Bad Reputation (Shawn Mendes) ✅

14. kapitola

Nehodlala jsem ty dvě krávy dál řešit. Ještě by to práskly Cameronovi a Stuartovi. Už několikrát s nimi spali a pořád za nimi dolézají. Nebudu říkat, že nejsou hezké a hubené... Prostě jsou takový ten ideál pro kluky. To já nejsem. Já mám obyčejné světle hnědé vlasy, malá prsa, žádný zadek a ošklivý úsměv. Oproti nim jsem vlastně nic. Nevím co na mě Shawn vidí.

Potřebovala jsem se uklidnit a tak jsem vběhla do první třídy co mě napadla. Hned jak jsem ale otevřela dveře, uviděla jsem chlapce, kvůli kterému mám ten zmatek v mé hlavě. Seděl zády, hrál na kytaru a zpíval si.

In my dreams you're with me...
We'll be everything I want us to be...

,,Potřebuješ něco Danielle?" ozvalo se a mě to vytrhlo z mého myšlení. Zpíval moc hezky. ,,Ehh... já..." nedokázala jsem se vymáčknout. Pořád jsem myslela na jeho krásný hlas a na tóny, které ještě před chvílí hrál na kytaru. ,,Danielle můžu tě o něco poprosit?" zeptal se bez odpovědi na předchozí otázku. ,,Jo asi jo" pokrčila jsem rameny. ,,Vyhrň si rukáv" zašeptal zatímco se otočil ke mně. ,,Shawne... Tohle nemůžu udělat" zavrtěla jsem hlavou. Nechtěla jsem aby to viděl.

Bez jakéhokoli dalšího slova se zvedl a došel ke mně. Chytl mě za levou ruku a začal mi pomalu vyhrnovat rukáv. ,,Nedělej to! Proč to chceš vidět?" zvedla jsem pohled od jeho prstů na rukouch k jeho očím. ,,Chci vidět jak moc jsem ti ublížil. Jak moc jsem špatný člověk" pronesl pevně ale v jeho očích se leskly slzy. ,,Ty nejsi špatný člověk... To já se do tebe nikdy neměla zamilovat" zavrtěla jsem hlavou a stále koukala do jeho očí. ,,Danielle, jsem zlý člověk. A víš proč?" zeptal se a já zavrtěla hlavou. ,,Protože i přesto, že vím, že se snažíš mě nemilovat, abych ti neublížil, se tě nevzdám. Já vím, že je to strašně sobecké ale já tě nemůžu nechat odejít jen tak bez boje."

Teď už tekly slzy z očí i jemu. Viděla jsem to i přes ty, které mě tekly z očí a rozmazávaly mi vidění.

,,Shawne, proč mi tohle děláš?" rozplakala jsem se naplno. ,,Proč ty si mě nechala se do tebe zamilovat? Proč si mi to udělala, když mě teď odháníš pryč?" vzlykal a mě se z toho chtělo brečet ještě víc. ,,Nevím proč si se do mě zamiloval. Sama to nechápu ale nemůžu s tebou být. Ty seš rád středem pozornosti holek, rád piješ a kouříš a tohle já neustojím. Nechci se o tebe dělit s jinou. Tohle já nejsem, to jsi ty" jakmile jsem to dořekla, schovala jsem si obličej do dlaní. ,,Já ti dokážu, že jsem jiný ale dej mi šanci!" vykřikl najednou, tak moc nahlas a důrazně, až jsem se lekla. Znovu mě začínal trochu děsit. ,,Nekřič, prosím" šeptala jsem mezi vzlyky do svých dlaní. ,,Danielle..." zašeptal a opatrně mě chytl za obě zápěstí, tak aby mi je moc nezmáčkl a neotevřel znovu ranky na tom levém. ,, Proč sis tak moc ublížila?" ,,Protože nemůžu být s tebou ale ani bez tebe. Proč já se jenom nezabila?" špitla jsem mezi vzlyky. ,,Tohle si řekla naposled jasně!? Zničila by si tím nás oba, rozumíš?" stiskl moje zápěstí o něco pevněji. ,,Ty to asi nechápeš... Já nemůžu být bez tebe" kroutila jsem hlavou. Než jsem se stihla vzpamatovat, už mě držel v silném obětí a já se tiskla k jeho hrudi. Začalo zvonit na hodinu. ,,Nepouštěj mě prosím." ,,To ani nemám v plánu" zasmál se a dál mě tiskl k sobě.

***

Těsně před začátkem další přestávky jsem musela odejít na záchody. Nikdo tu naštěstí nebyl. Měla jsem naprosto rudé oči a řasenku rozmazanou všude pod nimi. Vypadala jsem jako zombie. Normálně bych mohla jít hrát do The Walking Dead. Tiše jsem se uchechtla poznámce, kterou jsem si právě řekla ve svém podvědomí.

Rychle jsem si setřela ty šeredné černé kruhy pod očima a vydala se do třídy...

Zas nebyla dlouho kapitola a já pochybuji o tom, že to ještě někoho vůbec baví 😅❤ Ale pokud tu přece jenom někdo ještě zbyl, tak doufám, že se mu kapitola líbila ❤ Do komentářů mi můžete dát vědět vaše oblíbené knížky 💕 A budu ráda za každý názor na mojí knížku a každý like 🙈