"Mine? Ty nevztáváš do práce? Je sedm," budil Sehun svého ex-přítele a ten na něj chvíli koukal zmateně ale pak vymlouvavě.
"Počkej," zastavil se Sehun ve dveřích ložnice v trenýrkách a nedopnuté košili. "Už jsi dlouho nebyl v práci, jestli se nepletu,..." řekl trochu opatrně ale stejně dost rázně. Baekhyun se cítil, jako by ho káral a nevěděl, jakou lež by na tohle měl vymyslet. Ne, tomu člověku ve dveřích už víc lhát nechtěl.
"Víš, já dal výpověď." Sehun přestal cokoliv dělat a na cokoliv myslet a jenom se hluboce a zarytě divil.
"Co?"
"Já,.. Já už to nezvládal, Sehu-..."
"Co se děje?" Přešel pokoj a posadil se vedle Baekhyuna na postel. Mlčel a tak Sehun mluvil dál. "Co se stalo? Mine, tohle nejsi ty, vždycky jsi chtěl učit! Tolik tě to naplňovalo! Počkej, počkej nebreč. Co-.. Něco jsem řekl? Proč pláčeš? Počkej, Minie, co se děje?" Baekhyun umlčel Sehuna když ho objal a brečel mu do ramena. Hned jak jeho stisk začal povolovat, Sehun ho objal sám a šeptal mu "ššššššššš", aby ho uklidnil. Baekhyunovi ale pořád v hlavě zněla jeho před chvilkou vyřčená slova: " Mine, tohle nejsi ty...".Sehun ho utěšoval dobrou půl hodinu a tak přišel do práce pozdě. Nejenom, že nepřišel na čas, ale taky nepřišel sám. "Nezlob se, máme takovou krizi a nemohl jsem ho nechat doma samotného," vysvětloval Sehun jakémusi hlavnímu vedoucímu, když se ptal na mladíka zabaleného v bundě, co stál opodál. Nikomu tam nevadil, šéfík ale stejně vypadal, jako by zrovna učinil velikánskou oběť, když Sehunovi dovolil, aby tam zůstal.
Tady se posaď," zavedl Baekhyuna do jeho kostymérny a ukázal na sedačku naproti zrcadlu s vysokou židlí. Sehun nebyl žádný geniální terapeut ale změnou prostředí se mu povedlo Baekhyuna přivést na docela jiné myšlenky. Chvíli tam jen tak seděli ale pak se Sehun nabídl, že jim dojde pro kávu a to pak byl s Baekovou depresí amen. Hned, jak Sehun vytáhl paty z šatny, pokukoval po místnosti, jezdících stojanech s oblečením, šuplíky s make-upem a po spoustě laků na vlasy, voňavek a tužidel před zrcadlem. Když obdivoval nepřeberné množství bot naskládaných podél zdi, do dveří nakoukla jakási paní.
"Sehun? Je tady?" Než stačil Baekhyun odpovědět nebo položit červené boty, co měl v rukou, spolu s ní do šatny vešel Sehun, vtěsnal kafe na stoleček k lakům a voňavkám a posadil se k němu tak, aby na sebe viděl ve velkém osvětleném zrcadle.
"Hyurin, to je Leemin, můj spolubydlící," vysvětloval Sehun, načež se od ní ozvalo jenom krátké "aha". Nato si ta paní stylistka připravovala na Sehunovy vlasy hřeben. Nejdřív ze svého opasku s kosmetickým náčiním vytáhla jeden hřeben, pak druhý a potom prohlásila: " To nepůjde, půjdem je umejt." Sehun se zvedl ze židle a na Baekhyuna to bylo nějak až moc rychlé. Nejdřív přijde a hned nato si ho někam odvede? Najednou mu ta nevěra, kterou Sehun po tu dobu jejich i Leeminova vztahu páchal, začínala připadat jako celkem pochopitelná.
"Může jít Min s náma?"
"Ale no mě je to jedno už, hlavně ať tě mám z krku," bědovala stylistka a už už zabouchávala dveře a popoháněla oba dva chodbou dál. "Kdy ti nastoupí ta nová otrokyně? Tohle nezvládám, ještě Yuhee s tou její chřipajznou nebo co a já mám na krku tři prdele modelek," spustila a opravdu, plácla Sehuna přes zadek a ten povyskočil a popoběhnul. Paní stylistka svým svižným krokem pomalu doháněla jeho tempo a Baekhyuna taky nenechávala pozadu. Narozdíl od Sehuna si ale nenechal dát jednu přez půlky a preventivně přidal do kroku.
"Já budu mít novou stylistku?" Sehun hulákal na Hyurin a dal si záležet aby nezpomaloval.
"No jasně, má nastoupit příští pondělí, až budeš fotit ve studiu přes ulici." Sehun vstřebával tu novou informaci a otevíral dveře od další místnosti. Pozdravil pár lidí, modely a jejich stylisty, co jim v kadeřnických umyvadlech myli vlasy, nebo je česali na vysokých otáčecích židlích. Hned nato ho ale jeho stylistka srazila do křesla u jednoho z umyvadel a už už zapínala vodu a rukou zkoušela, jestli je dost teplá.
"Leemine, buď tak laskav, podej mi ten citrónový šampón, ano, tam na té prostřední poličce, jo, to je on." Baekhyun se poslušně dál díval, jak Hyurin myje Sehunovy vlasy a celé to bylo záživnější, než se na první pohled zdá.
"Ty už o té mojí stylistce něco víš?"
"Přestaň tolik vrtět tou hlavou nebo tě opařím," pohrozila stylistka, když mu mydlila vlasy.
"Holky z kanclu říkaly, že to je prej chlap," přidala se do konverzace další paní, co ale potom zapnula fén a tak konverzace počkala, dokud ho zase nevypla.
"Stylista? To mě podrž," spustila Hyurin, když fén ztichl. "To jsme tady už tak čtyři roky neměli, co?"
"Já jim to moc nevěřím," řekla další slečna. "Tyhle pipky prostě chtěj, abychom se těšily na novýho chlapa a pak nic. Ono se jim to vtipkuje, když tam maj u právního plnou kancelář mužskejch," stěžovala si a neomylně u toho stříhala svoji modelku.
"Počkej, zas takový snad nejsou ne?"
"Nevrť se! Nebo se neznám."
"Kdybych tě neznal," povídal Sehun, "řekl bych, že kecáš."
Hyurin se ušklíbla a malinko pootočila kohoutkem, když smývala Sehunovi pěnu z vlasů. Ten si všiml, že se teplota vody změnila a tak vyjekl a zvedl hlavu z umyvadla. Ostatní se začali těm dvěma hihňat a Hyurin přitáhla Sehunovi hlavu spátky pod vodu.....................................................................................
"Takže nastupuješ příští pondělí!"
"Já víííím!" Luhan a Chanyeol byli štěstím bez sebe, když Luhan dohovořil s pánem z modelingové společnosti. Chanyeol slyšel každé jeho slovo, protože Luhan zapnul hovor na reprák. V té vší radosti se rychle přátelsky objali a Chanyeol svého spolubydlu poplácal po zádech. Přesunuli se do kuchyně a na oslavu jedli jahody se šlehačkou.
"Jdu zavolat Leeminovi," připomněl Chanyeol a přiložil si mobil k uchu.
"Počkej, snad to dáš taky nahlas," nechal se slyšet Luhan a Chanyeol tak za okamžik počal držet mobil mezi jejich hlavami. Chvíli seděli na židlích u stolu a Luhan lžičkou nabíral šlehačku z Chanyeolova poháru a pak se nakonec ozval známý hlas z telefonu.
"Yeolie?" Baekhyun mluvil tiše, jako by nechtěl rušit. Oba, Chanyeol i Luhan měli pocit, že z telefonu slyšeli Sehuna tlumeně hulákat něco jako "Né! Byla vařicí! Chceš mi uvařit lebku!?".
"Mám tu práci," zavolal Luhan nadšeně a jejich kamarád se na druhé straně zahihňal.
"V pondělí nastupuješ?"
"Jo-... Jak to víš??"
"To je teď jedno ale taky vím s kým budeš pracovat," pověděl melodickým hlasem a tak to znělo jako by zpíval jakousi zvláštně posměšnou písničku.
"Počkej... Nemyslíš snad,.."
"Přesně to myslím, Lu. No nic, už musím," řekl Baekhyun a típnul hovor. Luhan se díval před sebe a jen opravdu ze všech sil se nečervenal.
"Já to nechápu, co tím Leemin myslel?"
"Od pondělka jsem Sehunův stylista."

ČTEŠ
Double (cz verze)
FanfictionBaekhyun a Luhan mají spoustu společného- barvu vlasů, jazyk, kterým mluví, rodné město, minulost. A taky oba dva žijí na ulici. Bylo by tomu tak i nadále kdyby se jednoho osudného dne nemělo něco stát. Ti nerozluční kamarádi by se dál na vlastní p...