Double (cz verze)

Kapitola 15

"Doprdele," neodpustil si Chanyeol a nechal spadnout svoji brašnu na zem hned za dveřmi, které rychle zabouchnul. "Mine! Mine, slyšíš mně??" I kdyby se byť na vteřinu zarazil, když viděl úplně nahého Baekhyuna ležet právě před ním, nebylo to nijak zvlášť poznat. Nemohl si nevšimnout, že je tam dole ulepený a dokázal si představit od čeho a tak se jeho příšerné představy o tom, jak se do takového stavu Leemin dostal, začaly ubírat docela jiným směrem, než doposud. Oči mu tikaly z jedné modřiny na Leeminově těla na druhou a na další a další, přesto se nezastavoval. Vrhnul se k němu, kleknul si po jeho boku a svižně, přesto opatrně, ho převrátil na záda aby mu viděl do obličeje. "Mine! Mine, prober se," sáhl mu na krk aby hned dalším okamžikem ucítil tep a podíval se Baekhyunovi do jeho unavených očí, které pomalu otevíral. Chanyeol úlevou vydechl a do očí mu vyhrkly slzy. Nedovedl si představit, co by si počal, kdyby se neprobral. Lehce nadzvedl Baekhyuna pod pažemi a posadil se tak, aby ho mohl následně položit na vlastní stehno. Podepíral ho pod krkem jednou rukou a jeho nahým ramenem k sobě malinko nakláněl druhou rukou. "Co se stalo?? Co ti je, Minie?" Baekhyun začal tiše plakat, když slyšel přezdívky, které patřily Leeminovi. "Minie co se děje? P-počkej,..." Baekhyun neměl sílu na to, aby se díval do Chanyeolových pečujících očí a tak si zkusil sednout a z pomuchlaného sedu se zvednout ale neměl ani sílu dlouho stát. Uvědomil si, že je vlastně úplně nahatý a tak se snažil překřížit nohy ale ztratil rovnováhu. Chanyeol ho pohotově podepřel, aby na svých rozklepaných nohách neupadl a s oporou jeho silných paží dovedl Baekhyuna do obýváku. Tam se s jeho pomocí dřevěně posadil na sedačku ale ani měkká přikrývka nedokázala zjemnit bolest, která Baekhyuna prudce doprovázela v dolní části těla. Chanyeol si správně vyložil jeho bolestný výraz a když ho zabalil do svojí bundy, kterou si ve vteřině svléknul, doběhl pro svoji plně vybavenou brašnu ke dveřím a zpět. Posadil se vedle uslzeného Baekhyuna a vyndal krabičku s prášky proti bolesti. Rychle jeden Baekovi podal a hned nato naplnil skleničku na stolku vodou z lahve, co přinesl a chvíli sklenku podržel, než si ji Baekhyun vzal svýma roztřesenýma rukama a zapil prášek.
"Kdo ti ublížil?" Chanyeol se opět, vlídně zeptal a doufal v odpověď ale Baekhyun jenom plakal dál. "Co všechno tě bolí? Mine, mluv se mnou, prosím," žadonil a trápil se tím, že se dál díval na jeho modřiny a rány. Nic z něj nedostal a tak se zvednul a odešel do koupelny.
Baekhyun se rozbrečel víc, když si usmyslel, že se na něj Chanyeol naštval a uraženě odešel. Pro svoje vzlyky neslyšel, co kde dělal a tak seděl dál jako hromádka neštěstí, se zadkem a podbřiškem ulepeným od spermatu."Ch-ch-channy promiň! P-prosím vrať se," zavolal, když si začal svoje mlčení vyčítat a Chanyeol se opravdu vrátil se svým ustaraným výrazem.
"Tak co, Minie? Co tě všechno bolí?"
"Všechno," postěžoval si a trochu se uchechtnul. "Vlastně nic strašnýho, n-nechtěl jsem tě vyděsit," pověděl mu nakonec omluvně Baekhyun.
"Vpořádku, Minnie, jsem rád, že se ti nestalo nic vážného," usmál se na něj Chanyeol a položil ruce na ty Baekhyunovy, které svíraly prázdnou skleničku. Jemně si od něj skleničku vzal a položil ji za sebe na stolek, potom do svých obou rukou vzal Baekhyunovy, v porovnání s jeho, maličké křehoučké ručky a stiskl je, aby je zahřál a aby se tolik neklepaly. Po celou dobu se díval do jeho uslzených očí tak láskyplně, že pod jeho pohledem Baekhyun tiše roztával.
Opravdu Leemina miluje, říkal si v duchu a nevěděl jak si poradit se svými rozporuplnými pocity. Každou chvilkou, kterou strávil zíráním do Chanyeolových milujících očí, se víc a víc nenáviděl.
"Potřebuju mluvit s Luhanem," řekl rozhodně ale Chanyeol zavrtěl hlavou.
"Teď si musíš odpočinout."
"A-ale Luhan... On to pochopí," vyhrkl s novými slzami na tvářích a Chanyeol se smutně usmál.
"Myslel jsem si, že mi říkáš všechno," řekl a i jeho smutný úsměv už uvadl.
"J-já... Tohle -..."
"Nemusíš mi to říkat, nic nemusíš, když nechceš," ujistil Baekhyuna jeho klidným, hlubokým hlasem a zvednul se z podřepu, aby svého uplakaného kamaráda chytil pod kolenama a za zády a k jeho překvapení ho zvedl do vzduchu a opřel si ho o vlastní hruď. Stihnul si svléknout svojí mikinu, lepkavá substance mu tím pádem nemile polepila jen bílé triko, když se Baekhyun malinko naklonil břichem k němu. Nijak zvlášť neviděl, kam ho Chanyeol nese a tak se díval na jeho silný krk a nechal se nést.
"Položím tě do vody, ano?" Baekhyun se octl v koupelně a Chanyeol očividně stihnul do velké vany napustit trochu vody.
"Víš, to, že mně někdo vojel neznamená, že je ze mně invalida," řekl Baekhyun a zaskočil Chanyeola svojí nepřikrášlenou řečí ale nakonec se pousmál, protože tenhle styl vyjadřování poukazoval na to, že je s Baekhyunem všechno v pořádku. Položil ho nohama na kobereček před vanou, co spíš připomínala menší výřivku, a pořád ho držel za jednu ruku. Hlídal ho, když strčil jednu nohu do vody a hned nato stál v teplé vodě oběma.
"Je dobrá? Nemám ji vypnout? Není jí dost?"
"Ne, nemusíš," zavrtěl hlavou Baekhyun. Chanyeol ho teď držel za obě ruce ale on se z jeho stisku lehce vymanil a pomalu si kleknul do příjemné vody. Sahala mu téměř po kolena a tak ji musel nabírat a šplouchat na sebe rukama, aby se umyl.
"Dojdu ti pro něco na sebe," ohlásil laskavý ušatý dlouhán a přivřel za sebou dveře koupelny. Voda ve vaně pomalinku stoupala a Baekhyun nikam nepospíchal. Už nebrečel, nešlo to. Byl utahaný, pomlácený a za celý den už podle všeho brečel tak akorát dost. Nijak zvlášť k sobě laskavý nebyl, pořád se v duchu shazoval a urážel a normálně by ho to dohnalo k slzám, byl ale zcela vyřízený. Tvářil se otupěle, jako by byl moc unavený cítit a sáhl po houbě na mytí a kokosovém mýdle, co stálo na okraji vany. Roztřesenýma rukama se pomalinku a šetrně mydlil a připadalo mu zvláštní dotýkat se svého těla tam, kde se ho dotýkal Lay. Začal se zase celý klepat, vzpomínky na hrubé zacházení, kterému byl před pár hodinami vystaven, mu proudily hlavou bez potřeby zpomalit nebo zklidnit. Sahal si na modřiny a malinko na ně tlačil, protože ho zajímalo, jak moc to bude bolet. Nikde na jeho těle nebyly stopy po krvi nebo po jiném druhu zranění, kromě modřin a pár škrábanců, kde Layovy nehty sedřely trochu tenké pokožky. Postavil se na kolena, aby si mohl umýt ty nejintimnější partie od zbytků sperma.
Zvednul se s oporou v rukou, které se opíraly o stěnu, vzal si sprchu a rozklepanou rukou sáhnul po kohoutku. Voda přestala téct kohoutkem ale sprchou a tak ze sebe Baekhyun omyl mýdlovou pěnu. Teplá koupel mu dodala sílu do rukou a nohou a tak dokázal celkem slušně stát. Vylezl z vany, přešel k sušáku a vzal si z něj teplý ručník, do kterého se zabalil, aby z něj tolik nekapala voda.
"Počkej," vlítnul do koupelny Chanyeol, vzal ze sušáku další ručník, osušil mu krk a pak si kleknul aby mu usušil nohy. Baekhyun se zahihňal, když ho ručník lechtal na chodidle a on se držel Chanyeolovy hlavy. Styděl se, že je u něj tak blízko, že hlavu opírá o Baekovo břicho a chtěl se od něj odtáhnout, sednout si do rohu místnosti a schoulit se tam do klubíčka, na druhou stranu se ale každého doteku nemohl nabažit. Položil jednu nohu na zem a druhou pokrčil v koleni, aby ji mohl Chanyeol také osušit. Chtěl na chvíli zapomenout kdo je a kým předstíral být, ponořil i druhou jeho ruku do Chanyeolových jemných vlnitých vlasů a chtěl se takhle hezky cítit napořád. Velké ruce mu narovnaly nohu aby stál pevně na zemi a dřív, než Chanyeol stačil odložit ručník nebo se zvednout, objal jeho hlavu, přivinul si ji k břichu a chvíli tak oba dva zůstali.

Potichu.

Jen oni dva.