Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel

Kapitola XX.

... O několik dnů později

Oblékla jsem se do šatů a přemístila se na MalfoyManor.    

Večírek to byl vskutku impozantní a Lucius se rozhodl ho využít k tomu si trochu užít s někým jiným než jen se svou ženou. Lucius byl v posteli úžasný milenec.

Poúžasném sexu jsme jen tak leželi v posteli a začali se bavit. 

"Co ty a Snape?" zeptal se mě Lucius.

"Co by s ním mělo být?"

"Na večírku z tebe nespustil oči."

"Ani jsem si nevšimla," řekla jsem, ale opak byl pravdou. 

Celou dobu jsem cítila jeho pohled, ale nevěnovala jsem tomu pozornost.

"Máš ho ráda?"

"Měla jsem... Ale zklamal mě."

"Čím to?"

"Když jsem se zeptala, zda by chtěl být nesmrtelný a mohl by trávit nesmrtelnost s někým, na kom mu záleží... myslela jsem tím sebe, jenže on řekl, že ta, na které jí záleží, je mrtvá."

"Zlomil ti srdce."

"A to se známe dlouho."

"Něco jako my?"

"Severuse znám hodně dlouho. Už od jeho narození. Svoji existenci jsem mu však odhalila až když mu bylo deset... V podstatě je to něco podobného, akorát tvoji rodinu znám déle."

Když Lucius usnul, rozhodla jsem se usnout také. Nakonec jsem u Malfoyů strávila hodně dní.

Draca jsem učila nová kouzla a také jsem se bavila s Narcissou. Malfoye jsem měla ráda... Ke mně se chovali přátelsky a navíc jsem měla možnost vidět obě tváře Malfoyů. Tu vznešenou a arogantní, kterou používali ve společnosti a tu klidnější, kterou používali v mojí přítomnosti.

S Dracem jsem se hodně spřátelila. Přes den jsem Draca učila nová kouzla a přes noc mi Lucius radil, jak zaujmout Severuse, aby mě chtěl... Chodili jsme do obchodů a také jsem mu ukázala svůj dům, kde se zajímal hlavně o můj šatník.

Přidala se i Narcissa, takže jsem s oběma šla nakupovat a přehodnotila jsem svůj šatník. Věci, které si jim nelíbili, jsem dala do horní věže.