The days of future past // Loki Laufeyson FF

Loki

Probudila jsem se kolem poledne. Skrze velké okno do pokoje dopadaly ostré paprsky světla. Poprvé po dlouhé době jsem se vážně cítila odpočatá. Vyhrabala jsem se z postele a opustila jsem svůj pokoj. Na kožené sedačce v obýváku už seděla Nat se sluchátkem na uchu a papírama v ruce. Nechtěla jsem ji vyrušovat a tak jsem kolem ní jen mlčky prošla a mířila k malé lednici, ze které jsem vytáhla bílý jogurt a ovoce. Posadila jsem se ke stolu a s chutí se pustila do jídla.
Nat s někým mluvila ještě následujících pár minut a nakonec hovor ukončila. ,,Dobré ráno,'' usmála se a pohladila mě po vlasech. ,,Ahoj,'' úsměv jsem jí opětovala. ,,Jak ses vyspala?'' Posadila se naproti mně a s úsměvem si mě prohlížela. ,,Dobře, opravdu,'' nabrala jsem si jogurt na lžičku a vložila si ji do úst. ,,To jsem ráda. Nechám tě si vybalit, potom se zajdeme někam najíst a potom.. no, uvidíš,'' šibalsky se usmála a nechala mě v místnosti samotnou.

Jakmile jsem dojedla, uklidila jsem po sobě nepořádek a vrátila se zase zpátky do svého pokoje. Z kufru na kolečkách, které vypadaly že brzy upadnou, jsem začala vytahovat mé věci a rovnat je do polic. Oblečení jsem uložila do skříně, zabralo ani ne půlku, hygienické potřeby do koupelny, kterou jsem měla mimochodem vlastní, knihy jsem uložila k dalším knihám do police a na noční stolek jsem položila fotku mých rodičů a malého brášky v dřevěném ručně vyřezávaném rámu. ,,Chybíte mi,'' šeptla jsem a pohladila fotografii palcem.
,,Už jsi připravená?'' Vyrušila mě z mých myšlenek Nat. ,,Jo, jasně. Jen se obléknu a můžeme vyrazit,'' pousmála jsem se a fotografii položila zase zpátky na stolek. Ze skříně jsem vytáhla modré tílko, černé kalhoty s vysokým pasem a oblékla jsem se. V koupelně jsem si ještě vyčistila zuby a učesala si své havraní vlasy, což bylo celkem k ničemu, protože se pod náporem větru rozcuchaly a vypadaly, jako kdybych se rok nečesala.
Když jsem konečně byla hotová, přišla jsem do obýváku za Nat, která pobíhala po místnosti se sluchátkem na uchu a vztekala se. Když si všimla mé přítomnosti, hovor okamžitě položila a usmála se.

Jídlo jsme si daly v italské restauraci na rohu ulice. Musím přiznat, že bylo vážně dobré.
Po obědě pro nás přijelo černé auto značky Mercedes-Benz. Posadily jsme se na zadní sedačky a mířily do mě neznámého cíle.
Když auto zastavilo před obrovským mrakodrapem, na jehož boku svítil modře nápis Stark, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Vystoupila jsem z auta a s otevřenou pusou civěla na tu budovu. Je tak velká. Když stojíte před něčím tak obrovským, připadáte si jednoduše tak malincí.

Vystoupila jsem dovnitř s Nat po svém boku. Ocitla jsem se na recepci. Na pravé straně se nacházel výtah a na levé obrovský pult, za kterým stále blondýna s velkým výstřihem. ,,Tak pojď,'' pobídla mě Nat a nastoupily jsme do výtahu. ,,Takže, ty pracuješ pro Tonyho?'' Překvapeně jsem se na ni podívala a ona se jen zasmála. ,,Prosím tě, kdo by chtěl pracovat pro Tonyho? Pracuju pro S.H.I.E.L.D. , jsem hlavní agent,'' vysvětlila mi. ,,Myslela jsem, že by tě ta práce mohla zaujmout a třeba, já nevím, chtěla se přidat?'' Usmála se od ucha k uchu. ,,Děláš si srandu?! Jasně, že jo!'' Zajásala jsem. Nat mě nadšeně objala a já ji objetí opětovala.
Po té autonehodě mých rodičů a stěhování se 6000km daleko se můj život konečně ubíral dobrým směrem.

Dveře výtahu se otevřeli a my se nacházely ve velké místnosti, která vypadala jako z nějaké hry odehrávající se v budoucnosti. Všichni už byli uvnitř a se zájmem mě pozorovali. ,,Lidi, představuju vám novou agentu SHIELDu!'' Zajásala Nat a všichni začali nadšeně tleskat. Kdybych spadla do jámy plné rajčat, naprosto bych tam splynula. Byla jsem červená jak ještě nikdy. Nat se posadila na malou barovou stoličku a já se posadila hned vedle ní. ,,Takže, co se děje tak důležitého?'' Nadzvedla Nat jedno obočí a podívala se na Furyho. ,,Pojďte za mnou,'' pokynul nám muž s černou páskou přes oko a vydal se směrem k zabezpečeným dveřím. Všichni jsme se poslušně zvedli a následovali ho.

Za zabezpečenými dveřmi se nacházela cela, ve které drželi muže. Měl na sobě zeleno-černý.. kostým? hábit? oblek? Nevím, jak nazvat to, co mě na sobě. Pojala jsem to jako asgardské obleční. Černé havraní vlasy mu lemovaly obličej, které zdobili smaragdově zelené oči. Loki. Bůh lstí.
,,No do prdele,'' ulevil si Tony. ,,Mluv slušně!'' Pokáral ho Steve. ,,Překvápko!'' Pronesl bez emocí Loki zavřený v cele.  ,,Co s ním chcete dělat?'' Vzhlédla na Furyho má teta Nat. ,,Jde o to, že Ódin rozhodnul o Lokiho trestu za to, co udělal..'', odmlčel se. ,,Chce ho nechat tady, na Zemi. Bez schopností. Udělat z něj člověka. Chce, aby jsme ho převychovali,'' Fury si postupně prohlédnul každého členu v týmu. ,,Chce, aby byl bůh ze světa bohů poslán do světa lidí a převychován?'' Ozvala jsem se zezadu místnosti. Všichni ke mně obrátili pohled, včetně Lokiho. Fury jen mlčky přikývl. ,,Proč?'' Rozhlížela jsem se po místnosti, jako kdyby byly odpovědi schované za nábytkem, nebo tak něco. ,,Už neví, co se mnou,'' pronesl s úšklebkem Loki ze své židle v cele.
,,Musíme vymyslet, co s ním,'' posadil se na nejbližší židli Fury a zamyšleně si mnul spánky. ,,Nemůžeme ho tu nechat hnít v cele a doufat, že se jednoho dne probudí jako dobrý člověk a začne zakládat charity a dávat bezdomovcům peníze,'' posadila jsem se naproti Furyho. ,,A právě proto si ho ty a Nat vezmete k sobě,'' prohlásil bez jediného citu a zvedl se od stolu. ,,Cože?!'' Vyjela jsem naštvaně. ,,Tvá teta je skvělá agentka a pomáhá SHIELDu, jak jen může. Má vlastnosti, které ji může kdekdo závidět a rozhodně má charisma. Dá se předpokládat, že její neteř bude stejně obdarována,'' mrkl na mě a zmizel ve vedlejší místnosti, na to ho Nat běžela seřvat jak malé dítě, které neuposlechlo rozkaz matky.

V místnosti jsem zůstala jen já, Steve a Loki zamknutý ve skleněné krabici. ,,Nemá cenu se s ním hádat. Dostane, co chce. Je strašně paličatý a jakmile se pro něco rozhodně, jeho názor jen tak něco nezmění,'' posadil se naproti mě Steve. Povzdechla jsem si. ,,Jsem si jistý, že jsi skvělá stejně jako Nat a určitě to zvládnete. Kdyby cokoliv, stačí zavolat,'' usměje se a nechá mě v místnosti samotnou.
Loki sedí ve své cele a s neskrývaným zájmem mě pozoruje. Protočím oči a opustím místnost. Ve vedlejší místnosti už nezbyl nikdo kromě Nat a Furyho stále dohadující se o Lokim.
Asi po půl hodině hádka utichne, Fury má poslední slovo a Nat, ačkoliv vážně nerada souhlasí s úkolem.