Asexual |YoonMin|

🌎 X 🌎

Jimin

Namjoon je v pohodě a já mám novýho kámoše! S úsměvem jsem opustil záchody, došel do třídy a posadil se do lavice. Pak mi došlo, že tu není Yoongi. Rozhlédl jsem se, zda ho nezahlédnu, ale pochybuju, že se teď baví s někým jiným, takže kde je?
"Jimine?" šeptl vedle mého ucha, nacož jsem vypískl, protože jsem se sakra lekl a cukl sebou.
"To mi nedělej." kníkl jsem, přičemž jsem si hledal srdce na hrudi, jestli ještě bije.
Yoongi se jen uchechtl a též usedl do již zmíněné lavice. Začala hodina.
Do třídy vstoupila vysoká, štíhlá, mladá žena s brýlemi na nose a povrchním výrazem. Zasedla ke stolu... posunula si brýle a hlasitě si povzdychla...

........

"Yoongi, já jdu ven, jo?" vykoukl jsem zpoza dveří, abych ho informoval o svém odchodu.
"Hmmm." zabručel z postele. Jenom Hmm? Okey...
"Yoongi, všechno v pořádku?" optal jsem se starostlivě a sedl si k němu, pohladil jsem ho po zádech, ale on ucukl. Co to..?
"Co se děje? Udělal jsem něco?" nechápal jsem.
"Ty mě podvádíš!" křikl, zvedl se a skřížil ruce na hrudi. To jako vážně?
Uchechtl jsem se, bože jak si on může myslet, že já ho podvádím?
"Ne, to vážně ne." usmál jsem se.
"Tak proč jdeš ven?"
"Yoongi, děláš si srandu, že jo? Prostě jdu ven s kamarády, to je vše."
Mluvil jsem pomalu a zřetelně, aby mi věřil.
"Jak ti můžu věřit? Proč se bavíš s Joonem! Proč tu nez-..." takhle to dál nejde.
"Přestaň!" okřikl jsem ho.
"Můžu si dělat co chci, nijak ti neubližuju! A ještě k tomu, můžu se bavit s kým chci. Nevím, co zas s tebou je, ale mě to vážně nebaví! Nazdar!" zamračil jsem se, dupl si a rozešel se směr dveře... ještě něco.
"Mimochodem, nevím, kde si vzal to, že tě podvádím, a nevidím důvod, proč by si mi neměl věřit... takhle vztah nefunguje, tak se nad tím a nad sebou laskavě zamysli." sykl jsem a otevřel dveře.
"Tak si jdi! Mě je to už u prdele, víš to?! Kdyby jsi nebyl DEBIL tak tady zůstaneš!" ... nemám slov.
"Kdybych nebyl? Takže... asi jsem, že?" řekl jsem mile a i s tím odešel.

"Ahoj, Jimine!" zamával mi z dálky Namjoon s širokým úsměvem. Zamával jsem nazpátek a došel k němu. Objal mě a dovedl do jeho domu. Zavřel za námi dveře a pokračoval dál. Došli jsme až do místnosti, co má být asi obývák, kde na černém koženém gauči sedělo pět pro mě neznámých kluků. Bože... klid.
"Takže, panstvo, představuji vám Jimina, je u nás nový, takže se kroťte, prosím." představil mě a přátelsky poplácal po mých zádech. Nádech, výdech...
Jeden z kluků se postavil, usmál se, přičemž mu byly vidět ďolíčky... je cute!
Celý... je vlastně cute, má pěkné vlasy, nádherný úsměv, sice odstáté uši, ale jinak je vážně cute. Jinak řečeno, má tvář jako děcko!
"Čau, já jsem Chanyeol." v tu chvíli co promluvil mi spadla brada až k zemi. Jak... jak může mít tak hluboký hlas?! Wau!
"A-ahoj..." klid!
"Ty se červenáš!" vypískl další z chlapců po jeho pravici. Taky cute. Což vyvrací všechny moje očekávání. Čekal jsem drsný... hustý... no prostě WAU! Ale tady je většina mega cute...

Po delší době, co jsem všechny poznal a oni poznali mě, jsme se usadili opět na gauč, a poslouchali co jeden z nich vypráví. Mimochodem, je tu tedy Chanyeol, Baekhyun, Hoseok, Jin a Kai. Všichni jsou moc fajn... i když... na mě ten Hoseok dost kouká... takový to... vrrr~.
"... a bum! Bylo to úplně mega!" házel sebou Baekhyun a tím ukončil svou historku... ze školky.

Chvíle uběhla a konverzace podle Kaie vázla, tak mi nabídl sáček něčeho pro mě neznámého. Poté, co mi došlo co to je, jsem zaváhal.
Bylo mi řečeno, že se mi nic hrozného nestane a že mám být v klidu, že si dají taky. A jelikož jsem byl poměrně naštvaný na Yoongiho, vzal jsem si.

A tohle, vážení, byla moje největší chyba v životě.

++++++++++++++++++++
Má cenu k tomu něco říkat?