|[Transformers]| I Love You, sir...

Kapitola 5. - Vítej mezi námi...

No, tak to vypadá, že budu mít spolubydlící...

"Ahoj..." Pozdravila jsem nesměle 'botku sedící na lůžku přede mnou.

Přestala leštit svou zbraň, zvedla hlavu a podívala se na mě. Mohla být tak podobně stará asi jako já. Měla drobnou postavu, žluto-fialový lak a upírala na mě svůj chladný, ale zvídavý pohled.

"Ahoj..." Přejela mne podezíravě pohledem.

"Já jsem Algesia, tvá nová spolubydlící." Usmála jsem se a trochu nejistě udělala pár kroků vpřed. "A ty jsi?..."

"Iset." Odpověděla beze změny výrazu ve tváři.

Pomalu jsem přešla k prázdné protější posteli a posadila se.

"Doufám, že ti to nevadí..." Pohlédla jsem na Iset.

"Jakoby na tom záleželo..." Ufrkla si a dál začala leštit svou jakousi bojovou tyč.

Zkouší si mě, pomyslela jsem si.

"Možná že záleželo..." Řekla jsem.

Když se na mě podívala, bylo zcela zřejmé, že takovou odpověď nečekala. Snažila se to ale na sobě nedávat moc znát.Když jsem si však získala její pozornost, pokračovala jsem v konverzaci.

"K jaké patříš jednotce, smím-li se zeptat?" Promluvila jsem vážným, ale zároveň stále milým tónem.

"K žádné, jsem ve výcviku." Odpověděla již o něco příjemněji.

"Ach, tak to budeme asi nějakou dobu něco jako spolužačky." Rozzářila jsem se, ale Iset si stále zanechávala svůj chladný výraz.

"Ty ještě nemáš za sebou žádný výcvik, že?" Začala se vyptávat také ona.

"Ne... Na začátku války jsem padla do deceptikoního zajetí. Teprve před pár dny se mi podařilo utéci..." Zklopila jsem zrak.

"Aha... A kým jsi byla před válkou?" Ptala se dál.

"Studovala jsem. Těsně před prvními deceptikoními útoky jsem byla přijata na psychoanalitickou vysokou školu. Ale už jsem tam nedojela... A co ty? Jak jsi se sem dostala ty?"

Iset už mi nestihla odpovědět, jelikož do stanu vešla jiná, o trochu starší a vyšší femmebotka.

Vypadala jako pegas, měla pastelově modrou protoformu, dlouhé červeno-růžové vlasy stejnobarvený lak s bílo-modro-žlutými doplňky, rudý plášť až na zem a na rameni znak Elitní gardy. Jen co vešla, na tváři jí zářil velice milý úsměv.

"Omlouvám se, že ruším..." Promluvila Femme příjemným hlasem. "Ahoj, Issi." Usmála se na Iset.

"Ahoj HeartLove." Opětovala jí úsměv Iset.

Docela mě překvapilo, že jsem ji viděla se usmát. Ty dvě mezi sebou musí mít opravdu hezký vztah...

"A ty musíš být Algesia, že?" Přešla ke mně červená femme.

Já se ihned zvedla a zasalutovala "Ano, madam."

"Jmenuji se HeartLove." Nabídla mi Femme přátelsky ruku a já ji přijala. "Budu vést tvůj výcvik, ale ještě než začneme, chtěla by tě vidět velitelka Elita One. Bude to jen chvilka, pak se sem budeš moci zase vrátit."

"Ano, jistě. Není problém." Usmála jsem se.

HeartLove mi úsměv opětovala a vedla mne tedy za svou velitelkou.

Stan Elity One se nacházel nedaleko. HeartLove vešla dovnitř a já ji následovala.

Před námi v jakémsi křesle seděla růžová Femme. Vstala a přešla k nám.

"Elito, vedu ti tu novou kadetku." Ohlásila HeartLove.

"Děkuji ti, HeartLove." Přikývla velitelka a HeartLove o kousek ustoupila.

Zasalutovala jsem: "Těší mě, jmenuji se Algesia, jsem..."

"Já vím, kdo jsi." Zastavila mě Elita One a já si dala pohov. "Mé jméno je Elita One, velím Femme týmu Alfa. V našem táboře právě cvičíme 8 kadetů, včetně tebe. Avšak mezi Alfy se dostane jen ta nejlepší z Vás. Na konci výcviku proběhne závěrečná zkouška, která rozhodne o tvém dalším postupu. Do té doby tě má na starost tady HeartLove." Poukázala na HeartLove stojící kousek ode mě. "Nějaké otázky?"

"Ne, madam. Všemu rozumím." Odpověděla jsem zdvořile.

Budu upřímná, ani trochu mi není sympatická, ale pokusím se to zkousnout, alespoň prozatím...

"Dobře. Můžete jít." Otočila se k nám Elita zády a vrátila se ke své práci.

Já následovala HeartLove ven ze stanu.

"Pokud mne teď omluvíš, mám ještě nějakou práci. Kdybys něco potřebovala, ve svém datapadu na mě najdeš kontakt. Neboj se kdykoliv za mnou přijít. Nicméně, zítra ráno se po svítání dostav na svůj první trénink. Iset tě tam zavede, ona už to zná. Tam se pak dozvíš víc."

"Dobře, děkuji, HeartLove. Tak tedy zítra, zatím." Usmála jsem se a pomalu odcházela.

"Ahoj." Zaslechla jsem ještě za sebou.

Když jsem se poté vrátila do svého stanu, Iset byla pryč i se svou zbraní. Domyslela jsem si, že šla asi trénovat.

Přešla jsem ke své posteli, vzala si datapad a začala projíždět dostupné informace, ke kterým mi dal Optimus Prime přístup.

Tato válka má již mnoho za sebou, ale obavám se, že to nejhorší teprve přijde. A já tu budu proto, abych tomu zabránila, nebo alespoň proti tomu bojovala. A to až do konce...