The days of future past // Loki Laufeyson FF

Friendzone

,,Ahoj, Elizabeth,'' z kuchyně vyšel usmívající se Steve. ,,A-ahoj,'' vysoukala jsem ze sebe překvapeně. ,,Nejsi ráda, že mě vidíš? Neodpovídala jsi mi na zprávy, ani na mé hovory, tak jsem si myslel, že máš prostě jen moc práce a tak jsem tě chtěl překvapit, ale asi jsem se spletl,'' povzdechl si Steve a na tváři se mu objevil smutný výraz. Když jsem ti neodpovídala, tak to mělo asi nějaký význam, pomyslela jsem si.

,,Ano, měla jsem moc práce, proto jsem ti neodepisovala. Ale jsem ráda, že tě můžu vidět,'' vykouzlila jsem na tváři úsměv a krátce ho objala. 

,,Takže, můžu tě pozvat na večeři?'' Steveovi se na tváři zase objevil úsměv. ,,Ehm, proč ne?'' Nervózně jsem se zasmála.  ,,Skvělý. Vyzvednu tě za hodinu,'' vtiskl mi polibek na tvář a odešel. 

A sakra. Co jsem to udělala? Odešla jsem do svého pokoje a mrskla sebou na postel. Přála jsem si mít alespoň jednoho člověka, se kterým bych si mohla promluvit o tom všem, co se děje. Měla jsem kolem sebe spoustu lidí, ale ani s jedním jsem nemohla mluvit otevřeně. Před Nat jsem musela tajit Lokiho, před Lokim Stevea a před Stevem a Tonym zase Lokiho. Tohle je zlé. Co jsem to zase udělala se svým životem? Kdybych měla na rameni malého ďábla a anděla, ďábel by se mě neustále ptal ,,co to sakra děláš?!'' a anděl by měl už dávno deprese a nejspíš i sebevražedné sklony, jen aby se na to nemusel dívat. 

Zvedla jsem se z postele a oblékla si smetanově bílé šaty bez výstřihu dlouhé po kolena ozdobené u dolního lemu bílou krajkou. Vlasy jsem si zčesala do úhledného drdolu, ze kterého jsem vystrčila dva pramínky, aby můj účes nepůsobil moc ulízaně. Nakonec jsem si ještě obula boty v barvě šatů, do kabelky jsem naházela všechny potřebné věci a potichu jsem se vyplížila z pokoje, aby si mě nikdo nevšiml. Našlapovala jsem pomalu a tiše, aby si mě nikdo nevšiml, a nenápadně jsem se odplížila do předsíně. Oblékla jsem si černý kabát a natáhla se po klice na vchodových dveřích. Uslyšela jsem za sebou nevrlý Lokiho hlas, ,,Někam jdeš?'' Prudce jsem se otočila a nahodila nevinný úsměv, ,,Jdeme s Jess na večeři.'' ,,A proč se plížíš?'' Nadzvedl nechápavě jedno obočí a skenoval mě svým pohledem. ,,Slyšela jsem z Tonyho ložnice chrápání, tak jsem ho nechtěla budit,'' poškrábala jsem se na zátylku a doufala, že mě nebude dál vyslýchat. ,,Tak jo. No, užij si to,'' koutky mu vyjely do nepatrného úsměvu a zmizel za rohem. 

Jen jsem si povzdechla a zamířila do vestibulu. 

Zrovna jsem vystupovala z výtahu, když před vchodem zastavil černý range rover a zatroubil. Doběhla jsem k autu a nastoupila na sedadlo spolujezdce. ,,Ahoj,'' usmál se Steve. ,,Ahoj,'' oplatila jsem mu úsměv. ,,Můžeme vyrazit?'' Jen jsem mlčky kývla a zapnula si bezpečností pás.

Po necelé půl hodině cesty jsme dorazili k menší prosklené budově. Steve vystoupil jako první a podržel mi dveře. ,,Děkuji,'' šeptla jsem a vystoupila z auta. Steve mi nabídl své rámě, zahákla jsem se do něj oběma rukama a vydali jsme se dovnitř. Steve mi stáhl z ramenou kabát, pověsil ho na věšák a to stejné udělal se svým kabátem. Poté vybral stůl a posadili jsme se k němu naproti sobě. Přišel číšník a dal nám menu.

,,Musím si odskočit, promiň,'' vzala jsem si kabelku a šla na dámské záchody. Vytáhla jsem z kabelky mobil a zavolala Nat. ,,Ano? Doufám, že je to důležité, právě mám rozkoukaného Sherlocka,'' zamumlala naštvaně Nat do mobilu. ,,Jsem se Stevem na večeři a chtěla jsem se jen ujistit, že je tam všechno v pořádku,'' usmála jsem se. ,,Jistě. Já jsem ve svém pokoji, sleduju Sherlocka a Loki je vedle a nejspíš má nos zabořený v nějaké knize, nebo tak. Když nad tím přemýšlím, je vážně divný. Myslíš, že někdy kouká třeba na porno, nebo tak?'' ,,Nat, fuj,'' uchechtnu se. ,,Myslím to vážně. Asi se ho půjdu zeptat. Tak čau,'' zasmála se a položila hovor. Schovala jsem mobil zpátky do kabelky a vrátila se za Stevem.

,,Je vše v pořádku?'' Steve zvedl svůj pohled od menu a skenoval mě nechápavým pohledem. ,,V naprostém,'' kývla jsem hlavou na souhlas a otevřela menu zrovna u hlavních chodů.

Vedle našeho stolu se objevil ten samý číšník, ,,Tak, co si dáte?'' ,,Já si dám pětku a Colu,'' usmál se Steve a číšník si jeho objednávku zapsal do notýsku. ,,Dám si patnáctku a pomerančový džus, děkuji,'' usmála jsem se a zavřela menu. Číšník si opět něco napsal do notýsku a s úsměvem na tváři zmizel v kuchyni.  ,,Je to tu hezké,'' rozhlédla jsem se kolem. ,,Proto jsem tě sem vzal,'' Steve se hrdě usmál. ,,Samozřejmě,'' zasmála jsem se.  Stevův pohled sklouzl z mého obličeje na mou ruku položenou na stole a potom na tu jeho. Nechápavě jsem ho pozorovala a čekala, co udělá. Doufala jsem, že ho nenapadne mě třeba chytit za ruku, nebo tak. To bylo ale přesně to, co ho napadlo. Jemně položil svou ruku na tu mou a zapletl nám prsty. ,,Steve..'' šeptla jsem téměř neslyšně. ,,Ano?'' Jeho oči se rozzářily nadšením. ,,Já,'' sklopila jsem svůj pohled k podlaze a přemýšlela, jak pokračovat, abych nezněla hrubě. ,,Já tě mám ráda. Hodně.  Ale spíš jako svého bratra,'' povzbudivě jsem se usmála a pozorovala, jak v jeho očích pohasínají jiskřičky nadšení. ,,Dobře. Chápu to,'' pousmál se a položil si své ruce na stehna. ,,Promiň,'' šeptla jsem tiše. Měla jsem chuť si ukousnout jazyk. 

Během celé večeře mezi námi panovalo trapné ticho. Kdykoliv se jeden z nás pokoušel navázat konverzaci, skončila stejně rychle, jako začala. 
Na konci večera jsme zaplatili a Steve mě odvezl k Tonymu.

,,Díky za hezký večer. Bavila jsem se,'' pousmála jsem se a vystoupila z auta dřív, než stihl něco odpovědět. ,,Dobrou noc,'' zavřela jsem dveře od auta a vklouzla do budovy.

,,Vypadáš jako hromádka neštěstí.'' To byla první věc, kterou mi Tony řekl, když mě uviděl.  ,,Díky,'' nuceně pousmála jsem se.  ,,Pojď, spravím ti náladu,'' šibalsky na mě mrkl a vedl mě do kuchyně. Posadila jsem se na dřevěnou židličku za barem a nechala Tonyho mi nalít whiskey. Hodila jsem to do sebe najednou a polkla hořkou tekutinu, která mi spálila hrdlo. Tony neváhal a zase skleničku doplnil. Obsah druhé skleničky ve mně skončil stejně rychle, jako obsah té první. ,,Brzdi, násosko. Nepotáhnu tě ve dvě ráno nacucanou jak houbu v náručí do tvého pokoje,'' uchechtl se Tony. 

Skončilo to tak, že mě Tony ve dvě ráno nesl v náručí nacucanou jak houbu do mého pokoje. A pak že to neudělá. 

,,Díky,'' zamumlala jsem téměř nesrozumitelně, když jsme se blížili ke dveřím mého pokoje. Někdo mě chytil za paži, ,,Co se tady děje?!'' ,,Klid, Muflone, do toho ti nic není,'' zavrčel Tony a nohou rozrazil dveře do mého pokoje. Položil mě na postel, zakryl mě dekou, políbil mě na čelo, popřál mi dobrou noc a odešel z mého pokoje. 

Po deseti dnech jsem se konečně dostala k tomu, abych napsala novou kapitolu! Jelikož jsem se dnes v knihovně pohádala s knihovnicí a ona mi odmítla půjčit knížky, nemám co číst, takže dnes čekejte ještě jednu kapitolu:D 
Opět je tahle kapitola nezáživná, ale El friendzonula Stevea, so.. xdd.. Omlouvám se těm, kdo je shippoval:c
Snad se líbí^^:d