Překvapení

1.8K 101 5
                                    

Měli jsme odjíždět zhruba za dvě hodiny, takže jsem měla dost času na přípravu.

Vlasy jsem si nakulmovala a nalakovala. I přestože jsem o nic takového nežádala, Nat mi zařídila slečnu, která mě měla nalíčit.
Trochou make-up-u mi zamaskovala kruhy pod očima, jelikož jsem toho v noci moc nenaspala. Na oči mi nakreslila perfektní linku a na řasy mi nanesla tenkou vrstvu řasenky. Zvýraznila mé lícní kosti a nos, bradu a místa nad lícními kosti rozjasnila highlighterem. Nakonec mi na rty dokonale nanesla světle růžovou rtěnku. Musela jsem sama uznat, že make-up byl vážně bezchybný.

Když odešla, převlékla jsem se do šat. Kupodivu byly vážně pohodlné a docela dobře mi seděly. Jediné, co bych jim vytkla byl ten obrovský výstřih.
Do kabelky jsem si uložila peněženku a mobil. Obula jsem si černé lodičky, na kterých pro mě bylo docela obtížné chodit, vzala jsem si svůj černý kabát a v obýváku jsem počkala na Nat a Lokiho.

Nat vyšla ze dveří, udělala pár kroků ke mně, udělala otočku a zářila jako sluníčko. Měla na sobě červené šaty bez ramínek dlouhé až po kotníky a opravdu jí slušely. ,,Wow,'' otevřela jsem v úžasu pusu a pozorovala jsem ji, jak se promenáduje po obýváku. ,,Ta sexbomba jsi tu ty,'' zasmála se a posadila se vedle mě na sedačku.

Za pět minut jsme měli odjíždět a Loki stále nikde. ,,Půjdeš prosím tě pro něj? Já si musím dát whiskey, jinak dnešek nepřežiju,'' podívala se na mě prosebně Nat a já přikývla. Když odběhla do kuchyně, vstala jsem ze sedačky a mířila k Lokiho pokoji. ,,Loki, jdeme!'' Zakřičela jsem a čekala na jeho odpověď. Nic. Zaklepala jsem a poté vrazila dovnitř. Loki stál u velkého zrcadla a bojoval s kravatou. ,,Ukaž,'' protočila jsem oči a vyrazila k němu. Rychlím pohybem jsem mu uvázala kravatu a on se zatvářil naštvaně. ,,Už pojď,'' vydala jsem se ke dveřím. ,,Počkej,'' šeptl. Zastavila jsem se a otočila se na něj. Prohlížel si mě od od paty k hlavě s lišáckým úsměvem. ,,Ty šaty se mi líbí,'' jemně se zakousl do svého spodního rtu nestrhávajíc ze mě pohled. ,,Od Stevea,'' provokativně jsem na něj mrkla a opustila jeho pokoj.

Za deset minut už jsme seděli v černé limuzíně a byli na cestě do Prince Edward Theatre.

,,Na co to vlastně jedeme?'' Prolomila jsem trapné ticho. ,,Na Hamleta,'' věnovala mi pohled Nat do teď hledící z okna. Podívala jsem se na Lokiho, který na mě už asi pět minut upřeně zíral. Zakryla jsem si výstřih kabátem a on jako by se probral z transu. Protočila jsem nad tím oči. ,,Proč vypadám takhle?'' Vrátím se pohledem zpět k Nat. ,,Jestli-že Fury chce, aby jsme dorazili všichni tři, budou tam pravděpodobně lidi, na které musíš udělat dojem,'' povzbudivě se usmála Nat. ,,Na mě už dojem udělala,'' děsivě se usmál Loki. Nat se na něj podívala pohledem, který říkal něco jako 'co to do šípku je?', upravila si perfektně nanesenou rtěnku a dál sledovala budovy ubíhající za oknem auta.

Zbytek cesty probíhal v tichosti.

Za patnáct minut už jsme přijeli na místo. Zastavili jsme před velkou osvětlenou budovou s nápisem Prince Edward. Řidič nám otevřel dveře a my vystoupili. 

Divadlo bylo obrovské. Všechno bylo sladěné především do červené a zlaté barvy. Hned po našem příchodu se objevil Steve. ,,Ahoj,'' usmála jsem se a objala ho na pozdrav. ,,Jsem rád, že jsi přišla,'' usmál se od ucha k uchu. ,,Je to povinnost,'' mrkla jsem na něj a on kývl hlavou na souhlas. ,,Jsem rád, že sis vybrala mě, abych ti dělal společnost,'' zastrčil si ruce do kapes. Nadzvedla jsem nechápavě jedno obočí, ,,Cože?'' ,,Ten lístek jsi mi poslala ty, ne?'' Jeho usměvavá tvář se změnila v zmatenou. ,,Ne,'' zavrtěla jsem hlavou na nesouhlas a začala v davu vyhledávat Nat. ,,Prý je poslal Fury,'' rozhlížela jsem se všude kolem sebe, ale bylo tu moc lidí. ,,Byl tam nějaký vzkaz? Nebo se o tom zmiňoval?'' Nadzvedl obě obočí a nedočkavě čekal na mou odpověď. ,,Ne,'' koukla jsem na něj. ,,Musíme najít Nat a Lokiho,'' prodral se davem někam pryč.

 Běžela jsem k velkému schodiště zahaleném v červeném koberci, vyběhla jsem úplně nahoru a snažila se v davu lidí najít Nat nebo Lokiho. Ani jednoho jsem neviděla. 

,,Elisabeth!'' Slyšela jsem Lokiho hlas nalevo ode mě. Běžel ke mně. Ucítila jsem jeho ruce na mém pasu a potom tvrdý náraz o zem. Otevřela jsem oči a rozhlížela se kolem sebe. Stěny se hroutily, všude byli lidé, krčeli se na zemi, nebo leželi v kalužích krve, záclony a koberce hořely, ozýval se křik, pláč a výstřely ze zbraní. Vedle mě ležel Loki se svou rukou přes mé záda.

,,Napadli nás. Myslím, že jdou po mně,'' zašeptal. ,,Musíme utéct,'' hlavu jsem naklonila k němu a zašeptala jsem mu do ucha můj plán. ,,Až řeknu tři, zvedneme se a budeme utíkat ke vchodovým dveřím, pak zahneme doleva a poběžíme, dokud budeme moct,'' kývl hlavou na souhlas a já se naposledy rozhlédla v naději, že uvidím Nat, která tu však nebyla. ,,Tři,'' zašeptala jsem a oba jsme se rozběhli ke vchodovým dveřím. Okamžitě po nás začali střílet, ale my se všem střelám vyhnuli. Vyběhli jsme ven z ohořelých trosek divadla, zabočili doleva, jak jsme si říkali, a běželi směrem k parku. Celou dobu jsem držela Lokiho za ruku, kdyby se mi náhodou ztratil. Vytáhla jsem si z kabelky mobil a vytočila číslo Nat. ,,Elisabeth! Jsi v pořádku? Kde je Loki?'' Křičela do telefonu. ,,Jsme v pořádku, běžíme k parku. Myslím, že jdou po Lokim,'' vysvětlila jsem jí. ,,Za dvacet minut se sejdeme u toho zavřeného supermarketu,'' položila hovor. Schovala jsem mobil zpátky do kabelky a oznámila Lokimu náš směr. 

Za deset minut jsme doběhli k onu místu, schovali jsme se za staré kontejnery a čekali na Nat. ,,Díky,'' šeptla jsem směrem k němu. ,,Za co?'' Nechápavě se na mě podíval. Vypadal vyděšeně. ,,Že jsi mi zachránil život,'' pousmála jsem se a vytáhla si z kabelky zbraň, odjistila ji a připravila se, kdybych musela střílet. ,,Budu radši s tebou než s těmi, kteří zbombardovali celé divadlo, jen aby mě dostali,'' podíval se na zbraň v mé ruce a potom na mě. Samozřejmě, šlo mu jen o sebe. Jak jinak. 

Za pár minut dorazila i Nat se Stevem. ,,Díkybohu, jsi v pořádku,'' objala mě s úlevou Nat. ,,Nemáš zač,'' provokativně na ni mrkl Loki. ,,Proč je tu on?'' Spražil Stevea pohledem a on se zasmál. ,,To tě nemusí zajímat,'' probodla Nat Lokiho pohledem a ten zvedl ruce ve znamení sebeobrany. ,,Musíme zmizet z města,'' prohlédla si nás všechny Nat a potom odešla bokem zavolat Furymu. 

Tady to ukončím a pokračování bude příště qwq 
Upřímně, měla jsem dost problémy se slovem 'highlighter', dokonce jsem si ho musela Googlit, abych to napsala správně, tak alespoň doufám že všichni víte co to je xd 
Tu fotku nekomentuju:d...♥.♥

The days of future past // Loki Laufeyson FFKde žijí příběhy. Začni objevovat