Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel

Kapitola XXXV.

... Den třetího úkolu

Měla jsem po celý den špatnou náladu. Měla jsem takovou předtuchu, že se stane něco nebezpečného a nepříjemného.

Zjistila jsem, že se Karkarov někam vypařil a Severus také vypadal, že není ve své kůži.

Brumbál vysvětlil, co se bude dít a po chvíli všichni čtyři šampioni zmizeli v bludišti, kde byl schován Pohár tří kouzelníků.

Měla jsem opravdu příšernou náladu, takže se ode mě ostatní moji nesmrtelní přátelé drželi dál.

Po nějaké té chvíli se u nás objevila Fleur, která u sebe pohár neměla a stejně na tom byl Viktor.

Teprve až se vrátil Harry se Cedricem mi došlo, co je tu špatně... Diggory byl mrtvý.

Radost během okamžiku vystřídal smutek všech přítomných, nejvíce však Cedricova otce. Přijít o syna takovým způsobem není moc příjemné.

Šerif znal moji moc a tím i schopnost probouzet mrtvé, já ji použít nechtěla. Před tolika lidmi magie jako taková neděla moc dobrého. Zvlášť před členy rodiny, kteří by na mě naléhali, že si s ním chtějí promluvit déle.

Využila jsem proto chaosu a jeho tělo jsem odvedla, abych jej uložila do své krypty, kde se ihned objevilo jeho jméno... Bude čekat na svůj čas.

Byla potřeba k tomu složité zaklínadlo a tak se mi podařilo do Bradavic dostat až v den, kdy se oplakával Cedric.

"Kam si ho schovala?" zeptal se mě Brumbál v ředitelně.

"Do své krypty... Bude tam v bezpečí."

"Víš, co to teď znamená?"

"Že je Voldemort zpět? Pro vás vím, co to znamená, ale pro mě ne."

"Bude ti věřit... Jsi dcera toho, na jehož krev, která mu koluje v žilách, je tak až fanaticky hrdý."

"Co po mě teď chceš?"

"Chci, abys dávala pozor na Harryho."

"To dělám už jak dlouho... Nezapomínej, že jsem to byla já, kdo ho dostal z toho domu v ten den, kdy zabil Jamese a Lily a dala jsem ho Hagridovi."

V tu chvíli jsem si sedla a vzpomněla jsem si na ten den.

"Je ti dobře?" zeptal se Albus starostlivě.

"Jo, jenom... vzpomínky jsou pro někoho jako já někdy až moc bolestné... Říkal si mi, že se mu nemám ukazovat," řekla jsem a vytáhla hůlku, kterou jsem nasměřovala ke své hlavě.

Došli jsme k Myslánce a z hůlky jsem vytáhla vzpomínku na ten den, kdy James a Lily Potterovi zemřeli rukou Pána zla. Sklonili jsme se do vody a objevili se v Godrikově dolu.

Viděla jsem vše, co se stalo, ať už to bylo zabití Lily, či příchod Severuse, který oplakával mrtvé tělo Harryho matky.

Potom, co Severus odešel, jsme zaregistrovali u stromu netopýří tělo, které se v okně proměnilo do lidské podoby - mé podoby. Vešla jsem dovnitř a Harryho předala Hagridovi. Těla Lily a Jamese jsem schovala do své krypty, kde odpočívají vedle sebe.

V tu vzpomínka skončila a my se znova objevili zpět v ředitelně.

"Až přijde jejich čas... probudím je, ale do té doby to nesmí nikdo vědět," řekla jsem. "Harry i ostatní by mě nenáviděli za to, že jsem jen tak přihlížela, jak jeho rodiče umírají... Jsi jediný, kdo to ví a nikdo jiný se to nesmí dozvědět."

"Slibuji," řekl a já se rozhodla pro návrat domů.