Vnitřní klid

1.9K 114 11
                                    

Probudila jsem se s třeštěním hlavy. Pomalu jsem se posadila a čekala, než se mi hlava přestane točit. Byla jsem jen ve spodním prádle, takže jsem na sebe hodila župan a mířila jsem do kuchyně. Loki už byl samozřejmě vzhůru, seděl na sedačce a četl si nějakou knížku. ,,Spíš ty vůbec?" Podívala jsem se na něj s pozdvynutým obočím a on se uculil. ,,Nemám potřebu spát každou noc 12 hodin jak Midgarďané, ale ano, spím," stále věnoval pozornost knize. ,,Tu mám ráda," pousmála jsem se a ukázala na knihu. ,,Já vím," mrkl na mě až mě zamrazilo na zádech. Zaplula jsem do kuchyně a udělala dva hrníčky kávy a toasty. Položila jsem jednu půlku na tác, přidala sklenici s vodou, prášky na bolest hlavy a zamířila k pokoji Nat.

Nat už byla vzhůru a svírala se v bolestech hlavy. ,,Dobré ráno," zasmála jsem se při pohledu na ni a vklouzla do pokoje. ,,Jak ti je?" Stále jsem se usmívala a ona mě propálila pohledem. ,,Je mi tak strašně, jak vypadám," zamumlala nevrle a schovala obličej do deky. Podala jsem ji bílou tabletku a sklenici vody. ,,Tady máš snídani," ukázala jsem na tác s jídlem, ,,kdyby něco, budu ve svém pokoji," pohladila jsem ji po vlasech a chystala se k odchodu. ,,Děkuju," šeptla Nat a já se usmála. Vrátila jsem se zpět do kuchyně, abych si vypila kávu a najedla se.

Když jsem dojedla,uklidila jsem po sobě a šla do svého pokoje. V mojí koupelně se svítilo. Nepamatuju si, že bych nechala v koupelně rozsvíceno. Chtěla jsem jít dovnitř, když se dveře otevřeli a tam stál Loki s ručníkem obmotaným kolem pasu. ,,Co tady děláš?!" Vyjekla jsem vyděšeně, což ho rozesmálo. ,,Nemáš vlastní koupelnu?!" Pokračovala jsem naštvaně. ,,Nefunguje," řekl pobaveně a odešel do svého pokoje. Zavřela jsem dveře do koupelny a chtěla se sesunout na postel a rozdýchat to, když mi začal zvonit mobil.

Přijala jsem hovor, přložila si mobil k uchu a chtěla něco říct, když se z mobilu ozval Steveův hlas. ,,Dobré ráno," řekl mile.

Vůbec jsem nečekala, že zavolá. Vlastně ani nevím, kde vzal moje číslo. ,,Ahoj," vysoukala jsem ze sebe zmateně. ,,Jak ti je?" Cítila jsem, jak se usmívá. ,,No, dobře." ,,To jsem rád. Co Nat, jak je jí?" Vyzvídal dál. ,,Včera to trochu přehnala a není ji dobře," zasmála jsem se nad vzpomínkou Nat s kocovinou. Zasmál se. ,,Včera sis vedla dobře," řekl to, jak kdybych byla dítě, kterému se povedlo nakreslit postavu skládající se z několika čar a kolečka místo hlavy. ,,Asi jsi jediný, kdo si to myslí," namítla jsem.

Včera jsem celou dobu strávila se Stevem a neměla jsem nejmenší ponětí o tom, jak se Loki chová. Styděla jsem se za sebe.

,,Vážně. Nejsem jediný, kdo si to myslí. Všichni agenti a dokonce i Fury tě chválili. Mimochodem, mám ti vzkázal, že tento měsíc s Lokim nemusíš chodit na schůzku, protože ten včerejšek byl něco jako test a bohatě mu to stačilo. Je na tebe pyšný," usmál se. ,,Dobře," pousmála jsem se. ,,Včera jsem se bavil, tak mě napadlo, jestli by jsi třeba nechtěla zajít na večeři, nebo tak?'' Zeptal se nesměle. ,,Ráda,'' na tváři se mi vykouzlil úsměv. ,,Dobře, ještě ti napíšu,'' s těmito slovy položil hovor. Odložila jsem mobil na stůl a zamířila do koupelny, kde jsem si dala dlouhou sprchu.

Když se na mých prstech objevily varhánky, vylezla jsem ze sprchy. Obmotala jsem kolem sebe ručník, vyčistila si zuby a vrátila se zpět do pokoje. Ručník jsem vyměnila za šedé mini-šortky a černé tričko s výstřihem do v.

Zaklepala jsem na Lokiho dveře a vstoupila dovnitř. Stál u velkého okna a sledoval rušný New York. ,,Je všechno v pořádku?'' Přistoupila jsem k němu o dva kroky blíž. Prudce se otočil a ve zlomku sekundy už stál blízko u mě. Naše obličeje dělily milimetry a přimhouřenými očima se vpíjel do těch mých. ,,Proč jsi sem přišla?'' Pronesl chladně a stále udržoval poněkud děsivý oční kontakt. Odstoupila jsem o krok dozadu, ,,Chtěla jsem ti poděkovat za to, jak ses včera choval,'' vysvětlila jsem mu. ,,Zatímco ty ses tam cukrovala s tou naparáděnou barbínou?'' Zatvářil se znechuceně a se škodolibým úsměvem si mě prohlížel. Protočila jsem oči a chystala se k odchodu, když mě chytil za zápěstí a škubnutím mě přitáhl blíž k sobě. ,,Nechci tu s tebou být o nic méně, než ty,'' mrkl na mě a pustil mé zápěstí. ,,Pochybuju, že to jde ještě méně,'' sarkasticky jsem se uchechtla a opustila Lokiho pokoj.

Celé dopoledne nevylezl z pokoje, ostatně já také ne. Byla jsem ráda, že mám chvilku klidu a můžu ji strávit malováním.

Když byl čas oběda, umyla jsem si špinavé ruce od barvy a přesunula jsem se do kuchyně. Nakrájela jsem kuřecí maso, na pánvičku nalila olej a po chvilce přidala i maso s kořením, solí a pepřem. Do velké mísy jsem nakrájela zeleninu, promíchala to s bílým jogurtem a nakonec přidala maso. Na stůl jsem položila tři sklenice, talíře, příbory, mísu se salátem a pomerančový džus.

,,Nat? Udělala jsem oběd,'' zaklepala jsem na dveře Nat a čekala na její odpověď. ,,Už běžím,'' ozvalo se tlumeně z druhé strany dveří. Přebíhal mi mráz po zádech z toho, že musím jít pro Lokiho. Jeho přítomnost mi byla vážně nepříjemná a už jsem si přála, aby tenhle hororový půlrok skončil.

,,Loki? Jdeme jíst,'' zaklepala jsem na jeho dveře a odstoupila od nich, v případě, že by je zase prudce otevřel a přitiskl se na mě. On ale pomalu otevřel dveře, změřil si mě chladným pohledem a beze slova odkráčel do kuchyně.

Oběd proběhl v tichosti, ostatně jako vždy, když spolu jíme všichni tři. Když jsme dojedli, Nat mi pomohla uklidit nádobí do myčky a potom jsme se všichni odebrali do obýváku. ,,Chci s vámi mluvit,'' pronesla vážně Nat a posadila se na koženou sedačku. Loki se na mě otočil s pobaveným výrazem a dále svou pozornost věnoval Nat. ,,Fury mi poslal tři lístky do divadla. Nevím proč, vlastně k tomu nenapsal ani žádný vzkaz, ale měli by jsme se tam ukázat,'' ukázala na bílou obálku pohozenou na skleněném stole. Protočila jsem oči a v duchu si zaklela. ,,Kdy?'' Koukla jsem na ni. ,,Dnes večer,'' semkla rty v jednu tenkou čárku a postavila se. ,,Jděte se připravit,'' povzbudivě se usmála a ztratila se ve dveřích svého pokoje. Loki na mě mrkl a s lišáckým úsměvem zmizel za rohem.

Loki se sice chová divně v soukromí, ale na veřejnosti se chová jako každý jiný slušný člověk, alespoň dle toho co jsem viděla včera, takže to doufám nebude zase takový problém.
Vrátila jsem se do svého pokoje, kde na mě na posteli čekal stejný černý pytel, jako včera. Nevěděla jsem, kde se tam vzal, takže jsem se rozhodla ho otevřít a prostě to zjistit.
Uvnitř se nacházely tmavě modré šaty. (opět viz.media, nejde mi přidávat obrázek do textu c:)
Vytáhla jsem šaty z pytle a položila je vedle na postel. V pytli se taky nacházela malá kartička z bílého papíru.

Uvidíme se v divadle, Steve :)

Nějakým záhadným způsobem mi to vykouzlilo úsměv na tváři. Ten večer by nemusel být tak špatný, když tam bude i Steve.

Dobrá, tady to vše zkazím a pokračování příště xd Opět kapitola téměř o ničem, ale je to nutné, aby to dávalo smysl, snad to chápete:D Další kapitola bude stát za to, slibuju xd -ily

Jen tak btw. Poslední věta je klíčová qwq ..
Btw 2.0. Děkuju za votes

The days of future past // Loki Laufeyson FFKde žijí příběhy. Začni objevovat