Don't be Single

Dipsomaniac...

Seděli jsme s žirafou na gauči... Já seděla na gauči. Ona si to chillovala na zemi opřená o skříň. Obě jsme měli v ruce frisko. Samozřejmě to nebylo jediný, co jsme za dnešek měl. Ale přísahám, že ta půlka vodky se do toho džusu, nebo mirindy, nebo čeho, nalila sama! Já v tom opravdu prsty neměla... Fakt... Věřte mi... Pravda ani já si to nevěřím. Většinu jsem stejně vypila já, ale Stana byla solidně na mol. Divila jsem se, že ještě zvládla mluvit, ale kdyby k nám teď přišli rodiče tak nevím no. Jako mě už 18 bylo, ale Stáně ještě ne. Začal mi bzučet mobil což znamenalo jediné. Drew se k nám připojí. Už jsem se zvedala, že mu otevřu, ale ta dlouhánka začala blekotat o tom, že tam půjde. ,,Hlavně nespadni." Povzdechnu si. ,,Ne *škyt* boj." Uculila se. Ona fakt neumí chlastat. Chvíli slyším na chodbě šramot a pak obrovská rána. ,,Jsem v pohodě." Zatlemí se a dojde tedy pro Drewa. Nakonec ji raději Drew donesl nahoru na zádech. ,,Je dobře zlitá." Zatlemí se a Stáňa se přidá. Položí ji na zem a sedne si vedle mě. ,,Miluju tě, Drew." Usměju se na něj. ,,Jsi hodně opilá?" Nadzvedne obočí. ,,Musím být opilá, abych tě milovala?" Zopakuju jeho gesto jako malé dítě do zrcadla. ,,Ne, ale aby si to řekla na hlas." Uraženě nafouknu tváře až vypadám jako křeček. ,,Pfff. Slyšíš to? Prej musíš být solidně opilá." Heknu na vytlemenou příšerku u skříně, válící se smíchy na podlaze a z držky ji vytýká slina. ,,Hele... Vidíte taky toho růžového slona v sukni?" Ozve se vytlemeně po chvilce. ,,To se ti zdá. Tvůj mozeček ten alkohol už nepobírá." Několikrát ji plácnu po hlavě. ,,Dej si." Narvu Drewovi do pusy frisko. ,,Kdyby jsi přišel dřív, možná by na tebe zbyla ta malá vodka." Zatlemím se. ,,Jak malá?" Můj mozek se začal škvařit z přemýšlení. ,,Já nevím. Asi takhle." Ukážu na prstech. ,,Z dálky je všechno malý, ty blbe." Zanadává Stáňa. ,,Mimo to nám zbylo." Ukáže na flašku. Když jsme pak už jen seděli... Stáňa na ty zemi usnula tak ta se nepočítá. ,,Jak je ti?" Zeptá se Dres v domnění, že ze mě vtáhne rozumnou odpověď. ,,Trochu teplo a trochu zima." Odpovím smrtelně vážně. Proto si Drew jen povzdychne. ,,A co to děláš?" Koukne na mě zmateně. ,,Koukám na televizi." Pokrčím rameny. ,,Vždyť je vypnutá." Koukne se stejným směrem. ,,To nevadí." Odpovím spokojeně. Ta televize vlastně, ale není ani zapojená... Jejda. Al pohled do černý obrazovky, kde se nic nedělo mi nevadil. No to bude povedené ráno...