9

1.6K 120 4
                                    

Seděl na mé posteli a pozoroval mě stejně jako já jeho.

,,Nejdřív si mi neodpovídal na zprávy a pak si nešel do školy. Měl jsem o tebe strach" ironicky jsem se uchechtl, když to Tae řekl. Nechápavě se na mě podíval.

,,Ty a mít strach o mě? Nebuď směšný" protočil jsem očima nad tím jak ubohý je.

Tae se zamračil, ruku mi položil na hruď a druhou rukou mě zamlčel.

,,Vůbec to nechápeš, co?"zašeptal, když si hlasitě povzdychl.

,,Snad ti bude stačit tohle..." zamumlal, jeho ruku dal na stranu, chytl mojí ruku se kterou propletl prsty, jeho tělem se co nejvíc nalepil na mě a rty položil na ty mé. Byl to ten nejjemnější polibek, který jsem kdy od něho dostal. Jemně nasál můj spodní ret, které poté skousnul a já lehce vzdychl. Začal jsem pomalu spolupracovat.
I když jsem ho chtěl zastavit nedokázal jsem ovládat své tělo.
Byl jako droga, kterou ze srdce nenávidíte, protože víte jak moc vás ničí, ale i přes to jí potřebujete a když je kolem vás nedokážete to zastavit. Byl on mojí drogou?

Ano, byl.

Naposledy mě políbil a dal do toho, co nejvíc pocitů než se ode mě odtáhl. Oba jsme mlčeli a sledovali se navzájem. Sledoval jsem každičký detail v jeho tváři. Nechápal jsem jak někdo dokáže být tak dokonalý.
Pak jsem si všiml jeho jizvičky u oka. Chtěl jsem vědět kvůli čemu jí tam má. Chtěl jsem o něm najednou vědět tolik věcí...

,,Už bych asi měl jít" přerušil hrobové ticho v místnosti a zvedl se z postele.
,,Nechoď, prosím... Buď tu se mnou" ruce jsem obmotal okolo jeho pasu a tím mu zabránil v pohybu. Držel jsem ho pevně jak nejlíp jsem uměl. Nechtěl jsem ho nechat odejít... Ne teď.

Chytil moje ruce a dal je pryč z jeho těla.
Co to dělá?

,,Proč bych tu měl zůstávat?" otočil se směrem ke mě a díval se na mě ze zhora. Bolestně jsem se postavil. Chytil jsem ho za ramena a hlavu si opřel o ně.

,,Chci aby si tu byl se mnou" zašeptal jsem skoro neslyšně, ale Tae to moc dobře slyšel. Věděl jsem, že se usmál i přes to, že jsem ho neviděl.
,,Nedokážu být ve tvé přítomnosti bez toho abych na tebe nešahal" odpověděl mi.
,,Můžeš na mě šahat... vždyť ti patřím" zčervenal jsem a skousl si ret.
,,Vždyť se na sebe podívej. Sotva stojíš" uchechtl se.
,,Budu tu s tebou, baby. Kdykoliv budeš chtít budu tu pro tebe. Ale na oplátku chci aby si tu byl i ty pro mě, ano?" přikývl jsem, lehce vypískl překvapením, když mě Tae chytl jemně za zadek, za záda, vyzdvihl mě do vzduchu a položil mě tak na postel. Lehl si vedle mě a já tak mohl položit svou hlavu na jeho hruď. Ruce kolem mě ochranářsky obmotal. Spokojeně jsem zavřel oči a užíval si tuhle chvíli.
Z jeho těla šlo příjemné teplo. Ten pocit bezpečí mě omávil tak, že jsem ztratil pojem o okolí a upadl tak do říše snů.
__________________________
V mísnosti začal zvonit budík. Otevřel jsem ospale oči a budík vypl.
Hned potom jsem levou rukou nahmatal místo, kde ležel Tae, ale nebyl tam. Zůstalo po něm jen chladné místo.
Prudce jsem se narovnal.
Co jsem to zas udělat...
Podíval jsem se na hodiny, co mi visely na zdi. Bylo osm hodin.
To jsem prospal celý den?

Vstal jsem z postele. Bolest byla už pryč. Vítezně jsem se zasmál, ale smích mě hned přešel, když jsem si uvědomil, co všechno mě dneska čeká. Byl pátek a tím pádem budu muset jít do školy, tam vidět Izumi, Yutu a... Taeyonga.
Jak se ke mě po tom všem bude chovat?

Jedno je, ale jasné... Budu k němu muset být upřímný. A hlavně sám k sobě. Budu si s ním muset promluvit jak to teď mezi námi doopravdy je.

Jsem jen jeho hračka nebo to myslí vážně?

He's mine [Luyong]Kde žijí příběhy. Začni objevovat