Don't be Single

His mother

Přešel den a tak by měl dnes přijít zbytek rodiny a přátel. Hned v 9 k nám zavítala máma i se Standou. ,,No to je mi drobek." Zachechtal se Standa, kterému by se Levi vešel skoro jen do dlaně, jak je má velké. Jenže Standa pak musel do práce a tak se s námi museli rozloučit. V 10 k nám přijela Drewova rodina. Dokonce i Carrie, které je teď 15, takže s ní puberta jen mává. Ne, že by se z ní třeba takový Drew vyrostl. On je dítě srdce i duší... A občas mozkem. ,,Dobrý den, paní Blacková, pane Blacku." Na Carrie jsem se spíš usmála. Řekněme totiž, že každá rodina má mouchy a mě do jejich rodiny, zrovna paní Blacková, nepřijmula. Koukla se na mě s opovržením a jelikož jsem pro ni méně než krysy v kanále, nestála jsem ji ani za pozdrav a ani za odpověď. Zatím co pak Black je přesný opak jeho ženy a zbožňuje mě- prý si Drew nemohl najít nikoho lepšího- mě zvesela pozdraví. ,,Ahoj Drew." Pozdraví pouze svého syna. Tchýně na zabití. Myslím, že k babičce Blacků se jezdit nebude. Pan Black- Will jak se mi sám představil, když mi nabídl tykání- ať klidně přijede, ale bez té fůrie. Snažila jsem se k ní být milá a tím milá myslím, kurva jsem se přemohla a i se usmívala a držela se, abych ji něco nehezkého neřekla nebo neukázala. Ona sama mi nikdy tykání nenabídla. Prý jsme spolu nikdy husy nepásli. Bože. Takový slovník měla babička. ,,Dej mi ho." Obila hnusně, Drákula v dámské verzi. ,,Ne." Zamračím se. Konečně si prosadím prostě svůj názor. Nebudu ta hodná holka jako do teď, protože mě teď naštvala. ,,Co prosím? Co jsi to řekla?!" Nakrčila obočí. ,,Řekla jsem Ne. Už mě nebaví snášet vaše ponižující připomínky na mou osobu. Ani mě nebaví vaše ignorace. Chtěla jsem být milá, ale je to už několik let. Jsem člověk, jasné?! Ne, nějaká krysa v kanalizaci. Proč bych vám měla půjčit mého syna? Aby jste ho mohla urážet, protože je v něm má DNA? Protože je mi podobný? Ještě by jste mu ublížila a to jen proto, aby jste mi způsobila bolest." Zamračím se. ,,Co si to dovoluješ?!" Vykřikla. ,,My si najednou začali tykat? Pokud vím, vy jste byla ta, která řekla a teď cituji: my dvě jsme spolu husy nikdy nepásli." Levi posmrkne a tak s ním zakolíbám. ,,Co si to dovolujete, mladá dámo?!" Zuřila. Bylo to vidět. ,,Jsem jeho prarodič!" Založila si ruce na hrudi. ,,Já jsem jeho MATKA. Mimo to, dvě babičky už má. Mou mámu a mou nevlastní mámu, takže mému synovi nebude nic chybět pokud jste narážela na toto. Samozřejmě váš manžel je u nás vítán kdykoliv a Carrie také." Přejedu po nich pohledem. Levi se rozpláče a tak s ním kolébám a natahuji se pro dudlík. ,,Jste, ale neschopná matka." Odfrkne. ,,Tak to pozor! Naše dítě se má už teď báječně!" Zaskřípu zuby, ale Levimu dám dudlík do pusinky s úsměvem. ,,Drew. Tak řekni něco téhle, téhle..." Ukazovala zběsile na mě. Drew však mlčel a stoupl si do těsné blízkosti za mě a našeho syna. ,,Ne." Zakroutil hlavou a pro mě to znamenalo jediné... Drew... Dospělý Drew se postavil za svou rodinu, i když to znamenalo, že se možná neshodne se svou matkou. Ukázal, že je milujícím nejen manželem, ale i otcem a hlavou rodiny. ,,Jak jsi mohla takhle vymýt mozek mé krvi?!" Zaburácela. ,,Nikdy jsem Drewovi mozek nevymývala! Ochranka!" Zařvu přes dveře a do mého pokoje vejde jeden jediný muž, co dělá na tomto patře. Známe se. ,,Paní doktorko?" Hlesne jako voják. ,,Mohl by jste prosím tady dámu vyvést?" Přikývne a odvede vzpírající se dámu. Jen se zavřou dveře, vydechnu úlevou a po tváři mi sjede  slza. ,,7 let. Tak dlouho jsem ji chtěla něco říct, ale nechtěla jsem vám rozvracet rodinu. Je mi to líto, ale já už ji nezvládnu vídat." Kouknu na všechny přítomný. ,,To je v pořádku. Nebudu se za ní omlouvat. A ty taky nemusíš. Snášela jsi to až moc dlouho." Zakroutí Will hlavou. ,,Tak... Chcete si pochovat vašeho vnuka?" Usměju se a on jen nadšeně přikývne. I Carrie zpozorní. A tak byl na pokoji zase klid.