Mezi čtyřmi kluky [POZASTAVENO]

20.kapitola

Rodiče přišli pozdě, takže si ničeho nevšimli. Já ležela na posteli a čuměla do stropu. Po chvíli mě začali pálet oči a já usnula.

Ráno jsem se vzbudila hodně pozdě a to jsem měla jít do školy. Mamka mě nakonec nechala doma. Ležela jsem v posteli a koukala se na televizi, protože jsem byla doma sama. Najednou jsem uslyšela otevírání vchodových dveří. Rodiče to být nemohli, jelikož byly v práci a Martin. To nevim. Nevšímala jsem si toho. Najednou se otevřeli dveře do pokoje a já se otočila. Stál tam Kuba s kyticí růží v ruce.

Já si sedla na kraj postele a Kuba ke mě přišel blíž. Nevěděla jsem co má v úmyslu a tak jsem radši mlčela a dívala se na něj jak se ke mě pořád přibližuje. 

K: "Ahoj. Promiň mi ten včerejšek. Choval jsem se jako úplnej idiot. Nevím co to do mě vjelo. Jestli jsem udělal něco špatně tak se strašně moc omlouvám. Já  jsem prostě idiot, ale to ty už víš za ty roky co jsi na světě. A tady jsem ti přinesl kytici tvých oblíbených kytek a to jsou růže." 

J: "Za co by ses měl Kubo omlouvat? To spíš bych se měla omluvit já za to, že jsem se zavřela v pokoji a nepustila tě dovnitř. Promiň. A děkuju."

Vzala jsem si od něho růže a odešla do kuchyně pro vázu s vodou. On za mnou přišel a sedl si ke stolu na židli. Já mu pak podala pití a sedla si naproti němu. Koukala jsem na vázu s růžemi a nic neříkala. On mi pak dal ruku na mojí ruku a já se na něj usmála. Dívala jsem se mu do očí a on zas do těch mých. Měla jsem divnej pocit. Jako by mi mělo vybouchnout srdce. 

Zvedla jsem se ze židle a šla do pokoje pro mobil. Pak jsem se za Kubou vrátila, ale on už neseděl u stolu. Chvíli jsem se rozhlížela po kuchyni. Kuba na mě vyskočil a já se lekla. Byl totiž schovanej za dveřmi. Chytnul mě kolem pasu a držel mě pevně. Já jsem se otočila a chytla ho kolem krku. Bylo to příjemný objetí. V duchu jsem si říkala, že ho už nikdy nechci pustit. Ať se děje cokoliv, chci ho mít pořád u sebe. Konečně jsem si to uvědomila. Miluju ho. 

On se trochu odtáhl a řekl mi dvě nejhezčí slova: Miluju Tě. Já mu ty slova opětovala a jemu se na tváři objevil úsměv, který nebyl jen tak ledajaký, ale byl to úsměv radosti a lásky. Najednou mě vzal do náruče a políbil mě. 

Po hodině, co jsme seděli u mě na posteli a koukali na film, někdo začal otevírat dveře. Rychle jsem se od Kuby odtáhla a dělala jako by nic. Byl to Štěpán. Ten tu teď chyběl. Ne že bych ho neviděla ráda, ale teď jsem chtěla být s Kubou sama. Byl nějakej divnej. Ptala jsem se ho, co se děje, ale na to mi neodpověděl a jen se na mě podíval. Kuba přišel hned za mnou do chodby a díval se na Štěpána. Vůbec se mu nelíbil. 

K: "Štěpáne stalo se něco?"

Š: "Všechno je v háji. V prdeli to je. Všechno."

K: "Co se děje?"

To už na něj doslova zařval, že to museli slyšet i sousedi vedle. 

Š: "Terka."

J: "Co se stalo? Co s ní je?"

Byla jsem dost vystrašená. Co se sakra stalo. 

Š: "Je v nemocnici."

V tom se mi podlomili kolena. Kuba mě rychle chytl a odnesl zpátky do pokoje, kde mě položil na postel. Štěpán za námi přišel a Kuba se na něj podíval divným pohledem. 

K: "Teď nám řekni co se sakra stalo! A dělej?"

Š: "Šel jsem parkem po cestě. Díval jsem se na zem a když jsem zvedl hlavu  a rozhlídl se, uviděl jsem Terku, jak jí za ruku drží nějaký kluk. Hned jsem se k nim rozběhl a zařval na něj. On jí pustil a ona spadla hlavou na kámen. Ten kluk šel přímo proti mě. Nikdo tam nebyl, takže nemohl zavolat záchranku. Chtěl mi dát pěstí, ale já byl rychlejší. Dostal pěstí přímo do obličeje a bolestí spadl na zem. Hned jsem si klekl k Terce a zavolal sanitku. Byla v bezvědomí a já nevěděl co dělat. Dal jsem jí pod hlavu svojí mikinu, kterou mám v autě od krve a zkoušel jí probudit, ale marně. Vůbec nevnímala. Pak přijela sanitka a odvezla jí do nemocnice. Já pak vzal její mobil a zavolal její mamce. Všechno jsem jí vysvětlil a ona hned jela za ní. A pak jsem šel rovnou sem, protože jsem věděl, že si doma."

To co Štěpán řekl, mě hodně zaskočilo. Proč to musel udělat. On to prostě nikdy nepochopí. Musí jí pořád ubližovat. Tohle ale opravdu přehnal. Já to jen tak nenechám. Tohle už prostě musí skončit. Navždy! Zkoušela jsem se zvednout, ale nešlo to. Byla jsem jako socha. Kuba mě ale zvednul. Poznal na mě, že mě něco trápí a tak se mě zeptal, co se děje. Já jim teda všechno řekla. O Terce, o Jáchymovi a o tom, že jí pořád ubližuje. Jáchym byl tak o rok, o dva starší než my dvě. Začal jí psát na fb a pak jí dokonce začal sledovat. Ona neměla ani chvíli soukromý. Jáchym si myslel, že s nim Terka bude chodit, ale ona ho nechce. A já vím kdo se jí líbí. 

Zeptala jsem se Štěpána, jak na tom byla když jí odvážela sanitka. Prý naštěstí nebyla v kritickém stavu. Má jenom rozseklou hlavu, těžký otřes mozku a pár pohmožděnin na zápěstí. Pořád jsem nedokázala uvěřit, že jí to doopravdy udělal on. Jáchym.

Ten den jsme už nic nedělali. Když kluci odešli, lehla jsem si na postel a usnula. Byla jsem unavená.

Je tady trochu delší část, jelikož teď dlouho kapitoly nebyly. To víte škola a známky. Snad se vám kapitola líbila. Nezapomeňte mi napsat váš názor.