Don't be Single

Shut up! I want sleep...

Kate

,,Drž hubu a nech mě spát." Oženu se po Stáňule. ,,Je 12 a máme jít na oběd." Založí si ruce na hrudi. Pootevřu jedno oko a vidím ji jak nade mnou stojí se založenýma rukama. ,,A?" Zamrmlám a zachumlám se víc do deky. Ozve se povzdychnutí a pak... ,,Ty idiote! Okamžitě ze mě slez! Myslím, že tím jak si na mě skočila si mi zlomila několik žeber a při troše štěstí to byla jen noha!" Zaječím na ní a snažím se z pod té žirafy dostat. ,,Vstaneš?" Koukne se na mě pobaveně. ,,Slez ze mě do prdele!" Praštím do ní. Následně ji kopnu, a protože mé tělo opravdu není postel a ani tak rovné není, neudrží rovnováhu a spadne. ,,Jsi dcera smrti milá sestřičko." Vyšvihnu se na nohy. Stáňa se na mě překvapeně podívá a dá si ruce před pusu. ,,Kecáš! Ty jsi vstala z postele?!" ,,Jo a ty toho budeš litovat!" Stáňa se urychleně snažila zdrhnout a ne, že by ji to běžně vyšlo, ale byla jsem ještě rozespalá a tak jsem ji dala pohlavek až v jídelně. ,,Tsk. Budit mě je největší riziko a ohrožení života." Zaprskám, ale usednu k obědu... Rychle to sním a hodím nádobí do myčky. Následně vyběhnu schody a seknu sebou o postel. Zachumlala jsem se do deky a zavřela zase oči. ,,Jsi  horší jak medvěd." Zabrblala příšerka u dveří. Jen jsem zamručela. ,,Mimo to máš tu návštěvu." Oznámí ještě. ,,Hm..." Zamrmlám a ještě víc se zamuchlám. ,,To je dobrý. Jsem zvyklej." Ozval se hlas mého přítele co se hodil vedle mě na postel a obejmul mě. Se zavřenýma očima jsem rukou přejela po jeho obličeji. ,,Drew." Špitnu, po slepu ho políbím a ponořím svůj obličej do jeho pevné hrudi. Ucítím jeho ruku ve svých vlasech jak mě po nich víská a tak tiše zavrním. Drew se jen zatlemí, ale nechá to být. Mu radím. Pomalu už zase usínám.

Drew

Kate už usnula. Klidně mi oddechuje na hrudi zatím co já ji jednou rukou objímám a druhou jsem na mobilu. Když se tu znovu objevila Stáňa a chtěla začít křičet, že je zpět, urychleně jsem ji zastavil. ,,Když ji vzbudíš bude nepříjemná." Zakroutím hlavou na znak, že já to fakt pocítit nechci. Ale myslím, že by to spíš pocítila žirafa než já... Každopádně nechci to ani zkoušet. Když se po hodině probudila, mile se na mě usmála a zhluboka se nadechla, aby cítila mou vůni... ,,Feťáku." Zaprovokuju. ,,Ty máš co říkat. To ty jsi mi očuchával oblečení když jsem se šla vysprchovat." Zasmála se a já lehce zrudl. Jenže ono tak sladce vonělo a já si nemohl pomoc! Já jsem v tom prostě nevině. ,,To nebudu komentovat." Vítězně si skousla ret a uculila se. ,,Hm... Půjdu na stadion. Jdeš taky?" Její rozespalé, velké, modré oči se vpily do těch mích a musím říct, že zase vypadala jak když na něčem jede. Zorničky měla velký jak pinpongáč. ,,Jo rád půjdu." Přikývnu. Odkýve mu to s úsměvem a převlékne se. Já jsem v černých, úzkých teplákách, šedém tričku a mikině. Prostě takhle půjdu. ,,Můžem?" Kouknu na ní když už je oblečená, učesaná a má vyčištěný i zuby. Do batohu si hodila brusle a přikývla. Jeli jsme busem až ke stadionu kde jsme vystoupili a zalezli dovnitř. Hned mi dali brusle a jako vždy byl led prázdný. Chodili jsme se většinou, když byla dvouhodinová pauza a nebo večer po zavíračce... "Večer" a to znamenalo pro ně v 5 hodin...