pohřbená hluboko pod zemí a doktoři děsů zmizeli spolu s ní." "A co Kate s perzerkry?" Zeptal se Derek Scotta. "Jo Kate. Ta, co se tě snažila zabít. Jo.. Ta nám určitě pomůže s radostí." Stilesovo pindání Derekovi dost vadilo, protože zatínal pěsti. "Nemyslím ji. Myslím jen perzerkry... Jsou tu dost dlouho na to, aby dokázali Altius určit." "To není dobrý nápad.. A co zkusit Kiru se Skinwalkery?" Začínala jsem být dost zmatená. Bylo to až moc nových jmen, které jsem neznala. "Myslíš Kiru, která je teď hluboko v poušti a snaží se, aby jí její liška nezabila a Skinwalkery, kteří jsou někde v písku na Sahaře, nebo jak se ta poušť jmenuje. Jo, to už by byl lepší nápad se jít rovnou zeptat Diaboluse. O tom alespoň víme, že ho najdeme."
"Proč bychom nenašli Kiru?"
"Protože ta poušť není jako Becon Hills! Má několik set tisíc kilometrů čtverečných! A Kira může být naprosto kdekoliv! Třeba už ani není tam, ale je v úplně jiné části státu v jiný, pískem zanesený oblasti Scotte!" Stiles zřejmě vybuchl. Všichni jsme na něj překvapeně koukali. "Scotte..." Začal zas, ale tentokrát vlídně. "Kiru nemáme šanci najít. Ani její matka neví, kde je jí konec a když odsud odjedeme, nebude tu nikdo, kdo by obyvatele Becon chránil před tou stvůrou. A i kdybychom jí našli, až se sem s ní vrátíme, už nebude koho zachraňovat.. Všechny je to zabije..." "Má pravdu Scotte." Přidala se chápavě Lydie. "Musíme to hledet odsud." Dodala a nasadila milý úsměv. Scott zdrceně přikývl a stočil svou pozornost zpět k seznamu.

"Co to má být? Periculo et indissolubiles?" "Nebezpečný a nezničitelný." Odpověděla jsem Theovi, který listovat v Bestiáři a hledal slovo Altius. Deaton nám všechny stránky přetiskl, aby si mohl Bestiář nechat u sebe, kdyby se náhodou objevil někdo, kdo by Altius a zbytek textu přeluštil. "Aha." Pronesl Theo znuděně a dál listovat ve zažloutlých stránkách. "Hele, jak se řekne latinsky vlkodlak?" Zeptal se a se zájmem mne pozoroval. Zamyslela jsem se. "Lupinotuum pectinem, myslím. Ale většinou se to zkracuje na Lupinot." Řekla jsem a usmála se na něj. "Umíš hodně dobře starou latinu?" Zeptal se Theo s úsměvem. "Umím jí tak, jak moc jí potřebuji. Plynulej hovor bych asi dohromady dala, ale seminárku nenapíšu." "Řekneš mi něco z plynulého hovoru?" Zeptal se a přestal listovat v knize. "Scrutari non loqui." "Co to znamená?" "Nemel a hledej." "Aha no." Řekl otáveně a přejížděl prstem stránku. Já seděla u stolu a sepisovala, co jsme zjistili.

•Altius je mocná
•Dokáže zastavit Diaboluse

Víc jsme zatím nezjistili. Většinou bylo v Bestiáři Altius spojováno s mocí, ale to bylo tak všechno. "Tady něco je!" Vykřikl Theo a já se s trhnutím otočila. "Stojí tu; Altius est rufus oculos, album illorum lumen est plena mutatio." Přišla jsem blíž k Bestiáři a na celý text se podívala. "Mám to; Altius má červené oči, ale v plné proměně z nich vyzařuje bílé světlo." "Víc nic?" "Ne." "Tak to nám to moc nepomohlo." Theo mi řekl, ať to připíšu na seznam, ale moc velký informační posun to nebyl.

•Má červené oči/úplná proměna= bíle svítící.

Theo už nad knihou začínal klimbat a tak jsem ho vystřídala. Jenže když ani já po čtyřiceti stránkách nic nenašla, začalo mě to taky uspávat.

"Máte něco?" Zeptal se Scott, když vešel do místnosti. Liam a Hayden čekali v obýválu, aby nerušili náš hovor a jen mlčky poslouchali. "Pár informací, ale nic moc se z toho vydedukovat nedá Scotte." Řekl Theo a podal mu papír s poznámkami. "To je zlý.." Pronesl nešťastně. "Stalo se něco?" Zeptala jsem se, když se v jeho pachu začala vznášet nejistota. "Nic, já jen.. Se všemi, se kterými jsme dnes mluvili, jsme neuspěli. Nikdo na internetu taky nic nenašel a když už ani v Bestiáři víc není, nevím, jestli to zvládneme." Scott poděkoval za naše úsilí a pak odešel se slovy, že Malia ho potřebuje. A pak byla řada na odchod na Theovi, protože musel Masona hodit na příjmací pohovor do Sinemy. Došla jsem s ním ke dveřím a podala mu jeho bundu, aby se nemusel natahovat k věšáku. "Děkuju." Pronesl a na tváři se mu objevil pokřivený úsměv. "Tak..." Zarazil se a nepokračoval. "Dicere Theo." Řekla jsem s úsměvem a on se taky usmál. "To je zas něco z latiny?" "Jo." "Dobrý bože, já se jí snad začnu učit, abych ti rozumněl." "Není třeba." Usmála jsem se a nahnula se k němu. Theo pochopil a následoval polibek. Theovi ruce jsem cítila na svých bocích a pak si mne přitáhl blíž k sobě. Dala jsem mu ruce za krk a užívala si každou vteřinu. Když jsme se pak rozdělili, Theo se se mnou rozloučil a jakmile se za ním dveře zaklaply, otočila jsem se směrem k obýváku. Liam i Hayden stáli ve dveřích a s nasupenými výrazy mne pozorovali. "Co je?!" Štěkla jsem ostře, protože mě jejich výrazy vytáčely. "Ty chodíš s Theem?" Zeptala se Hayden. "No.. Já vlastně.." "Nemůžeš s ním být!" Štěkl Liam. "Co?" Zeptala jsem se nechápavě. "Proč zas?" "Protože ty nevíš, co ten kluk provedl; přinutil mě, abych zabil Scotta a když jsem to neudělal já, šel ho zabít sám. Praštil Lydii a pak kvůli němu byla v Eichnu. Postřelil Maliu a málem jí kvůli tomu zabila její matka. Lhal o tom, co udělal Stiles, aby jeho a Scotta rozeštval." Liam to chrlil ve velkém množství. "Bavíme se teď o Theovi?" Zeptala jsem se nevěřícně. "Tess, nemůžeš mu věřit." Přidala se Hayden.
"Hele.." Začala jsem klidně a bez emocí. "Není náhodou Theo ten, kdo ti zachránil krk Liame? A ne jednou? Není Theo ten, kdo přišel, když ho o to Scott požádal, bez ohledu na to, co se mu stane a co za to získá? Není on ten, kdo zachánil nám všem bojujícím proti Diabolusovi zadek, když ze sebe dělal návnadu?" Zeptala jsem se a na obou z nich bylo vidět, že si ta slova snaží přebrat. "Já vím, jakej hajzl to byl. Slyšela jsem to od tebe snad pětkrát. Ale změnil se ne? Na to nezapomínejte. Kdyby mě chtěl zabít, tak se nachová, jak se chová. Minimálně ne tak zbrkle." Řekla jsem a Liam s Hayden sklopili zraky. "Ale děkuju za starost. Vám oběma." Usmála jsem se na ně a oba se radostí rozzářili. "Ale teď vypadněte, než mě ta dobrá nálada přejde." Zasmála jsem se a oba se na sebe podívali.

Je to tu. ❤ Tak zas za týden. ❤💪