I said NO...

955 60 4
                                    

Zrovna sedím v koupelně. Drew sedí na zemi a já tedy v jeho klíně. Čekáme než si Stáňa vyfouká vlasy, abych ji upletla copy a my mohli všichni ven. Zrovna to dofoukala a češe si to. ,,Ty mi uděláš pěšinku viď?" Koukne se na mě. ,,Byla bych radši, kdyby si jsi ji udělala sama." No... Snažila se. ,,Proč vypadám jak pes?" Zeptá se, když má vlasy jakž takž napůl. S Drewem se na sebe podíváme a začneme se řechtat jak koně. Oba se teď válíme na zemi jako naprosto retardovaní teenageři. Když se konečně uklidníme, jdeme nahoru do pokoje. Slíbila jsem dlouhánce, že ji udělám copy... Jenže ono se ji to fakt blbě plete. Žirafa se spokojeně usadila před gauč, Drew na gauč jako by ji to měl plést on a já šla pro gumičky a hřeben. Drew si mě hodil do klína na což už jsem si zvykla. Začala jsem i to plést zatím, co si čučela na nějaký videa. No tam je to jenže... Dám vám radu. Nikdy neseďte klukovi na klíně když se potřebujete uzpůsobit tomu jak má ta holka hlavu, protože mi vůbec nepomáhá. A hádejte. Co se mohlo asi stát, že? Blbě jsem se hnula a on mi tiše vzdychl do ucha. ,,Heh... Děvčata zajdu si na záchod." Řekne třesoucím hlase. Asi to snášel příliš dlouho. ,,Jasně." Usměje se Stáňa nic netušíc a já se trošičku dusím smíchem. Stáňa se na mě nechápavě koukne, ale nechá to být, když na ni mávnu rukou ať to raději neřeší. ,,Jen běž, zlato." Mrknu na něj. Zavážu Stáně gumičkou první cop a přejdu k němu. ,,Hlavně se snaž tišit." Šeptnu mu do ucha a tiše se zasměju. ,,Abych tě nedonutil mi po-" Zastaví se, když ukážu na Stáňu. ,,Tak běž." Mrknu na něj. Drew zrudne a já jdu ségře doplést druhý cop. Musela jsem se zasmát, když zmizel jako pára nad hrncem. ,,Co se stálo?" Koukne na mě od mobilu, když si zase sednu. ,,Ale nic." Uchechtnu se již po několikáté za tento den. Když se vrátí doplétám a zavazuju cop do gumičky. ,,Hotovej?" Řeknu provokativně a skousnu si ret. ,,Příště mi pomáháš ty." Zašeptá mi do ucha a já ho praštím silně do ramene. Venku jsem se rozflákala... Teda skoro. Drew mě, ale před pádem chytil a hodil na rameno. ,,Říkám ti pusť mě!" To na něj ječím už hodinu a lidi na nás divně čumí a řekla bych, že si o Drewovi myslí bůh ví co. ,,Ne. Víš jak si dopadla, když jsi šla po svých." Ohrne spodní ret. ,,Drew!" Zaskučím a bůh se musel smilovat, protože mě fakt postavil. Stáňa se už směje 10 minut v kuse a už se pomalu, ale jistě zmítá v křečích. ,,Tsk. Netlem se, žirafo." Založím si uraženě ruce na prsou. ,,V klidu, zlato." Chce okolo mě obmotat paže. ,,Ne! Ty to ani nezkoušej." Ukážu na něj prstem. ,,Zlatooooo." Snaží se znovu. ,,Pust mě." Nafouknu uraženě tváře. ,,Kateee." Zakňučí. ,,Ne." Odvrátím hlavu od něj. ,,Když mi odpustíš... Koupím ti zmrzlinu." Zašeptá mi do ucha. ,,Tak na co ještě čekáme. Jdeme!" Zavelím vesele a míříme směr zmrzka.

Don't be SingleKde žijí příběhy. Začni objevovat