Mezi čtyřmi kluky [POZASTAVENO]

28. kapitola

*O dva týdny později*

Dva týdny za mnou. Za celou dobu jsme se s Kubou neviděli. Ani nezavolali nebo napsali. Prostě nic. Já myslím, že je to tak lepší. Každej si šel svoji cestou. S klukama jsem se pořád vídala a chodila s nimi ven. Oni mi pomohli se z toho dostat. Za chvíli mě vyzvednou a pojedeme do kina.

Vezmu si ze skříně nějaký kraťasy, krátký triko a tenkou mikinu okolo pasu. Trochu se nalíčím a upravím. Najednou mi zazvonil mobil. Kluci už jsou před barákem. Rodiče naštěstí byly doma, takže tu Rex nebude sám. Stejně si pro něj zítra přijede teta. Bude mi chybět. Za tu dobu co tu byl, jsem si na něj zvykla a teď tu zase nebude. Achjo. Vezmu si boty a běžím ze schodů dolů. S klukama jsem se přivítala a nastoupila do auta. Seděla jsem vzadu vedle Štěpy.

Před kinem jsme potkali fanoušky, co chtěli fotku a podpis. Tohle je těžkej život YouTubera. Vyfotili se, podepsali a my mohli zase jít. Mezitím co šli kluci koupit lístky,  já šla koupit pop-corn a coly. Vláďa šel se mnou, protože bych to sama neunesla.

V sále jsme si sedli na místa a čekali dokud film nezačne.

*Po kině*

Po kině jsme jeli ještě do Zetka, protože Jirka tam musel něco vyřešit. Já si sedla na svoje místo a koukala se z okna. Jirka něco řešil ze Štefanem, Vláďa ten někam šel a u mě seděl Štěpán. Štěpán viděl, že zase nad něčím přemýšlím.

Š: "Nikol. Je všechno v pořádku?"

J: "Jo je."

Š: "Nevypadá to tak. Zase Kuba co?"

Tentokrát mi po tváři stekla slza. Štěpán mi ji utřel a sednul si ke mě, protože seděl naproti. Nechtěla jsem na něj myslet, ale při pomyšlení že jsem u toho stolu sedávala s nim mě zkrátka ranilo. Utřela jsem si další slzy.

Usmála jsem se na Štěpu a přestala myslet na všechno, co se stalo předtím. Jirka si pak sednul k nám. Povídali jsme si a smáli se u toho.

Po asi hodině jsme jeli k Jirkovi a Vláďovi domu. Štěpána jsme cestou vysadili u něj před barákem. V autě jsem koukala z okna a přemýšlela, co asi teď dělají lidí, který jsem neviděla hrozně dlouho.

Jirka jel zaparkovat auto do garáže a já s Vláďou jsme šli dovnitř. Sedli jsme si v obýváku na gauč a čekali na Jirku než přijde. Uběhlo asi tak 15 minut a Jirka pořád nešel, takže jsme se s Vláďou rozhodli jít se za ním podívat. V garáži nebyl a na zahradě taky ne. To je divný. Najednou se začala otevírat branka a v ní stal Kuba a za ním Jirka. Kuba ale nebyl sám. Byla s ním nějaká holka. Zřejmě jeho nová přítelkyně. Já jenom mlčky stála a koukala na něj. Po dvouch týdnech, co jsem ho neviděla se teď najednou objeví. A ještě s nějakou holkou.

Kuba nám představil svoji novou přítelkyni, která se jmenuje Monika. Já na ni nic neříkala. Bylo mi jedno s kým je. Klukům jsem řekla, že jdu do svýho pokoje co mám u nich. Zavřela jsem se tam a začala brečet. Já ho pořád miluju a to že má novou přítelkyni mě ještě víc ranilo.

Po chvíli mi někdo zaklepal na dveře. Nevšímala jsem si toho. Byl to Martin, který právě přišel z práce. Nechci teď být s nikým. Martin odešel a já zůstala na patře sama.

*V obýváku*

M: "Kubo. Můžeš jít na chvilku stranou. Potřebuju si s tebou promluvit."

Kuba šel s Martinem do kuchyně.

M: "Hele. Vím je to tvůj život, tvoje rozhodnutí, ale ona se kvůli tomu trápí. Trápí se a to jenom kvůli tobě. Ona tě pořád miluje."

K: "Cože? Miluje? Vždyť už mě v životě nechtěla vidět."

M: "Kubo já vím že ty Moniku nemiluješ. Miluješ pořád ji. Je to na tobě znát. Tak si to přiznej. Jdi za ni nahoru a promluv si s ní."

K: "Máš pravdu. Nemiluju Moniku, ale Nikol se mnou nebude chtít mluvit."

M: "Tady máš klíč od jejího pokoje."

K: "Kde ty klíče pořád bereš?"

Vzal si klíče a vyrazil po schodech nahoru. Začal odemykat dveře a já si sedla na postel. Koukala jsem na něj se slzami v očích. Zavřel za sebou dveře a šel ke mě. Když už byl u mě, kleknul si na kolena. Chytnul mi ruce a pak mě políbil. Jeho rty se zase dotýkali těch mých. Líbali jsme se do tý doby, než někdo zaklepal na dveře. Monika. Kuba odešel z pokoje a po 10 minutách se vrátil zpátky. Já mu skočila kolem krku a už ho v životě nechci pustit. On se s Monikou rozešel a teď bude zase se mnou.

K: "Miluju tě. Ani nevíš, jak moc mě mrzí co se stalo. Chyběla si mi."

J: "Já tebe taky. Promiň jak jsem se zachovala."

K: "Já tě chápu proč si se tak zachovala."

Políbili jsme se a pak šli za klukama dolu do obýváku. Dneska spím u kluků, takže to je dobrý, protože nemusím domu.

Večer jsme si udělali menší párty. Samozřejmě přijel i Štěpán, protože bez něho by to nemělo smysl. Kolem 11 jsme šli všichni spát. Kuba spal u mě v pokoji. Chytnul mě kolem pasu a přitáhnul si mě blíž k sobě. Takhle jsme oba spokojeně usnuli.

Je tu další dlouhá část. Snad se vám líbila. A mám jednu otázku. Co byste chtěli radši krátký části nebo dlouhý jako jsou tyhle? Pište mi to do komentu.