Double (cz verze)

Kapitola 13

(pár slov od autora, než si o něm začnete myslet věci: Laye mám moc ráda a tohle celé je do podrobností FIKCE. Lay je irl užasný člověk, to jenom já z něj tady udělala takový hovado. Tak se na mně zas tak nezlobte :,,,,D )

Baekhyun nevěděl, proč odmítnul doprovodit Sehuna do práce. Byl zase sám a bylo mu na nic. Nejdřív chtěl celý den ležet v posteli, nakonec se ale zvedl a depresi měl i v obýváku a v kuchyni.

   Přemýšlel nad vším, co se v poslední době stalo a nic mu nepřišlo dost hezké a naplňující nato, aby kvůli tomu zahnal temné myšlenky. Kdyby chtěl pomoc, už by si o ni řekl...

   Ne. 

   Baekhyun se chtěl trápit. Sám. K smrti. 

   Na světě nebylo nic, co by ho přesvědčilo o tom, že si zaslouží žít. Že může být šťastný. Odmítal vidět Chanyeolovu náklonost, Luhanovo nekonečné přátelství i Sehunovu nečekanou péči. Chtěl se dohnat vlastními myšlenkami až na pokraj svých duševních sil a potom zaslouženě zemřít. Viděl se dva metry pod zemí a nechtěl nechat cokoliv, aby mu jeho peklo na zemi jakkoliv ulehčovalo.

   Nevěděl, jestli je to špatně, nebo správně. Nebyl si jistý ničím. Jenom brečel, když byl teď konečně sám. Dokola a dokola si všechno vyčítal a tak ronil slzy dál. Leeminovy mrtvé oči. Všechno, čím se stal, byl Leeminův vrah. 

   Není cesty zpět, věřil. Trápil se tou myšlenkou i když mu před měsícem dodávala odvahy. Seděl na sedačce zabalený do deky a napadlo ho podívat se svýma uslzenýma očima ven z okna. Přitáhl si přikrývku blíž k tělu, aby nesklouzla na podlahu, když se za okamžik zvedal z pohovky. Pomalu, vrávoravě přešel k oknu a opřel se čelem o studené okenní sklo. Točila se mu hlava, dlouho totiž brečel. Napomenul se, že vůbec vztával. Viděl, jak se ranní ulice začíná plnit tmavými postavičkami. Asi jim je zima, pomyslel si Baekhyun. Všechno, co viděl- jinovatka, co na trávnících, lampách, sklech aut a oken domů pomalu začínala rozmrzat nebo odpadky poházené u kanálu na chodníku vedle prořídlých keříků- ho nutilo srovnávat jeho minulost s přítomností. Dospěl k názoru že bylo hrozně a je ještě hůř.

   Baekhyun si nepřiznával, jak byl doopravdy statečný a odolný. Jenom nebyl zvyklý na to, že jediný člověk na světě, co ho ze srdce nenáviděl, byl právě on. 

   Když už měl dost promrzlých lidí, co spěchají do práce a nastupují do aut nebo telefonují za svižného pochodu, zvedl se a šel si do kuchyně zalít kafe vlažnou vodou, co ji před půl hodinou vařil. Kafe zabulalo a potichu šumělo. Baek se zadíval na stojan s kuchyňskými noži a představoval si, jak by si s nimi mohl ublížit.Natáhl svoji roztřepanou ruku přes linku k jednomu z nožů a sevřel kolem něj svoje úzké prsty, když uslyšel domovní zvonek. Nevšiml si, že se usmál. Hned, jak se totiž začal těšit, že by to mohl být ušatý dlouhán, vzpomněl si vlastně, že je odpad a že chce umřít. 

   Přešel ve velkém triku, co si půjčil od Sehuna, vysokých ponožkách a trenýrkách ke dveřím a podíval se kukátkem na chodbu. Nikoho neviděl a tak otočil klíčem v zámku a odemčené dveře pomalinku pootevřel. Vyklonil se na chodbu ale neviděl o nic víc, než před několika okamžiky z kukátka. Otevřel dveře trochu víc, chytil se jednou rukou dveří a podíval se za ně. 

   Zalapal po dechu a chtěl se schovat do bezpečí Sehunova bytu, ale jeho tělo ho neposlouchalo. Osoba se vymrštila ze stínu za dvěřmi a ve vteřině ho popadla za levé zápěstí. 

   "Layi c-..."

   "Minnie, ty už ses pro mně svlíknul, žejo, zlato," řekl ten muž v obleku, strčil do Baekhyuna tak, že spadl na zem a mezitím, co se díval na to, jak se znaží odsunout se dál ode dveří, zavřel je a otočil klíčem v zámku. Baekhyun nevěděl, jestli je víc vystrašený, překvapený, nebo oboje, každopádně úplně ztratil řeč. Lay se na něj šklebil, měl totiž dobrý výhled na Baekovo spodní prádlo. Neměl v plánu se jenom s tím spokojit, rázným krokem proto došel k němu, chytil ho za vlasy a vytáhl ho za ně na kolena. 

   "Jsi ještě slabší, než si tě pamatuju," poznamenal a volnou rukou si rozepnul pásek od kalhot. Baekhyun se snažil vzpamatovat a bránit se a tak chytil Laye za ruku, kterou ho bolestivě držel za vlasy. Lay se zasmál, vytáhl svůj kožený pásek z poutek černých společenských kalhot a švihnul jím Baekhyuna do boku. Ten vyjekl bolestí a pustil Layovu ruku aby před sebe mohl vztyčit ruce na obranu před dalším úderem. 

   Lay ho potěšeně udeřil páskem do rukou a do tváře. Baekhyun se teď svíjel na podlaze v bolestech. Na jeho nohou se dalšími a dalšími ranami tvořily rudé pruhy a Lay se na ně potěšeně díval. Po době, která byla pro jeho oběť nekonečně dlouhá, si dřepnul na zem tak, aby na Baekhyuna dosáhl a svižnými, přímočarými pohyby mu přetáhl triko přes hlavu a sundal spodní díl oblečení. Potom se zmocnil jeho  zápěstí a svázal je páskem za Baekovými rudými zmrskanými zády. 

   "Copak je?" Zeptal se ho s falešným laskavým úsměvem, když ho vzal pod krkem a přitáhl k sobě. Tlačil na jeho lícní kosti jednou rukou a druhou utřel slzy pod jeho propadlýma očima. Baekhyun se díval do jeho očí bez soucitu a ty svoje leknutím zavřel, když ho Lay uhodil rukou přes tvář. Nato ho strčil zpátky na zem, zvedl se a vestoje svoji ležící oběť dvakrát kopnul do nohou. Baekhyun ze rozkašlal a vyplivnul trochu slin na plovoucí podlahu v předsíni Sehunova bytu. Na čele ho chladil studený pot a začal ještě rychleji, přerývaně dýchat. Vystrašeně sledoval, jak si Lay sundal kalhoty a začal si honit. Z posledních sil se snažil doplazit se dál do obýváku. Natahoval před sebe jednu ruku za druhou aby se přitáhl blíž k cíli. Když se prsty chytil rámu dveří vedoucích do obýváku, Lay ho chytil za boky a zvednul mu tak zadek tak, aby se mohl pokrčenýma kolenama zapřít na zemi. Věděl, že je teď on, a hlavně jeho pozadí, plně v rukou krutého návštěvníka. Právě tam cítil, že mu Lay plivnul a jen o chvíli později tam cítil další, prudkou bolest.

   Baekhyun sténal bolestí a spánkem narážel na lino, jak s tím Layovy pohyby třásly. Neslyšel, jak Lay funěl, už zřetelně neslyšel skoro nic. Cítil jenom jak se mu nehty zarývají do dřevěného rámu dveří a jak ho zezadu zaplňuje Lay. Pro všechnu tu bolest kterou cítil, se přesto nedokázal ubránit trpké, tupé rozkoši, když ho Layův penis začal uvnitř dráždit na tom správném místě. Začal vzdychat a nestíhal dýchat, teď už skoro vůbec. 

   "Ty jsi ale děvka," plivnul mu Lay na záda a přirážel ještě tvrději a zběsileji, než doteď. Baekhyunovy konečky prstů ho začaly potěšeně šimrat a jeho pořád hlasitější nářeky dávaly najevo, že už je blízko. Layovy nehty se mu zaryly hlouběji do boků a Baekhyunovi se před očima udělalo bílo. Ucítil svoje sperma na břiše, pomalu ale bílá substance kapala na podlahu. Za okamžik se Lay vyprázdnil do něj a pustil jeho spodní část těla, aby bez opory dopadla na studenou zem. Baekhyun cítil, jak mu sperma stéká dolů po vnitřní straně stehna. Taky slyšel jak Lay otočil klíčem v zámku a jak chodbou odcházel pryč. Pak už ale neslyšel nic, zavřel oči a nechal je zavřené.