7. kapitola

135 10 0
                                    

Pak mi zavolal Michal, jestli nechci jít na chvíli ven s Terkou. Samozřejmě jsem mu řekla jo, ale nepůjdu tam sama a to on neví. Michal ani neví, že je znám, protože nemá instagram. Což je pro mě plus. Jdeme se obout a já dám Rexovi vodítko. Martin s námi nešel. Chtěl zůstat doma.

S Terkou jsme vymysleli plán. Kluci se schovají a my počkáme tady s Rexem na Michala. Pak je jakože potkáme, začneme se s nimi bavit a je to. Jak jednoduchý.

Držela jsem Rexe na krátko, protože teď chodili hodně se psy a on když nějakýho psa viděl, tak byl jak blbý.

Na chodským už čekal Michal s jeho psem Buddym. Byl to labrador a s Rexem byl dost velký kamarád.

S Terkou jsme k nim přišli a pozdravili se. Kluci mezitím šli na místo, kam jsem jim řekla. Obě dvě jsme zvědaví, jak se bude Michal tvářit až je uvidí.

Já: "Ahoj."

Michal: "No konečně. Ahoj."

Terka: "Tak snad tu nečekáš dlouho. Si měl vyjít dýl."

Michal: "To je teď jedno. Mám jednu suprovou zprávu... "

Já: "My taky."

M: "No ale nejdřív já. Víš jak jsem ti říkal o tom Zetku..."

Já: "No.. Jak jsme se tenkrát kvůli tomu hádali?"

M: "..No tak si měla pravdu. Opravdu je v Plzni."

Já: "No tak vidíš. Nepůjdeme se někam projít?"

T: "Jo já bych šla ke garážím dělat blbosti."

M: "Tak jo, ale co psy?"

Já: "S těmi to nějak uděláme."

Michal se zvedl z lavičky a mohli jsme vyrazit. Psi na sebe skákali radostí. Skoro jsem Rexe nemohla udržet.

U garáží jsem Rexe pustila, ale Buddyho jsme nemohli, jelikož neumí poslouchat. Rex okamžitě někam zdrhnul a já věděla, že běží za klukama. Hned jsem se rozběhla a chytla ho, když v tom jsem je uviděla. Kluci tam stáli a povídali si. Vláďa mě zahlédl a já mu dala pokyn k přípravě. Řekl to i Jirkovi, aby byl připravený.

House s Baxem se všude otáčeli než mě zahlédli. Pak jim to došlo. Michal s Terkou mezitím přišli ke mě celý vysmátý. Přišli jsme na chodník a já to udělala. Můj plán byl geniální. Ten prostě musel vyjít, jenže to bych nebyla, já kdybych to nezkazila. Zakopla jsem (To nebylo součástí plánu😂) a spadla na Baxe. Okamžitě se mě začal ptát, jestli mi něco není. Všichni se začali smát, stejně jako já. Nebýt Michala, o kterýho se Terka opírala, tak by se válela smíchy po zemi.

Já: "Promiň Baxi. Já nechtěla."

B: "To je v poho."

V: "Pěkně ses tu rozplácla."

Já: "Haha Vláďo. A navíc jsem se nerozplácla na zem, ale na Baxe."

B: "Jo Vláďo. Ještě teď mi od toho bolí ruce, jak jsem ji chytal."

V tom jsem se na něj podívala vražedným pohledem. Jako tohle vážně řekl? Jo řekl. Michal pořád držel Terku, aby se nerozplácla ona o zem. Naštěstí, když jsem padala na Baxe, tak Vláďa chytil Rexovo vodítko, který jsem v tu chvíli pustila.

Michal byl tak trochu naštvaný, ale jelikož se Terka pořád smála, tak on musel prostě taky. Jirka, House a Vláďa se taky pořád smáli, jenom Bax se nesmál.

Celkem mě to dost zarazilo, protože on se směje opravdu všemu. A tohle byla výjimka.

Snad se vám kapitola líbila. Budu ráda za váš názor.

Mezi čtyřmi kluky [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat