The days of future past // Loki Laufeyson FF

Plán

Dole někdo bořil kuchyni a to mě vzbudilo. Pomalu jsem otevřela oči a rozhédla se po pokoji. Nebylo tu moc světla, protože bylo venku zataženo. Vstala jsem, ustlala si postel a zamkla se v koupelně, kde jsem si dala dlouhou sprchu. Oblékla jsem si čisté oblečení a potom jsem mířila dolů za ostatními.

,,Dobré ráno," vezmu si hrnek tmavě modré barvy a naliju si do něj čerstvě uvařený čaj. ,,Zdravím," objeví se ve dveřích Loki a s úsměvem nás všechny pozoruje. ,,Ahoj," pousměju se a jeho naštvaný výraz změkne.

Steve se posadí naproti mně a nabídne mi toast, ,,Dáš si?" Kouknu na talíř s jídlem v jeho ruce a zakroutím hlavou, ,,Ne, děkuju," pousměju se. V tu dobu se k nám připojí Nat, která si do čaje lije skleničku rumu a všechny nás s úsměvem pozdraví. ,,Neměla by jsi pít tak brzo ráno," napomenu jí a ona se nad mou poznámkou zasměje.

Všichni čtyři sedíme u jídelního stolu v kuchyni a snídáme. Nikdo z nás neřekne ani slovo, i když je to vlastně dobře, alespoň se vyvarujeme hádkám.

Po snídani jsme všichni pomohli uklidit kuchyni a vydali jsme se každý do své ložnice.

Lehla jsem si na postel, prohlížela si strop a přemýšlela, co budu dělat.

Venku to vypadá na bouřku a Nat, která se nikdy ničeho nebojí, ta s nejvíce odvahy, se bojí bouřek, takže vždycky zamyká dveře a já nemám klíče, takže se dnes budu muset zabavit uvnitř.

Najednou mě něco napadlo.

Zaklepala jsem na dveře Nat a vstoupila dovnitř. ,,Nat? Jsou na dnešek nějaké plány?'' Kouknu na ni, jak se rozvaluje ve své obrovské posteli a choulí se pod huňatou dekou. Zakroutí hlavou na nesouhlas a já se usměju.

,,Budu potřebovat, aby jsi byla za půl hodiny v obýváku,'' lišácky se usměju a opustím její pokoj.

,,Steve? Mohl bys být za půl hodiny dole?'' Vletím do pokoje Stevovi, který sedí v houpacím křesle a čte si nějakou knihu. ,,Samozřejmě,'' zvedne levý koutek na náznak úsměvu a skousne si ret. Spokojeně kývnu na souhlas a vydám se k Lokiho pokoji.

Loki sedí u okna a kouká ven. ,,Můžu?'' Pootevřu dveře a nakouknu dovnitř. Trhne sebou a vyplašeně se na mě podívá. ,,Neboj,'' pousměju se, vstoupím do pokoje a zavřu za sebou dveře. ,,Mohl by jsi být prosím za půl hodiny dole?'' Kouknu na něj s prosebným výrazem. Pohledem mě sjede od paty nahoru a potom s milým úsměvem přikývne. Tohle je poprvé, co jsem ho viděla se usmát jiným než krvežíznivým sociopatským úsměvem.

Opustila jsem jeho pokoj a mířila rovnou dolů.

V krbu jsem rozdělala oheň z polínek, které včera nasekal Steve. Na malý ručně vyřezávaný stolek z tmavého dřeva, který se nacházel před sedačkou jsem přinesla čtyři skleničky a několik láhví plných alkoholu. Ještě jsem přidala něco málo na zub a stolní hry. Ze skříně na chodbě jsem vytáhla čtyři deky a přenesla je do obýváku. Skočila jsem na sedačku, přitáhla si jednu deku a zakryla se s ní.

Ani ne do minuty už přišel Loki, Steve a Nat. Stáli uprostřed obýváku a všichni tři mě obdarovávali nechápavými pohledy. ,,Napadlo mě, že si můžeme udělat hezké odpoledne,'' postavila jsem se a usmála se na Lokiho. ,,Budeme tu spolu ještě půl roku a jestli se nechceme navzájem zabít, měli by jsme se naučit respektovat se a být na sebe hodní. Navíc, stále je tu Loki, kterého máme naučit se správně chovat a tím, že ho budeme bít ho to nenaučíme,'' spražila jsem Stevea pohledem, který zahanbeně sklopil pohled.
,,Promiň,'' natáhl k Lokimu ruku Steve. Loki prvně váhal, nakonec ale ruku přijal s úsměvem a omluvil se za vyprovokování.

Posadili jsme se na sedačku. Já vedle Nat a Loki vedle Stevea. Každému jsem nalila skleničku do půl whiskey a přiťukli jsme si. ,,Na nás,'' řekli jsme jednohlasně a upili si. Loki se zatvářil kysele, což nás všechny rozesmálo. ,,Nikdy jsi nepil?'' Kouknu na něj. ,,Ne, nebyl důvod,'' pohled mi oplatí a já se na něj usměju, ,,Nevadí,'' posadím se zpět na své místo a začneme hrát Scrabble.

Scrabble jsme hráli asi tři hodiny, potom jsme si povídali a všichni mírně přiopití, tedy až na Stevea, jsme si zahráli Nikdy jsem.

Nat dávala otázky především na mě, jelikož mě znala líp než kdokoliv jiný v téhle místnosti a ví přesně, co jsem kdy udělala. Co se týče mě, dávala jsem otázky především na Lokiho. Nic zajímavého, jen takové to klišé, jako nikdy jsem neměnil svou podobu, má oblíbená barva nikdy nebyla zelená, nikdy jsem se neproměnil na hada jen abych vylekal svého bratra, atd. Vážně mě zajímalo, jak se bude chovat opilý Loki.

Když už nikoho z nás nenapadaly žádné otázky a zmizely tři láhve whiskey, pustili jsme si nahlas hudbu a začali tancovat.

Potom jsme ještě hráli karty, Hádej kdo, říkali jsme si o trapných situacích z dětství a u toho jsme smíchy pomalu nemohli dýchat.

Hodiny ukazovaly osm hodin večer, když si Nat nalévala další skleničku, všude kolem nás se válely prázdné lahve od drahého alkoholu, Steve ležel rozvalený na sedačce se zavřenými oči a pobrukoval si do rytmu hudby a Loki ležel na zemi a vypadal, že brzo umře.

,,Měli bychom to tu uklidit,'' pomalu jsem vstala a začala sbírat prázdné lahve a následně je odnesla do kuchyně, kde jsem je vyhodila. Skleničky jsem uklidila do dřezu, deky do skříně na chodbě a hry a karty tam, kam patří.

,,Pojď,'' zvedla jsem Lokiho z podlahy a pomalu ho táhla ke schodům. ,,Dobrou,'' usmála jsem se na Nat a Stevea.

Co si budeme, stále jsem byla opilá, takže jsem měla co dělat, abych udržela rovnováhu a tahat opilého Lokiho do schodů není úplně to, co chcete.

Po pár minutách náročné cesty jsme konečně dorazili k Lokimu do pokoje.
Opatrně jsem ho položila na postel, svlékla mu triko a zakryla ho.

,,Elisabeth?'' Zamumlal se zavřenými oči. ,,Ano?'' Koukla jsem na něj a čekala, co z něj vypadne. ,,Můžeš mi něco přečíst?'' Potáhne si deku až po bradu. ,,Jasně,'' pousměju se a odejdu na chodbu, kde se nachází rozsáhlá knihovna. Vyberu Malého prince a vrátím se zase zpět za Lokim. Posadím se na kraj jeho postele a začnu číst.

Vyhřáté paprsky slunce dopadaly na mou tvář. Otevřela jsem oči a rozhlížela se po pokoji. Strašně mě bolela hlava a přes slunce svítící do pokoje jsem toho moc neviděla.

Podívala jsem se vedle sebe a okamžitě se probrala. Ležela jsem Lokimu na rameni. Musela jsem usnout, když jsem mu večer četla.

Okamžitě jsem vyletěla z jeho postele a potichu se plížila ke dveřím. Vyplížila jsem se z jeho pokoje a zaplula do toho svého. Lehla jsem si na postel a znovu usnula. Přece jenom mi bylo strašně špatně a bylo teprve sedm ráno. Zachumlala jsem se do dek, i přestože v pokoji bylo minimálně dvacet stupňů a do pár minut usnula.

Ahoj!^^ V téhle kapitole se toho víceméně nic moc nestalo, každopádně to navazuje na další děj, takže tahle nudná kapitola byla celkem nezbytná xd..
Jinak, udělala jsem nový cover (jsem na něj celkem pyšná c: nejlepší cover, který jsem za celý svůj život udělala, takže aplaus prosím a darujte mi zlatého bludišťáka, děkuju ♥ c: ), a taky jsem upravila odstavce, jelikož jsem v prvních kapitolách tohohle příběhu psala s nějakým uspořádáním a pak se na to vykašlala, takže jsem to opravila^.. Můžete mi dát vědět, jestli se Vám víc líbí tohle 'dělení', nebo klasické odstavce, jak to bylo dřív c:
Btw. Ten gif v médiích je dokonalý, no ne?xd Navíc mě nějak nenapadlo, co lepšího sem mám dát k opilému Lokimu, tak jsem sem šoupla tancujícího Toma xd