3

2.3K 133 2
                                    

Ráno mě vzbudil budík. Unaveně jsem si promnul oční víčka. Tak brzo ráno jsem nevstával už hodně dlouho.
Když jsem ze sebe sundal deku, po celým těle jsem ucítil chlad, lehce ošil a podíval se do zrcadla. Svého odrazu jsem se zděsil. Vypadám jak kdybych vylítl z křoví. Ze skříně jsem si vyndal oblečení, vzal si zubní kartáček s pastou, ručník a hřeben. Otevřel jsem dveře a málem dostal šok. Každý někam pospíchal a skoro všichni byli oblečení, jediný já vypadal jak křovák. Zčervenal jsem a snažil se, co nejdřív dostat do koupelny. Naštěstí tam nebyla žádná fronta. Stoupl jsem si před umyvadlo s zrcadlem, začal si čistit zuby a u toho sledoval můj odraz. Budu si muset zas nabarvit vlasy. Mám přebarvený vlasy na blond, ale začínají mi vidět odrosty.
Vzal jsem hřeben, rozčesal si vlasy a šel do sprchy. Zapnul jsem kohoutek, nechal téct vlažnou vodu po celém těle a zamyslel se nad sebou. Tohle bude můj první den na téhle škole. Jak se mám chovat? Chci abych tu měl respekt, ale zároveň nechci aby mě měli za exota. A co vůbec ten včerejšek? Jak se mám teď před ním chovat jelikož s ním mám bohužel třídu. Budu ho ignorovat to bude to nejlepší, co udělám. ,,Hej, ty tam dělej i my se chceme osprchovat!" uslyšel jsem tlumeným hlasem. ,,Už jdu, promiň" zamumlal jsem, vypl vodu, rychle se osušil, oblékl se už do připraveného oblečení a otevřel dveře. Opřený o futra tam stál kluk s růžovýma vlasama asi nejspíš ten, co na mě řval. Vrátil jsem se zpátky do pokoje, připravil si tašku do které jsem narval učebnice na dnešek. Koukl jsem se na hodiny, které ukazovaly osm hodin ráno a co vím škola začíná v půl deváté.
Výhodou pro mě je, že nesnídam, tak jsem měl chvilku čas. Ten čas využiju tak, že budu za třídním. Vzal jsem si svůj batoh, opět plánek a vyrazil.

Zastavil jsem až před kanceláří učitele. Jmenuje se Hiro Usami. Zaklepal jsem a následně vstoupil. Byl jsem překvapený. V křesle seděl mladý hnědovlasý kluk. Vypadal jako kdyby nedávno skončil vysokou. ,,Dobrý den" ,,Dobrej, potřebuješ něco?" ani se na mě nepodíval. Vypadal jako další arogantní debil. ,,Ano, jsem Yukhei Wong, ale říkejte mi prosím Lucas. A jsem tu nový" kývnul hlavou. ,,Zavolám Yuta aby ti ukázal všechny učebny, místo k sezení si vyber sám. Každopádně všechny důležité věci si probral s ředitelem školy než si sem nastoupil, že?" koukl se na mě přes brýle. Kývnul jsem. Pochopil jsem to tak, že víc ho nepotřebuju tak jsem odešel. Proč mi tady všichni připadají tak povýšení?

Rozhodl jsem se jít do třídy, ale zastavila mě něčí ruka. Byl to ten kluk z koupelny. Překvapeně jsem se na něho podíval. ,,Co je?" narovnal jsem se a tím jeho ruku dal pryč. ,,Jsem Yuta. Učitel mě za tebou poslal, mám ti pomoct kdybys ji potřeboval" jeho ústa se zkřivila do podivného poloúsměvu. Přikývl jsem. Došli jsme ke třídě, kde bylo pár lidí, ale i tak to vypadalo dost prázdně. ,,Chceš sedět se mnou?" sedl si úplně do zádu k oknu a poklepal na místo vedle sebe. Usmál jsem se a sedl si. Že bych si našel nového kamaráda? Vždy jsem chtěl mít nějakého kamaráda, ale pro lidi v mém okolí jsem byl divný. Ani se nedivím. Byl jsem příliš uzavřený a jediný koho jsem kdy měl rád byla má sestra. Můj celý svět se točil kolem ní. Nechci z toho dělat ukvapené závěry, ale Yuta vážně vypadá fajn.

Třída se začínala pomalu, ale jistě plnit. Těch deset minut, co jsem měl čas jsem si povídal s Yutou. Pokaždý, když někdo přišel do třídy vysvětloval mi kdo to je a jak se jmenuje.
Krev v žilách mi ztuhla, když do místnosti vešel červenovlasý kluk. ,,Tohle je president naší třídy. Jmenuje se Taeyong Lee" sledoval jsem každičký jeho pohyb. Došlo mi kdo to je. Ten ze včerejška.
Chodil jako by mu to tu všechno patřilo. To jak se nese a chová... je možný mít takové ego jako má on?!
Koukl se na mě. Automaticky jsem uhnul pohledem. No skvělý teď to vypadá, že jsem ním posedlý! ,,Hej, proč se mračíš?" koukl jsem na Yuta. ,,Cože? Nemračím se" prohrábl jsem si vlasy což byl můj zvyk kdykoliv jsem byl nervózní. Dál jsme to nerozebírali. Konečně začla hodina, tak jsem nemusel přemýšlet nad ním.

Jenže jsem se pak ze zvědavosti otočil s tím kdo za mnou sedí a málem jsem odpadl.
Seděl přímo za mnou a sledoval mě. Kurva!

He's mine [Luyong]Kde žijí příběhy. Začni objevovat