Černá ovce ¤ (Dokončeno)

Kapitola patnáctá

Jediné čemu se divím je, že s Danielem chodím už tři měsíce a zatím nebyla ani jedna hádka. Byli jsme na místě a naskytl se nám pohled na krásnou pláž. Úžasem jsem vydechla. „Je to tu pořád stejně krásné," řekl táta a usmál se na nás. Na pláži skoro nikdo nebyl až na ženu, která se opalovala a nejspíše jejího syna, který plaval ve vodě.

Chvíli jsem na něj zírala, byl mi povědomý a potom mi to došlo: „To snad né!" Vydechla jsem a stále doufala, že to není on. Vylezl z vody a mokrýma rukama si pročísl své blond vlasy. Jakmile mě spatřil, jemně zvedl ruku do vzduchu a zamával na mě. „Ahoj Em!" zakřičel a Daniel se na mě hned otočil. „Kdo to je?!" zeptal se trochu naštvaně. I otec s Charlotte se na mě podívali. „To je Michael?" zeptal se mě táta. „Jo, je to Michael..." Jediný syn Stuarta.

Také jsem mu zamávala, i když se skutečným odporem a podivila se, jak moc se změnil. Očividně opravdu hodně chodil do posilovny. Má sice trochu delší vlasy, ale pořád je to hezoun. Vydal se k nám a začal vést rozhovor s mým tátou. Vždy byl takový ten pozorný... hajzl! Nechtěla jsem se s ním bavit a tak jsme se společně s Danielem a Charlotte usadili na pláži. Svlékla jsem si šaty, Daniel triko a vydali jsme se do vody.

Michael nás stále pozoroval. „Kdo je to!" zeptal se, když jsme stáli po kolena ve vodě. „Čekala jsem kdy se zeptáš." Daniel se na mě podíval a já věděla, že chce slyšet vše. ,,Je to syn toho chlápka, který nám půjčil tu chatu. Byli jsme s Michalem a Stefanem nejlepší přátelé, už od kolébky. Když jsem začala chodit se Stefanem, Michael se nám trochu odcizil, ale minulé prázdniny, to mezi mnou a Stefanem začalo jít do kytek a... S Michalem jsem měla něco jako takový letní románek..."

„Aha..." řekl a nedůvěřivě si mě prohlédl a tak jsem rychle zareagovala, „Ale už je to pryč! A nikdy se to nevrátí! A strašně toho lituji!" Pořád mě tak nějak propaloval pohledem a tak jsem ho rychle pocákala vodou. ,,Ty jedna!" Daniel na mě skočil a stáhl pod hladinu.

Pomalu jsem otevřela oči a i přes kalnou vodu jsem rozpoznala jeho tvář. Rychle jsem ho políbila, poté se opět odtáhla a oba jsme vyplavali. Jelikož jezero není až tak veliké, rozhodla jsem se, že si dám s Danielem závod. Podívala jsem se na něj a poté na druhou stranu jezera. ,,Dáme závod?" Flirtovně si mě prohlédl. ,,A proč vlastně ne." „Fajn! Tři... Dva..."

„Počkejte!" zavolal někdo a já hned věděla, že je to Michael. „Co?!" Otočila jsem se naštvaně. „Můžu s vámi?" „Klidně..." řekl Daniel, nejspíš proto, že si chtěl zvětšit ego. Propálila jsem ho pohledem, ale on se usmál. Na druhé straně je skalnatá pláž, takže vylézt na břeh je trochu obtížnější, ale také to jde.

„Tři, dva, jedna... Teď!" všichni jsme vyrazili ku předu, ale já, jelikož plavu opravdu dobře, jsem byla ve vedení. Za mnou byl Michael a docela dost vzadu Daniel. Nakonec mě Michael přede plaval, vylezl nahoru a vítězoslavně se na mě usmíval. Doplavala jsem a snažila se vylést nahoru. Michael mi podal ruku, „byla jsi dobrá!" Chytla jsem se ho a on mě v podstatě vytáhl nahoru.

„Rok od roku jsi hezčí!" přiblížil se ke mně a klouby prstů mě pohladil na stehni. „Nevracej minulost!" Otočila jsem se na Daniela, který už byl naštěstí blízko. „Ty a... on?! Nevypadá zrovna jako kluk tvého stylu! Nevím co by na něj řekl Stefan, vlastně vím! Hrob by byl hluboký!" „Nic o mě nevíš! Nejsem ta holka! A ty by sis neměl zahrávat! Být tebou zůstanu u vzpomínek!"

Michael mi sáhl na zadek a já mu vlepila takovou facku, že musel udělat několik kroků zpět. Rukou si chytl tvář a usmál se: „Nenabrala jsi pouze na kráse, ale i na kuráži. Začíná se mi stýskat po té holce, která si nechala vše líbit! Přetrpěla cokoliv!" „Radši mlč!" skočila jsem do vody zrovna když Daniel doplaval.