Černá ovce ¤ (Dokončeno)

Kapitola čtrnáctá

O pět měsíců později:

Užili jsme si spoustu víkendů, a i škola byla suprová, ale teprve teď to přišlo. Právě dnes začínají prázdniny a jelikož už se z nás pomalu, ale jistě stává šťastná rodinka, hodláme spolu jet na dovolenou.Během několika měsíců jsme to s Danielem nevydrželi a rozhodli se, že to dáme dohromady, jenže náš vztah je jakési tajemství. Jak moc zvláštní by totiž bylo, kdyby můj otec chodil s matkou mého kluka? Dost divné že? Jenže... U nás se to děje a děje se to právě teď.

Ani jsme to nestihli zaznamenat, ale můj táta zve skoro každý pátek večer paní Hanovou na večeři a ona mi dokonce dovolila, abych jí říkala Charlotte. I můj otec si s Danielem tyká. Kate začala chodit s Mattem a teď jsou spolu opravdu každou volnou minutu. Will za tu dobu vystřídal asi pět holek a Alex a spol se nám stále snaží vyhýbat.

Možná že povolené kravaty nejsou až tak drsní, ale vlastně jsem ráda,za to co udělali. Nejsme úplně nejvzornější, ale jsme prostě parta, která stojí při sobě. Jelikož na mě působí vliv povolených kravat, nechala jsem si Mattem obarvit vlasy na červeno a musím uznat, že to není špatné. I vysvědčení bylo dobré. Jen jedna trojka.

Právě si balím kufr, jedeme na víkend na chatu, na kterou s tátou jezdíme pravidelně každé léto. „Tak co krásko? Už máš zabaleno?" zeptal se mě Daniel a obmotal mi ruce kolem pasu. „Skoro. Jak se těšíš?" „Jsem trochu rozrušený, ale jinak se už nemohu dočkat." Otočila jsem se na něj s hlubokým úsměvem. „Neboj, bude to super!" Vášnivě jsem ho políbila. Můj otec a ani Danielova máma se nesmí dozvědět o našem vztahu, vše by to totiž zkomplikovalo.

Uslyšela jsem kroky, a tak jsem se od Daniela odtáhla. „Emo drahoušku máš už..." do pokoje vtrhla Charlotte s nadšeným úsměvem, ale jakmile spatřila Daniela, její úsměv povadl, ,,co tu děláš?!" V místnosti vládlo ticho a tak jsem rychle vychrlila: „Daniel mi jen chtěl pomoct, je fakt moc hodný." Charlotte si nás prohlédla podezíravým pohledem a potom přikývla. „Fajn, takže už můžeme jet?" Zavřela jsem kufr a vyrazila k ní. „Jo, můžeme vyrazit."

Všichni jsme se naskládali do auta a konečně vyjeli. Já i Daniel jsme si nasadili sluchátka, protože jsme arogantní, ignorantští, puberťáci a zírali ven z okna. Jelikož už jsme tam s tátou pravidelně, tak vím, že cesta trvá zhruba tři hodiny. Uprostřed cesty mi Daniel položil ruku na tu mou a usmál se jako štěňátko. Museli jsme být, ale nenápadní, a tak ji po chvilce odtáhl pryč.

Konečně jsme byli na místě. Chata je v lese kousek od krásně čistého jezera. Do jezera jsme se chodili koupat každý den. „Miluji vůni lesa," řekla jsem a u toho se protáhla. „Já taky," přidala se ke mně Charlotte. Táta vyskládal naše kufry ven z auta a my si našli ten svůj.

„Stuart říkal, že klíče nechal pod rohožkou." „Stuart Butler?" zeptala se Charlotte lehce vyděšeně a mě to malinko zaskočilo. „Ano," pronesl táta bez úsměvně směrem k Charlotte. Stuart je otcův nejbližší přítel, vždy byli tři. Můj táta, Stuart a Stefanův otec. Znají se snad odvždy. Vždy když k nám přijel říkal mi květinko.

„Tak pojďte dovnitř..." Otec vytáhl klíč z pod rohožky a odemkl. Všichni jsme se nacpali dovnitř. Tahle chata má tři ložnice, takže mě velmi zajímá, jak to táta vyřeší. „Takže Emo. Máš pokoj jako vždycky a vy dva se mnou!"Byl by z něj poměrně dobrý generál. Chata má obývák a kuchyň jako jednu místnost, dál má prosklenou zeď, díky které je vidět právě do obýváku a kuchyně. Ve skrace krásná, moderní chata.

Všichni jsme vyšli schody a já zamířila do mého pokoje a musím uznat, že ho miluji. Tento pokoj má totiž vlastní koupelnu, která má obrovskou, krásnou vanu. Ostatní si musí jít dolů. Máme to, ale s Danielem štěstí, když dostal pokoj hned naproti mně. 

„A kde spíš ty tati?" zeptala jsem se záludnickým tónem. Táta si mě s šibalským pohledem prohlédl. „Já spím na gauči, má drahá dceruško." S úsměvem jsem zašla do pokoje. Konečně se za mnou zavřely dveře a já s sebou plácla na obrovskou manželskou postel s nebesy. Doma sice mám velikou postel, ale s touto se to nedá srovnávat.

„Miluji to tu!" zašeptala jsem se zavřenými oči. „A já miluji tebe!" řekl tiše Daniel mezi dveřmi. Rychle je zavřel a skočil ke mně. Oba jsme se začali smát a mě to nedalo a musela jsem ho praštit polštářem. „Ty jedna!" Začal mě lechtat a já se svíjela a šíleně smála. „Né! Prosím... Mír!" Daniel přestal a já zhluboka dýchala, jako kdyby mi měli každou chvíli vyskočit plíce. Oba jsme se na sebe podívali a poté se políbili.

Jakmile jsme se odtáhli a nastalo ticho, musela jsem začít. „Stejně si to mohl před tím vymyslet lépe." „Co myslíš?" „To se symbolem... Proč zrovna vyřezat?" „Protože s tebou nebyla kloudná řeč myslela jsis o nás bůh ví co. Jen si to přiznej, nikdy bys mi nevěřila.

A navíc my neměli čas... Už jsi zapomněla na to co Alex udělal?" Posadil se a vypadal podrážděně. Na jednu stranu jako kdyby ho něco trápilo a na druhou byl skutečně naštvaný, že to opět vytahuji. Prudce jsem se posadila vedle něj „Promiň, promiň... Já vím že jsi mě chtěl jen ochránit a děkuji." Políbila jsem ho na čelo.

„Teď jdi ať, aby někdo nepřišel." Daniel se zved, u dveří se rozhlédl a rychle přeběhl ode mě k sobě. Je tak sladký, řekla bych že jsem si vybrala dobře. Will skutečně není kluk pro mě. Daniel je ten pravý, tím jsem si jistá. „ťuky, ťuk." Do pokoje vešel můj táta. „Ano?" „Jdeme si zaplavat." „Jupí," řekla jsem vesele, táta se usmál a zase odešel.

Rychle jsem se zvedla a z kufru jsem vyhrabala svoje plavky. Jelikož ráda plavu a nejsem úplně typ, který se rád opaluje a vystavuje, mám jednodílné plavky s poměrně velkým výstřihem. Převlékla jsem se, a ještě si oblékla šaty: černé s bílými křížky, krátké a volné. Do velké plážové tašky jsem si ještě dala osušku a do volně rozpuštěných vlasů si nasadila brýle.

Vyletěla jsem z pokoje a málem narazila do Daniel, který také vyběhl z pokoje. „Pani... Sluší ti to!" řekl sladce. ,,Děkuji. Tak jak se těšíš lásko?" zeptala jsem se a on se usmál. „Velice!" Chtěla jsem ho políbit, ale zaslechla jsem dveře, a tak jsme oba udělali krok dozadu, abychom nebyli tak blízko.

Na chodbu vyšla Charlotte a opět si nás podezíravě prohlédla. Po chvilce se na nás však usmála a řekla: „Tak jste připraveni? Můžeme jít?" Oba jsme přikývli a už kráčeli za Charlotte. Dole na nás už čekal táta s velkým úsměvem. „Všichni připraveni?" „Ano," řekla Charlotte a my jsme přikyvovali.

Byla jsem tak nadšená. Vydali jsme se ven a venku po lesní cestě k jezeru. „Tak jak se ti tu líbí?" zeptala jsem se Daniela a usmála se na něj. „Je to tu fakt krásný... Dlouho jsme s mámou nebyli na dovolené, nebo si jen tak zaplavat... Jsem rád, že vidím na její tváři opět úsměv." Podívala jsem se na tátu a Charlotte, kteří si povídali a u toho se smáli. 

„I já na tátově tváři vidím po dlouhé době upřímný úsměv." Daniel mě rychle políbil na tvář a spěchal za Charlotte a tátou. Usmála jsem se a rozběhla za ním. Stále musím přemýšlet nad tím co se stane, pokud bude můj otec s matkou mého kluka... Je to opravdu tak zvláštní! Snad se to nakonec nějak vyřeší samo.