"Tááák, tady je dortík pro oslavence," pronesl Luhan, když z ledničky vyndal malý dortík s třemi svíčkami a Chanyeol je hned nato pohotově zapálil. Baekhyunovi nic nedocházelo.
"Cože?"
"Všechno nejlepší k rozchodu!" Luhan se doširoka usmál a položil talířek se zákuskem na stůl před jeho nejlepšího kamaráda. Chanyeol mezitím vyndal skleničky a lil do nich šampaňské. Když sklenku podával oslavenci, nervózně se na něj usmál.
"Lulu, nejsi normální," konstatoval Baekhyun a usrkl si šampaňského.
"Počkeej! Musíme ješte pronést přípitek," obořil se na něj pohoršeně pořadatel oslavy a rychle strčil Chanyeola na židli vedle Baekhyuna. "Tak na tvůj svobodný život!" Oslavenec otráveně protočil očima ale stejne si hned na to s lehkým úsměvem přiťuknul.
Baekhyun byl rád, že se konverzace stočila k jinému tématu, než byl jeho rozchod a tak si celý večer užili. Když už nebylo co probírat, Chanyeol navrhl se podívat na film. Ani ve snu by ho ovšem, nenapadlo neobsloužit své hosty občerstvením a limonádou, kterou Luhan ani nevěděl, že doma je a to dělalo celou záležitost ještě zajímavější. Když příjde na to, aby nakrmil svoje blízké, Chanyeol (podle odhadů Luhana a Baekhyuna) dokáže vyčarovat limonádu a tahat popcorn z kouzelného klobouku.Film skončil, limonáda byla vypitá, popcorn a křupky už taky nezbyly. Půl hodina po půlnoci a Chanyeol vypíná televizi.
"Min usnul," řekl Luhan šeptem a oba dva se nato podívali na Baekhyuna zachumlaného do polštářů.
"Přinesu deku," zašeptal pohotově Chanyeol a zmizel v pokoji pro hosty. Luhan sklidil skleničky a misky ze stolku a v tichosti je odložil na kuchyňskou linku. Když se otočil, Chanyeol už se vracel s dekou a tak využil příležitosti, kdy by mohl být Chanyeol s Baekhyunem sám a rychle odcupital do pokoje pro hosty s jednoduchým "Dobrou!".O Baekhyuna se tak musel postarat sám hostitel. Stál nad ním s dekou a přemýšlel, jestli ho nemá raději položit, nikoliv nechat v sedě. Takhle by ho ráno mohla bolet záda. Chanyeol si řekl, že je nepřijatelné, aby měl Baekhyun přeležené a bolavé svaly a tak odložil deku na opěradlo sedačky a váhal. Baekhyun vypadal tak křehce, jako by ho jeho dotek měl zmuchlat. Přemýšlel, jak ho co nejněžněji uvést do té správné spící polohy a nakonec se opravdu odhodlal.
Objal Baekhyunova ramena i s polštářem jednou rukou a druhou mu nadzvednul nohy pod kolenama. Malinko ho zvednul a opatrně otočil tak, aby měl pod hlavou jeden z polštářů. Baekhyun otevřel oči a zadíval se na Chanyeola rozespalýma očima. Nikdo nezachytil polštář, co ho spolu se spícím Baekhyunem Chanyeol před chvílí přemístil. Bylo slyšet, jak potichounku žuchnul na zem. Baekhyun přivíral oči a když se od nich Chanyeol odtrhl, přikryl ho dekou. Byl mu věnován ospalý ale spokojený pohled a malý úsměv.
Chanyeol nezvedl polštář ze země. Odešel, když se vynadíval na spícího " Leemina" a pak s tím moc dobře známým hřejivým pocitem odešel do své pracovny.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Baekhyun se probudil do slunného dopoledne. Ptáčci, co švitořili za pootevřenými okny, rozespalému mladíkovi připomněli, že přichází jaro. Pousmál se, když si uvědomil, jak by z toho Baekhyun a Luhan, dva bezdomovci, byli šťastní. Úsměv zmizel, Leeminovi by to bylo jedno, říkal si, on měl vždycky kde bydlet.
Než na něj stihla uvalit deprese ve svém temném hábitu, přihopsal do obýváku Chanyeol v teplákách a bílém tričku.
"Promiň, chtěl jsem vyvětrat, mám to zavřít?" Otázku položil, když už měl dvě ze čtyř oken zavřená. "Chceš palačinky? Počkej, ohřeju ti je," odskočil od okna v kuchyni a strčil talíř se snídaní do mikrovlnky. "Kafe? Džus? Kaka-.."
"Kafe." Chanyeol se vlídně usmál na pomuchlaného Baekhyuna ještě zachumlaného v dece.
"Jak se ti spalo?"
"Fajn, vlastně.. Vlastně celkem fajn," zamlaskal a zvednul se pořád s dekou přehozenou přes záda. Cestou do kuchyně mu sklouzla na zem a tak, když ji zvednul a přehodil přes sebe, držel si ji pevně u sebe. "Kde je Luhan?"
"Na pohovoru," odpověděl Chanyeol a voda v konvici za ním začínala bublat.
"To už?? Já myslel, že to potrvá.. Jak jsi zvládnul všechno to zařídit?" Chanyeol bral jeho slova jako lichotku a tak se neotáčel od linky a přidával do hrnku rozpusrné kafe. Baekhyun neviděl, jak se nad hrníčkem roztomile usmál, jenom slyšell, jak mikrovlnka zapípala.
"Kyungsoo mi pomohl, dělá na úřadě tady v centru. No a ještě dneska se díval, jakože Luhan, na spoustu videí, takže ví, jak se líčí a češe.. No a to ostatní, já se s ním díval jenom na první tři."
"Aha.. Doufal jsem, že už Sehun bude v práci, když tam půjde Lu. Jakože by se za něj přimluvil nebo něco... Děkuju," řekl, když před něj Chanyeol položil palačinky s nutelou a kafe. "A kdy se vrátí? Nevíš?"
"Říkal, že nám.. Uh, mně nebo tobě zavolá, až skončí ale teď mi psal, že tam teď další půlhodinu někde čeká v kanceláři."
"Aha... Tak to jo," řekl Baekhyun a opatrně si ukousl horké palačinky. Z hrnku stoupala pára a Baekhyun na ní koukal. Trochu se zarazil, když mu připomněla noční můru předminulé noci. Cuknul sebou ale jedl dál. Chanyeol se posadil tak akorát, aby si toho všimnul a znervózněl.
"A.. No... Mine... Jsi vpořádku?" Baekhyun se na něj podíval a dokousal sousto, aby na něj nevyprsknul palačinku.
"Jasně, proč-.. Ne, to já se rozešel se Sehunem, jsem vpohodě," uklidňoval ho.
"A nechá tě u něj bydlet?"
"Jasně, nechá... Nepohádali jsme se, Yeolie, jsme kamarádi," řekl a strčil si do pusy zbytek palačinky. Chanyeol nevypadal, že by se úplně uklidnil, ale tolik mu stačilo, aby se pohodlně posadil a vklidu vydechnul.
"Ale u mně vždycky můžeš-..."
"Já vim, Chanyeolie," přerušil ho a zvedl se od stolu. Vypadal otráveně a Chanyeola to ničilo. V poslední době se na něj Leemin buď moc hezky usmíval nebo se k němu choval, jakoby nic neznamenal a jenom ho zdržoval. Připadal si hloupě, přesto pro něj hodlal udělat první poslední. Jako by ho od sebe kvůli něčemu odstrkoval a Chanyeol hodlal svůj následující čas strávený osamotě v kuchyni věnovat přemítáním o tom, jak mu pomoci...
ČTEŠ
Double (cz verze)
FanfictionBaekhyun a Luhan mají spoustu společného- barvu vlasů, jazyk, kterým mluví, rodné město, minulost. A taky oba dva žijí na ulici. Bylo by tomu tak i nadále kdyby se jednoho osudného dne nemělo něco stát. Ti nerozluční kamarádi by se dál na vlastní p...