Mezi čtyřmi kluky [POZASTAVENO]

16.kapitola

K: ".... Miluju tě.  Už hrozně dlouho to v sobě dusím a teď jsem ti to musel říct."

Já se na něj jenom trochu usmála, protože jsem neměla sílu něco říct. Držela jsem jeho ruku a on se na mě smutně podíval. Pak mi chtěl dát pusu, ale do pokoje přišli ostatní. Pustil mě a odešel z pokoje pryč. Já na na něj jen koukala a po tváři mi stekla slza.

Po asi 1 hodině všichni odešli a já začala přemýšlet. Přemýšlet nad tím, co mi Kuba řekl. Po půl hodině jsem s myšlenkami usnula.

Ráno

Ráno jsem se vzbudila celkem brzo. Nemohla jsem totiž spát. Znovu jsem začala přemýšlet. Z mých myšlenek mě vyrušil doktor se sestřičkou.

Zkontrolovali mě a pak odešli. Prý mě zítra pustí domů. Konečně. Sice tu jsem druhý den, ale kdo by chtěl být v nemocnici. Nikdo.

Dneska za mnou všichni přišli, ale Kuba ne. Ptala jsem se Štěpána kde je a ten mi jenom odpověděl, že nemohl přijít. Zůstal prostě doma.

Terka přišla jako poslední, takže jsme tam byly jenom my dvě. Chvíli jsme se bavili a já jí pak dala papírek pro Kubu. Jelikož jsem jí řekla, co mi řekl včera Kuba, tak ji bylo jasný co v tom asi bude napsaný. Ona věděla kde Štěpán s Kubou bydlí a tak hned vyrazila. Já pak ještě na chvíli usnula.

Po asi hodině někdo vběhl do pokoje. Já se otočila a utřela si slzy, co mi tekly po tváři. Stál tam Kuba. Zavřel dveře a hned si sednul ke mě. Já si taky sedla a on mě objal. Drželi jsme se v pevném objetí. Já si pořád utírala slzy, co mi tekly po tváři. Pak jsme se odtáhli a začali si povídat. 

V tom nejlepším, když jsme si povídali přišla do pokoje sestřička oznámit, že návštěvní hodiny končí. Rozloučili jsme se a Kuba odešel. Já pak usnula a spala až do rána.

Předem se omlouvám, že teď dlouho nebyla kapitola, ale neměla jsem vůbec čas, jelikož jsem byla mimo Plzeň nebo-li domov. Snad se vám líbila a zkusím co nejdřív vydat další kapitolu.