15.kapitola

104 7 0
                                    

Ráno mě vzbudili kluci. Nevím jak se sem dostali a ani mě to nezajímalo. Mě se nechtělo vůbec vstávat, protože mi bylo blbě. Asi jsem včera snědla něco, co jsem neměla. Najednou jsem vyskočila z postele a běžela na záchod zvracet.

Rodiče museli chodit do práce i o víkendu, takže tu mamka nemůže zůstat. Nakonec tu zůstávají kluci a prý se o mě musí "postarat". Chtějí totiž jet se mnou zítra na pouť.

Vylezla jsem ze záchoda a šla si rovnou lehnout. Kuba mi přinesl čaj a piškoty. Pak si ke mě lehnul Štěpa. Nevím proč, ale bylo mi to jedno. Ostatní si zatím pustili potichu nějaký film a mě nechali v klidu spát.

Vzbudila jsem se asi za hodinu. Štěpán byl pořád u mě a já se mu opřela o rameno. Když ucítil pohyb, škubl sebou. Pak se na mě jenom podíval, usmál a dal ruku přes moje rameno.

Vláďa měl u sebe Rexe, který mu ležel hlavou na nohou. Byl to krásný pohled. Na všechny byl krásný pohled. Všichni dělali něco, co mě těšilo. Co mě těšilo a hřálo u srdce. Měla jsem krásný pocit.

Zvedla jsem se, ale najednou se mi zatočila hlava. Pak si už pamatuju jenom tmu. Probudila jsem se v nějaký místnosti. Když jsem se rozkoukala, zjistila jsem kde to právě ležím. Byla to nemocnice.

Otočila jsem hlavu a tam seděla mamka. Měla moji ruku v tý svý. Brečela. Na druhý straně byly kluci, Martin a taťka. Kuba ke mě přišel a chytl mě za druhou ruku.

K: "Prosím mužů tady být s Nikol na chvíli o samotě? Chci si s ní o něčem promluvit."

Všichni se zvedli a odešli ven na chodbu. Kuba si sedl vedle mě a držel moji ruku tak pevně, že mi ji málem rozmačkal.

K: "Víš Nikol. Chtěl bych ti něco říct... "

Pokračování příště. Snad se vám líbila. A pište mi co ji asi, řekne.

Mezi čtyřmi kluky [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat