Kapitola 20. - Ty snad žárlíš...

347 37 3
                                    

Druhý den ráno jsem se klasicky vydala na trénink. Za celý den jsem mluvila naprosto minimálně. Neměla jsem na žádné konverzace chuť ani náladu.

Včerejší pokec se Saj byl sice fajn, ale hlavou mi stále vrtala jedna jediná otázka. Jak je na tom ten zraněný 'bot?

Nikdo mi nic nebyl schopen říci. Proto jsem se po tréninku vydala přímo za Ratchetem.

Po cestě jsem však potkala značně rozzuřeného Ultru. Když mě zaregistroval, spatřila jsem jiskru v jeho optice. To co ho trápí, mělo zřejmě nějakou spojitost se mnou.

"Ultro, děje se něco?" Promluvila jsem jako první.

"Algi." Vydechl naštvaně. "Ten 'bot, co jste ho našly u řeky..."

"Co je s ním?!" Vyjekla jsem, aniž bych ho to nechala doříct.

"...Kvůli nízké kapacitě tábora..." Zavrčel. "Bude prozatím bydlet ve stanu s tebou..."

"Prosím?!"

"Medici ho chtějí mít nablízku a jediný možný stan, ve kterém je ještě místo, je ten tvůj."

"No to snad nemyslíš vážně..." Ve stanu s cizím mechem?!

"Snažil jsem se tomu nějak zabránit, ale... hele, kdyby tě nějak obtěžoval nebo něco..."

"Ultro, zase hned nemaluj Unicrona na zeď." Zastavila jsem ho.

"Ty víš, jak to myslím..."

"No jo." Odfrkla jsem. "...A co že se o mě tak zajímáš?" Usmála jsem se šibalsky.

"...Dlužím ti to." Řekl bez chuti.

"Ultro, ty už mi dávno nic nedlužíš." Ujišťovala jsem ho.

"Něco mi stále říká, že ano..." Vydechl a odešel.

Chvíli jsem tam jen tak stála, než jsem se vydala do svého stanu. Nevěděla jsem, co si mám myslet. Hlavou mi probíhaly hromady myšlenek. Proč si Ultra stále myslí, že mi něco dluží? Jaký bude ten nový spolubydlící?...

Vešla jsem do stanu a na chvíli se zarazila. Na MOJÍ židli seděl ten zelený 'bot a měl nohy položené na MÉM stole!

"Ehm, Ehm." Upozornila jsem na sebe.

'Bot sundal nohy ze stolu a otočil se.

"Čau, ty tu musíš bydlet." Usmál se. "Jsem Crosshairs." Nabídl mi levé servo, jelikož pravé měl zabandážované.

" Nabídl mi levé servo, jelikož pravé měl zabandážované

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"Algesia." Přijala jsem trochu nejistě jeho přátelské gesto.

"Jo, tak to jsi ty..." Usmál se. "Máš pěknou sílu..." Chytil se za rameno.

|[Transformers]| I Love You, sir...Kde žijí příběhy. Začni objevovat