Bad Reputation (Shawn Mendes) ✅

36. kapitola

Došli jsme k nám domů a já si to okamžitě i se Shawnem za zády zamířila do kuchyně. Měla jsem na něco chuť a v lednici vlastně nic moc nebylo. Nakonec jsem si vzala jogurt a šla si sednout ke stolu. ,,Ty si nic nevezmeš?" zeptala jsem se Shawna, který byl zahleděný do svého mobilu. ,,Ne, děkuju" zavrtěl hlavou a opět svůj pohled zaměřil na obrazovku.

Pomalu jsem dojedla svůj jogurt. Kelímek jsem vyhodila a lžičku umyla a uklidila. ,,Můžeme jít" usmála jsem se na Shawna a on si mobil schoval do kapsy. Vydali jsme se po schodech nahoru do mého pokoje. Byla jsem unavená. To já jsem asi pořád a navíc bylo dopoledne, ale rozhovor, pokud se to tak vůbec dalo nazývat, s Karen byl vyčerpávají. ,,Bude ti vadit, když se na chvilku vyspím. ,,Né vůbec, asi taky půjdu na chvilku spát" usmál se Shawn a přetáhl si triko přes hlavu, zatímco já tu ležela zachumlaná v jeho mikině. Krásně voněla a hřála. Nechápu, jak mu nemůže být zima. Mě byla zima jen při pohledu na něj.

Ještě víc jsem se pokusila zamotat do mikiny ale už to asi ani víc nešlo. ,,Copak, je ti zima?" zeptal se Shawn. ,,Ne ale tobě musí být" ,,Mě zima není" zasmál se. ,,Můžu tě obejmou?" promluvil po chvilce. ,,Jo, pokud nejsi studený jako led" usmála jsem se. ,,Za to neručim" začal se smát...

***

Probudila jsem se a Shawn už přes můj pas ruku přehozenou neměl. Když jsem se otočila, zjistila jsem, že už je vzhůru a něco kliká do mobilu. ,,Kolik je?" zívla jsem si. ,,Skoro půl třetí odpoledne" usmál se na mě. ,,Víš co za chvilku zase bude?" ,,Nevím" zadíval se na mě nechápavým pohledem. ,,Škola bude a mně se tam nechce" zakřenila jsem se a on se začal smát. ,,Ale notak. Škola není zas tak hrozná a navíc máme zhruba polovinu předmětů spolu" ,,A co ta druhá polovina?" zadívala jsem se mu do očí. ,,Tam máš Adama" usmál se.

Měl pravdu, ale i tak se mi do školy nechtělo. Byli tam ti jeho trhlí kamarádi. Tedy respektive teď už to nebyli kamarádi ale spíše nepřátelé a já nechtěla znovu vidět ty jejich blbé ksichty a poslouchat blbé narážky. Vážně ne.

,,Nepůjdeme si dát něco k jídlu?" ozval se náhle Shawn. ,,Můžeme taky mám hlad" usmála jsem se poněkud falešným úsměvem ale vypadalo to, že si toho nevšiml...

***

Pondělí. Ten tragický den, který všichni nesnáší. Přijde mi, že prázdniny utekly snad ještě rychleji než normální víkend. Což se mi většinou nestává.

,,Mami vyrážím do školy" oznámila jsem mamce, popadla jablko, protože jsem neměla snídani a vyšla ven z domu.

Hned po zavření dveří jsem si dala do uší sluchátka. Neslyšela jsem nic. Proto jsem se lekla, když se najednou vedle mě objevil Shawn. Ještě než jsem stihla cokoliv říct, sebral mi jablko z ruky a kousl si. Hodila jsem po něm jen naštvaný pohled, zatímco on se usmíval. Vyrvala jsem mu jabko z ruky a vyndala si z uší sluchátka. ,,Kryple" zamračila jsem se na něj. ,,Taky tě miluji a přeju ti dobré ráno" začal se smát a já to dlouho nevydržela a rozesmála se taky. Rukou, ve které jsem nedržela jablko, jsem chytla tu jeho...

Dobře, zas trochu nudnější, ale nebojte! ❤ Mám už toho spoustu vymyšleného a doufám, že to všechno vyjde 😏💕 Jinak doufám, že se kapitola líbila a děkuju za každý hlas a komentář ❤❤❤