He's mine [Luyong]

1

Nasadil jsem si sluchátka do uší, aby mi cesta rychleji utekla. V hlavě jsem měl totiž zmatek a potřeboval jsem se odreagovat. Ono totiž...nebylo jednoduché studovat někam tak daleko. Nejhorší pro mě byla ta představa toho, že jsem nechal samotnou Yuki. Mojí starší sestru. Ano, vím je o pět let starší a tak jako pětadvacetiletá se o sebe dokáže postarat... Když se dokázala postarat i o mě.
,,Pane, jsme tady" vyrušil mě z myšlenek hlas taxikáře. ,,Ano! Děkuji" uculil jsem se, podal mu jeho podíl a zabouchl dveře.

Rozhlédl jsem se kolem. Byla tu spousta budov a lidí.
Z tašky jsem si vyndal plánek univerzity. Bylo tam toho spousta. Dvě jídelny, hřiště, park na odpočinek, samotná univerzita a to, co jsem teď potřeboval nejvíc. Internát. Povzdychl jsem si, chytl kufřík a rozešel se tím směrem.

Číslo od pokoje mám 214, což bude někde na začátku. Výhoda je, že internát je podle pohlaví. A nevýhoda? Společné sprchy.

Došel jsem do druhého poschodí a konečně našel dveře s číslem 214. Mám to! Spokojeně jsem mlasknul, strčil klíček do dveří a otevřel.
Hned jsem si všiml samotné postele. To nebudu mít spolubydlícího? Výborně! Budu mít svoje soukromí. Co víc si přát.
Kufrt jsem si položil na postel a začal si vybalovat věci.

Třeba to tu nebude tak zlé jak jsem si myslel.