Dlouhou dobu jsem se skrývala ve stínu... Čekala jsem v temných uličkách na svou potravu. Skrz okna jsem sledovala, jak se z malých dítek stanou ženy i muži, aby nakonec leželi na smrtelné posteli obklopeni svými nejbližšími.
... Ale teprve po mnoho...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Oblékla jsem se do šatů a vyšla jsem z kabinetu, kde na mě čekal Severus, kterého jsem políbila.
"Můžeme?" zeptala jsem se a přijala jeho rámě.
"Co tvoje knihy?"
"Teď jsem dlouho nebyla doma, takže nevím, jak to pokročilo s knihami, které jsem měla rozdělané... Využila jsem kouzla tak překládám několik knih najednou. Když to dělám já, je to rychlejší, tohle vše přeloží také, ale za delší časový úsek," odpověděla jsem.
Když jsme se blížili ke vchodu do kabinetu, kde se konala oslava. Začala jsem být trochu nervózní, čehož si musel Severus jistě všimnout.
"Sluší ti to," řekl, abych mě povzbudil.
"V tom to není," řekla jsem. "Já... jsem nervózní kvůli Křiklanovi."
Severus pozvedl jedno obočí, ale ihned mě políbil, čímž mi dodal odvahu.
"Nemáš důvod proč," řekl a společně jsme vešli mezi společnost.
"Ah, Severusi, Isabelo, tady jste," ozval se Horacio a začal se k nám oběma ihned hlásit. "Páni, vám to sluší," řekl.
"Děkuji," řekla jsem a nervozita ze mě opadla.
"Skvěle se k sobě hodíte," dodal tišeji a usmál se na nás. "Fotku?" dodal a postavil se mezi nás, aby nás mohl fotograf vyfotografovat.
"Připrav se, že se na tebe bude culit do konce života," řekla jsem ve chvíli, co od nás byl bezpečně daleko.
"Nápodobně," řekl a já měla sto chutí mu šlápnout na nohu. "Vím, na co myslíš."
Mnoho lidí potom, co zaregistrovalo mou přítomnost se ke mě přihrnuli a zasypávali mě otázkami. A to do té doby, než se do místnosti nevřítil Filch spolu s Dracem.
Draco tu mojí pozvánku ztratil a tak raději řekl, že se sem chtěl vetřít.
"Já ho vyvedu ven," nabídl se Severus.
"Samozřejmě, profesore," odpověděl Draco a já se objevila během chvíle u Severuse.
"Uděláš mu něco a je po tobě," šeptla jsem.
"Sama dobře víš, co je na tom pravdy," odpověděl a já ho pustila.
Křiklan zase navodil příjemnou atmosféru, jenže mě se to nelíbilo.
Vyšla jsem ven a rozhodla se zajít za Dracem, toho jsem objevila cestou do společenské místnosti a tak jsem radikálně jeho cíl cesty změnila.
"Pusť mě už," ozval se Draco a byl rád, když jsem ho položila na gauč.
"Kam si zastrčil tu pozvánku?"
"Ztratil jsem ji."
"Ty jsi ťulda," řekla jsem. "Ale stejně jsem tam nechtěla moc být."
"Proč? Vypadalas, že se dobře bavíš."
"Křiklan se na mě a Severuse culil, jako kdyby to přehnal s povzbuzujícím lektvarem... Ale co, hlavně že se ti nic moc nestalo."
Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že je půlnoc.
"Už půjdu," řekl Draco, ale já jeho odchod zarazila.
"Na to zapomeň... Hezky tě budu mít pod dohledem."
"Ale-"
"Žádné ale! Dneska spíš tady, Draco Malfoyi!!"
Draco neměl na protesty ani pomyšlení.
"Vypadáš unaveně," řekla jsem starostlivě. "Půjdeš se koupat?"
Draco přikývl, takže jsem se u něj objevila s dlouhým černým županem a černým pyžamem. Ukázala jsem Dracovi koupelnu a on se tam zavřel.
Když tam byl ale hodinu, začalo mi to být divné, takže jsem vyrazila dveře a zahlídla ho tam brečet. Když mě viděl, přešel ke mě a objal mě.
"To bude dobrý," začala jsem mu šeptat a sesunula se s ním na zem. "Hlavně neplakej."
"Když on... on mě zabije, když to nesplním."
"Co?"
"On... pověřil mě, ať zabiju Brumbála," řekl a v tu chvíli jsem ho přivinula k sobě. "Je to prý úkol, který smaže otcovu neschopnost."
Tak o tohle tu šlo.
"Nemysli na to," snažila jsem se ho uklidnit.
"Když to neudělám tak mě zabije... a celou moji rodinu."
"Už se tím netrap," řekla jsem a rozhodla se pro něco, čeho budu možná v budoucnu litovat.
... (Začátek 15+ části)
Přivolala jsem zase šátek a snažila se smýt Dracovi slzy. Když přestal plakat, pravou rukou jsem mu zvedla bradu a pomalu jsem se blížila k jeho rtům... Dotkla jsem se jich jenom letmo, aby to nebyl tak velký šok pro něj.
"Udělej to ještě," zašeptal a já ho znovu políbila, tentokrát déle a hlouběji.
Draco po chvíli začal spolu pracovat a také se mu nějak podařilo si na mě sednout obkročmo, čímž jsem měla možnost z něho dostat mokrou bílou košili.
V tu chvíli byl Draco přede mnou jen v kalhotách a já si pomalu začala hrát s bradavkami, které během chvíle ztvrdly.
Zvedla jsem se i s Dracem a došla jsem s ním k posteli, kde jsem se rozhodla z něho sundat kalhoty a zbytek oblečení.
"Opravdu to chceš?" zeptala jsem se, když ležel jen ve slipech.
"Prosím," odpověděl a už přede mnou ležel nahý.
"Dotýkal se tě někdo tady?" zeptala jsem se a začala jsem rukama mířit k pupku a poté i níž. Jeho erekci jsem se snažila vyhnout.
"Ne... Jsi první," řekl a vzal moji ruku do těch svých, aby mi ji přiložil na penis, čímž neuvěřitelně zasténal.
Začala jsem ho zpracovávat, nejdříve pomalu a potom rychleji, než Draco vyvrcholil. Byl to úspěch, protože jsem nikdy neměla v posteli někoho, čí jsem byla jeho první... Dobrá. Snape se nepočítá.
Draco nebyl ani plnoletý. Bylo mu 16, zbýval mu rok do plnoletosti... Potřeboval prostě někoho, kdo ho podrží a kdo tu bude jen pro něj.
Zdál se vyřízen, takže jsem toho nechala a jen ho hůlkou očistila.
"Jak se cítíš?" zeptala jsem se.
"Taky v Komnatě Nejvyšší potřeby je skříň... Rozplývavá skříň... Snažím se jí opravit... Děkuju," řekl a ukradl si polibek na dobrou noc, protože hned potom si přivlastnil mou peřinu a rozhodl se usnout.
