Nejdůležitější priority života (S.M.)

9. J U S T I N

"Crrrrrrr" zazvonil budík.

Je půl sedmé ráno a já se chystám do školy.
Hned po vypnutí budíku jsem se pomalu zvedla a vydala se směrem ke dveřím do propojené koupelny se záchodem.
Umyla jsem se, vyčistila si zuby a vyrazila směrem k mé posteli, kde jsem odpojila telefon z nabíječky a spustila Spotify, ve kterém jsem si přehrála oblíbený playlist.

„Já zase nemám co na sebe"
„Tady prostě nic není.."
„Co mám teď jako dělat?"

Asi po čtvrt hodině a milion outfitech jsem se konečně rozhodla pro červeno-černě kostkovanou košili a černé roztrhané džíny s vysokým pasem.

U svého kosmetického stolku jsem usoudila, že moje pleť vypadá strašně. Nanesla jsem tedy lehkou vrstvu oblíbeného makeupu, na kruhy pod očima korektor a všechno to zafixovala pudrem od Macu. Řasy jsem parkrát protřela kartáčem od řasenky, očistila obtisklou černou barvu na mých víčkách a vydala se udělat něco se svými vlasy.

Své hnědé vlasy jsem dnes nechala volně splývat po mých zádech, jen jsem polovinu z nich sepla skřipcem do jakéhosi drdolu.

Jako každé ráno, to dnešní nebylo ničím jiné a v podstatě jsem žila takový stereotyp:

Vstát, umýt se, obléknout se, namalovat, učesat, jít do cukrárny a potom do školy.

Dnes jsem se to rozhodla udělat to samé a tím pádem ten můj opakující se režim ničím neporušit. Stereotypy nesnáším, ale s tímhle v podstatě nic moc udělat nemůžu.

V cukrárně jsem jako vždy potkala mamku a její spolupracovnice. Taky tu nechyběl Shawn, se kterým jsem v podstatě vcházela do dveří. Máma si neodpustila poznámku, že nám to spolu sluší. Odbyla jsem ji falešným úsměvem a vražedně mračícím obočím.

Po příchodu do školy jsem se dozvěděla, že máme nového spolužáka. Sendy z toho byla úplně vedle, strašně se jí líbil.

„No a dneska už se konečně seznámíš s tím Justinem, Rose"

„Proč se mám s ním seznamovat já, když nikoho nechci a navíc se líbí tobě?"

„Proč bych se s ním měla seznamovat taky, když se včera představil před třídou?"

„No, Jo vlastně. Ale chceš ho poznat víc, ne?"

„Jasně, že chci. A ty se mnou!"

„Hele, koukej! Rose! To je on" řekla po chvíli.

„Fuha.. nečekala jsem, že bude až takhle moc hot"

„Jo, přesně tak. Co jsem ti říkala? Ještě řekni, že nemáme stejnej vkus na kluky"

„Nooo, to máme. Jak kdy a jak u kterýho" řekla jsem s úsměvem.

„A Sendy... vidíš ten zadek? Ten strašně vypracovanej zadek?" Dodala jsem.

„Jeho zadek je lepší než ty naše zadky dohromady"

„Jo, to máš asi pravdu" usmála jsem se.

„Ahoj, já jsem Justin.. Justin Foley" řekl a podal mi ruku.

„A-Ahoj, já Rose Stephensonová. Ráda tě poznávám" úsměv na tváři mi nespadl ani snad za hodinu.

„On je tak boží Sendy!"

„Přesně tak... ale ty jsi viděla a vlastně si i byla venku s někým víc dokonalým než je on. Moc dobře víš kdo, prosím, řekni mi všechno, co se dělo... prosiiiim" koukala na mě jak smutný pes, já vlastně ani nevím, co ji přijde na Shawnovi tak úžasné. Jo, možná hezky zpívá, je talentovaný a i hezký... ale je takový... zvláštní.