S netopýrem na rameni, jsem se rozhodla přemístit (kouzelnicky) do svého domova. Pro mudly se dům jeví jako ruiny, ale ve skutečnosti jde o velmi udržovaný dům s velkým pozemkem.
Dům je pro zajímavost mladší než já. Dělí nás dvě stě let, jelikož jsem se teprve učila být upírem a teprve po dvou stoletích jsem se postavila na vlastní nohy.
Dům odráží úctu ke všemu, co mi kdy přirostlo k srdci. Měla jsem tam místnost s mým rodokmenem, který se upravoval sám díky mému vlastnímu kouzlu. Každý další potomek byl automaticky namalován na zeď.
Také jsem tam měla místnost s obrazy, kde jsem byla namalována já s otcem a to týden předtím, než jsem vypila tu otrávenou vodu. Na dalších obrazech jsem byla pouze já a to v různých stylech, podle toho, jak se ve které době malovalo.
Též jsem tam měla obrazy všech možných lidí i krajin napříč staletími. Ze začátku byly ty obrazy tmavé, ale pak nastal zlom a barvy začaly být světlejší a jasnější.
Dole jsem měla sklepení, které bylo zařízeno pro nečekané hosty upíry, kteří nesnesli sluneční světlo. Bylo tam čisto, žádný prach, ani plísně. Na zdi byly nádherné svícny. Vypadaly jako kříže, na kterých byl ukřižován Ježíš Kristus, ale on na tom kříži vyobrazen nebyl. Každý kříž obmotávali dva hadi,jeden zelený, druhý stříbrný a magie, která rozsvěcela svíce, také rozpohybovala hady, když kolem někdo prošel. Bylo to geniální a elegantní.
V té místnosti byly čtyři rakve toho největšího luxusu, co si mohli nebožtíci dopřát. Dala jsem si záležet, aby šlo o prvotřídní materiál.
Já rakev nepotřebovala, stačila mi postel, která kralovala mé ložnici. V ložnici jsme měla nábytek především z tmavého dřeva. Vše bylo ručně dělané a cokoliv, co působilo na nějakou konkrétní dobu, bylo opravdu z té doby. Postel, která působila gotickým dojmem, mi byla postavena v gotice. Tohle byla jedna z věcí, které se mi podařili zachránit před mými příbuznými ještě předtím, než rozprodali úplně všechno, protože měli obrovské dluhy. Opravdu... vše bylo ručně vyrobeno mistry své doby.
ČTEŠ
Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel
FanfictionDlouhou dobu jsem se skrývala ve stínu... Čekala jsem v temných uličkách na svou potravu. Skrz okna jsem sledovala, jak se z malých dítek stanou ženy i muži, aby nakonec leželi na smrtelné posteli obklopeni svými nejbližšími. ... Ale teprve po mnoho...
