The days of future past // Loki Laufeyson FF

Prázdnota

Po několika minutách jsem se od Lokiho odtáhla, abych se mohla vysmrkat a utřít si slzy, kterými už měl Loki prosáknutou košili skrz na skrz.  ,,Maličká, nebreč, už jsem u tebe,'' konejšil mě Loki a hladil mě po vlasech.  ,,Panebože, chyběl jsi mi,'' vzlyknu a podívám se do jeho smaragdově zelených očí, na které myslím každou sekundu svého života poslední týden. ,,Ty mně taky,'' Loki si mě zase přitáhl do svého pevného objetí a vtiskl mi polibek do vlasů. ,,Půjdeme domů? Je mi docela zima,'' zakňoural Loki a já se tomu musela zasmát. ,,Pojď,'' vyškrábala jsem se na nohy, propletla si s ním prsty a mířila k nám domů. 

Když jsme přišli, byt byl prázdný, což jsme ocenili oba dva, protože ani jednomu z nás se nechtělo odpovídat na otravné dotazy. Mířili jsme rovnou do mého pokoje. 

,,Tak pojď,'' Loki chytil mé zápěstí a táhl mě k posteli, na kterou se následně rozvalil. Lehla jsem si vedle něj, přes jeho břicho přehodila ruku a položila svou hlavu na jeho hrudník. ,,Tak moc jsi mi chyběla,'' šeptl Loki a vzal mou hlavu do svých dlaní. 

Nemohla jsem odolat. Zavřela jsem oči a přiblížila se k němu. Přesunula jsem své ruce na jeho tváře a spojila naše rty v jedny. Tolik mi chyběl. Začala jsem pomalu pohybovat rty a Loki spolupracoval. Své ruce položil na mé boky a já si na něj sedla obkročmo. Náš malý polibek se proměnil v dlouhý, vášnivý polibek a zanedlouho jsme oba byli už jen ve spodním prádle. 

,,Miluju tě,'' šeptla jsem do ticha. 

Otočila jsem se k Lokiho tváři a doufala, že to neslyšel. Loki měl zavřené oči, spokojeně oddechoval a na čele se mu v měsíčním světle leskla kapička potu. Vtiskla jsem mu krátký polibek na tvář, vrátila svou hlavu zpět na jeho hruď a za poslechu zrychleného tlukotu jeho srdce usnula. 

- - - 
První ranní paprsky dopadaly na mou tvář a to mě donutilo otevřít oči. Pomalu jsem od sebe odlepila svá těžká víčka a rozhlédla se po pokoji. Lekla jsem se tak, že mi zaskočila vlastní slina a já začala kašlat nahlas přes celý pokoj. ,,Co tady, sakra, děláš?'' Sykla jsem na Nat, která stála u dveří a sledovala nás s pusou do O. ,,Za deset minut v obýváku, oba,'' Nat s hlasitým třísknutím zavřela dveře. Vyšvihla jsem se do sedu a hřbetem ruky si promnula oči. Tohle bude zajímavý den. Obrátila jsem se k Lokimu, abych ho vzbudila, ale Loki už měl oči dokořán a měřil si mě pohrdavým pohledem. ,,Ahoj,'' šeptla jsem směrem k němu a zvedla koutky na náznak úsměvu. ,,Dobré ráno,'' usmál se a pohladil mě rukou po tváři. ,,Tony a Nat už o tobě ví, zapomněla jsem zamknout,'' šeptnu v domnění, že to snad ani neuslyší. ,,To zvládneme,'' spiklenecky na mě mrkl, vstal a začal si oblékat košili. 

Hodila jsem na sebe pohodlné tepláky a mikinu, a s Lokim jsme se vydali do obýváku na vlastní popravu. ,,Muflone, co tady, ksakru, děláš?! Máš být mrtvý,'' zakřičí Tony přes celý obývák, jen co nás uvidí přicházet. ,,Ty jsi o tom věděla?!'' Obrátí se na mě a probodne mě pohledem. ,,Zjistila jsem to teprve včera,'' kmitla jsem rameny a připravovala se na další salvu řevu. 

Tony si vyčerpaně promne oči, posadí se na sedačku a napije se ze své skleničky, ze které jde cítit alkohol. ,,Myslíš, že tě má rád?'' Uchechtne se Tony a zase se napije. ,,Prosím?'' Nadzvednu překvapeně obočí. ,,Slyšel jsem, co jste tam včera dělali,'' odsekl naštvaně. ,,To je snad moje věc,'' vyštěkla jsem naštvaně. ,,Ne, to teda není. Máš se o Lokiho starat, udělat z něj nějakým způsobem bytost, která se nesnaží ovládnout celou Zemi a ne s ním spát. Vážně si myslíš, že tě má rád? Že tě miluje? Je to bůh falši. Chápeš, co to znamená?'' Tony odložil prázdnou skleničku na konferenční stolek a udělal dva kroky ke mně, přičemž stál jen pár centimetrů ode mě. 

Nevěděla jsem, co říct. Byla jsem zaskočená a cítila jsem se zklamaně. Ublížilo mi to, co Tony říkal. Proč prostě nemůže být šťastný se mnou? Proč by se jinak Loki vracel, kdyby moje city neopětoval? Má svou moc, mohl jít kamkoli by chtěl, ale on se vrátil za mnou. Samozřejmě, že ke mně něco cítí. Nebo mě považuje pouze jako svou zábavu a hraje si se mnou. Ale proč by to dělal? 

Slyšela jsem dost, otočila jsem se na patě, vrátila se do svého pokoje a zamkla se. Potřebuju být chvilku sama. Svlékla jsem ze sebe všechno oblečení a dala si dlouhou sprchu za předpokladu, že s vodou odtečou všechny mé starosti. 

Tak se ale nestalo, a já tu teď ležím na posteli s pocitem bezmoci a prázdnoty. Už ani nevím, co je skutečné. Přála bych si, aby tu teď se mnou byla máma.  

Doufám, že se kapitola líbí^^
Zároveň bych vám chtěla oznámit, že jedeme na týden za máminou sestřenicí na druhou stranu republiky a hned potom jedeme na chatu, takže asi delší dobu nebudu vydávat kapitoly, tak snad to přežijete:D Hned, jak se vrátíme, něco napíšu, slibuju:D
Ještě si chci postěžovat na poslední den školy xd.. V pátek přišel náš češtinář do školy bez trička, byl celý zelený a hrál si na Hulka xd Moje oči, proboha:cc.. A ta lepší stránka, že náš trenér došel oblečený jako Thor xd :3 Při rozlučce s deváťáky potom polovina lidí ze školy křičela 'Thor' a druhá polovina 'Hulk' a my s kamarádem 'Loki!' xd ♥ Naše škola asi není tak úplně v pořádku..xd