Don't be Single

Bad school...

Kate

,,Blbá matika." Zanadáváme s Drewem. ,,Zase nám napařila test." Zakňučel Drew. ,,To bylo lehký." Pokrčím rameny. ,,Kolik byl výsledek?" Koukl se na mě s nadějí, že by to mohl mít dobře. ,,14." Odpovím prostě a vyměním si učebnice ve skříňce. ,,Ahhhhh. Měl jsem to opsat." Zamrmlal. ,,Vždyť to byla docela jednoduchá rovnice." Pokrčím rameny. ,,Jo, ale pro šprta." Koukne se na mě. ,,Nejsem šprt a matika mi nejde."  Zakroutím hlavou a skříňku zamknu. ,,Né, vůbec, a proto máš z matiky průměr 1,4." Pokroutí očima. ,,No... Aspoň můžu na plnou pusu říct, že mám chytrou holku." Zaculí se. ,,Teď si zněl jak hrdý tatínek." Zasměju se a kouknu na Drewa, co si zrovna též vyndal učebnice. Zabouchl skříňku a doprovodil mě k učebně. Angličtinu máme rozdělenou takže se asi unudím k smrti. ,,Tak na fyzice." Usmál se, vlepil rychlou pusu a zase odešel. Zalezla jsem do třídy a sedla si na své místo. ,,Zvládli by jste to vy dva vůbec bez toho, aby jste se neoblizovali?" Ach ne. Jacob přichází na scénu. ,,Ale no tak. Kdyby jsi si našel holku možná by si nemusel závidět." Odpovím škádlivým tónem bez jakéhokoliv zájmu. ,,Tsk. Já a závidět? Nezbláznila jsi se?" Uchechtl se. ,,Kdyby jsi nezáviděl, neměl by ji blbé kecy a připomínky. Měl by jsi přestat závidět štěstí ostatním." Už chtěl něco říct, celý rudý vzteky, ale zazvonilo na hodinu, a proto jsem se bez zájmu postavila na pozdrav. Do třídy vešel učitel angličtiny a udal pokyn. Předlouhá hodina angličtiny, strávená čuměním z okna. Koukala jsem na listí vlající v lehkém vánku. Prostě nuda. Jako vždy nás tam učitel držel ještě do přestávky, takže když jsme skončili, čekal mě už Drew. ,,Oh. Jaké nečekané." Pohodil Jacob rukou, když nás spatřil. Drew ho pevně chytl za ruku a přitáhl zpět. Přitlačil ho hrubě ke zdi a držel pod krkem. ,,Měl jsi nějaké připomínky, Jacobe?" Zeptal se. Vím jak moc ho jeho poznámky štvou a Drew není zrovna klidná osobnost, aby to překousl jako já. Vlastně by mu nejraději rozbil hubu. ,,A kdyby?" Zašklebil se mu na oplátku což Drewa jen popudilo. ,,V anatomii člověka jsi dobrá, Kate." Hned jsem pochopila. ,,Co nejníž na krku a přitlač." Řeknu bez jakéhokoliv výrazu. Drew posune ruku níž a přitlačí. Jacob se okamžitě začne dusit a kašlat. ,,Říkám ti, neprovokuj mě Jacobe. To, že ona má svatou trpělivost neznamená, že ji mám já." Špitne a pustí ho. Přejde ke mně a přehodí svou ruku přes má ramena. Další fiasko... Zbytek dne byl docela v klidu. Teda až na děsivě nadšenou fyzikářku a podělané zkoušení chemikářky. ,,Ah..." Vedechnu a čelem se opřu a Drewovu hruď. ,,Neříkej, že jsi unavená." Ušklíbl se Drew. ,,Jsem." Přiznám. ,,Nejraději bych sebou tady sekla a spala." Uchechtnu se. Než se naděju, Drew si mě hodí na záda. ,,Co blbneš?! Uděláš si kýlu!!!" Zakřičím. ,,Dej mě dolů." Poručím mu jako bych byla nějaká královna co jen rozkazuje. ,,Prosím." Šeptnu dodatečně. Drew mě tedy sundá a chytne aspoň za ruku. Poslední dobou má strašnou úchylku na to se mě dotýkat. Občas je to až děsivé. ,,Kate! Drew!" Doběhne nás Martin. ,,Ahoj." Usmějeme se na něj. ,,Doufám, že jste nezapomněli." Mrkne na nás. ,,Jistě, že ne. Tak ve 4." Mávnu na něj. ,,Jasně. Snad se zase neztratím." Zamyslí se. A pak, že chlapy mají lepší orientaci než ženský. Pche. ,,To teda. Neměli bychom tě radši vyzvednout na zastávce?" Povzdechnu si. Jen tak pro vysvětlenou. Jdeme ven. Měla by přijet i El, co je poslední dobou až příliš zaneprázdněna svým přetvařováním. Už to není ta super holka jako dřív. Spíš mi přijde, že po tom, co se s Austinem rozešla, snaží se prostě najít, co nejrychlejším způsobem kluka... No je to její věc.