➰Shadowhunters-oneshots➰

Ples

,,Kdy už tam budeme?''ptala se Clary a znuděně jezdila polštářkem svého ukazováčku po obrazovce  mobilu. ,,Řeknu ti to, co jsem ti řekl před 2 minutami, za chvilku.'' ,,Jak dlouho trvá chvilka?'' ,,U Anděla co já vím, deset minut?'' ,,Do té doby se tu upeču, otevreš prosím okénko?'' Jace hlasitě vzdechnul a sáhl po tlačítku. ,,Hrozná námaha co?''zasmála se a ironicky se na Jace podívala. ,,Strašná.''uchechtl se blondýn a dál se věnoval řízení. Vždy po chvilce jeho oči nenápadně zahnuly do prava, aby se mohl podívat na Clary. Byla tak moc krásná. Její modré šaty ji  přiléhaly na její hubenou postavu a ohnivě rezavé vlasy tancovaly do rytmu větru, který proudil z otevřeného okénka. Vždy na malou chvilku zavřela oči a nechala vítr aby ji vlasy trochu pocuchal a jemně pohladil po tváři, vypadala spokojeně, tak šťastně. ,,Až tě přestane bavit pozorování mé osoby, tak se zase můžeš věnovat volantu.''zasmála se Clary a Jaceovi naběhla červená barva do líček. Lehce si odkašlal a pronesl: ,,Já se díval...na...no...'' ,,No?''pobízela ho zrzka k odpovědi. ,,Na ty tvý rozcuchaný vlasy.'' ,,Dobrá záchrana Herobdale.''uznala usměvavě. Kdyby jsi jen věděla co se mnou děláš Clary Fairchild.

,,Jsme tu.'' ,,Konečně.'' ,,To tě jako nebavila cesta se mnou? Jsem úžasnej.'' ,,Jsem ráda, že i poté šikaně máš stále svou aroganci.'' Clary si všimla, že Jaceovi najednou trochu ztuhly svaly a vyděšeně pohlédl na vchodové dveře školy. ,,Oh, promiň Jaci.''chytla ho pevně za obě ruce a donutila ho, aby se jí podíval do očí. ,,Dneska to je naše noc, ne jejich, nenech je to zničit, budu při tobě, jako vždy.'' Jace nevypadal, že se zklidnil. Clary  jemně, jako by se bála, že ho zraní, položila jednu svou ruku na kamarádovu tvář a palcem ji lehce pohladila. ,,Mám tě ráda Jaci, nedopustím to, slibuji.''trochu se uvolnil a pokusil se o úsměv. ,,Děkuju.'' Rudovláska se jen radostně ušklíbla a s rukou stále v té jeho vkročila do vyzdobené školy. Hudba velice hlasitě hrála přes celou tělocvičnu, ve které se vše odehrávalo. Clary jako malé dítě táhla Jace k ostatním tanečníkům a vesele hopsala do rytmu hudby. Jace se jen pobaveně podíval na svou šílenou kamarádku a zkřížil ruce na prsou. Po chvilce se na něj podívala a dotancovala až k němu. Chytla ho za ruce a donutila ho tančit s ní. ,,Víš, že tancovat neumím.''zasmál se a nechal se odvláčet na taneční plochu. Veselá energická hudba najednou přestala a z reproduktorů se začala ozývat pomalá melodie. Zrzka se usmála a hned obejmula Jace. Ten to nečekal, a tak o dva kroky couvnul, aby ji udržel.  Ona obalila své ruce okolo jeho krku a uvelebila svou hlavu na Jaceově rameni. Chlapec ji obejmul kolem pasu a jemně se spolu začali pohupovat. Byli šťastní, byli spolu. Jace si nemohl přát nic lepšího, stejně tak i Clary. Pomalu ji vzal ruku a otočil s ní dokola. Usmála se a znovu spadla do jeho náručí. ,,Vidíš? Je to fajn.''řekla. ,,I přesto, že jsi celá rozcuchaná.'' Zrzka se naštvaně podívala na zem. ,,Ještě jsem to nedokončil. I přesto, že jsi celá rozcuchaná, tak jsi stejně krásná, jako vždy.'' ,,To zní lépe.'' Jace ji silněji obejmul a pohlédl na dveře, někdo přišel. Jejich tváře byli pro malou chvilku nerozpoznatelné, ale když mu došlo kdo to je, strachy se přestal hýbat. ,,Clary? Na chvilku odejdu jo?''řekl a hlavou poukázal na pánské záchody. ,,Zatím nám dojdu pro pití.''usmála se a políbila ho na tvář. Musí se rychle schovat, dřív než ho uvidí. Clary do toho tahat nechtěl, i když mu chtěla pomoct, radši bude trpět sám, nemůže nechat dopustit, aby se dostali i k ní. Rychlým krokem se odebral k šatnám a sprchám.

To je divné. Pomyslela si Clary, pozorovala ho, jak odchází, ale místo toho, aby šel na záchod, šel do šaten. Co se děje? Rozhlédla se po tělocvičně a všimla si jich. Určitě si ho všimli, protože zrychlili krok a mířili přímo k šatnám. Ne, ty grázlové, ne teď. Dívka položila kelímky s punčem a chytla kraje svých šatů. Rozběhla se pomoct svému nejlepšímu kamarádovi.

,,Ale, ale. Kluci neuhádnete koho jsem právě potkal.''procedil skrz nechutný úsměv jeden z nich. ,,Co tu děláš Herondale? Schováváš se?'' ,,Buuu buu bu. Nechceš zavolat té své zrzavé kamarádce, aby ti zachránila zadek?''přidali se další. ,,Co kdyby jste mě nechali být. A ty.''pokračoval Jace a ukázal na jednoho z té skupinky. ,,Ty už si nikdy neber Clary do držky.'' ,,Co jsi říkal? Přišlo mi to jako snaha o vzdor.'' Dva se k němu přiblížili a chytli ho za ruce. ,,Ty šmejde.''řekl naštvaně Jace a snažil se vyprostit. Chlapci co mu svírali ruce, začali ubohého hocha táhnout po zemi, až ke sprchám. ,,Mám dojem, že tady blonďák sem přišel proto, aby se opláchnul, že?''usmál se hlavní iniciátor a pustil na Jace ledovou vodu. Snažil se utéct, oporovat, bylo to marné. ,,Moc studená Herondale? Trochu ti ji přihřeju.''pustil na něj vařící vodu a Jace už nezabránil bolestivému výkřiku. ,,Dost!''zaječela dívka, která lapala po dechu a rozběhla se k nim. ,,Clary!''zařval Jace a snažil se dostat z bodu dopadu horké vody. Další dva popadli ubrečenou zrzku, která se snažila pomoct. ,,Jaci!''zařvala a praštila jednoho z nich do břicha. Neměla to dělat, neměli slitování, ani k ní. Kluk se naštvaně vzpamatoval z nečekané rány a vrazil ji facku. Jace vše pozoroval a hněv v něm, už pukl. Připadal si tak naštvaně, nemohl kontrolovat svoje pocity, nedokázal myslet racionálně. Jediné co viděl byl ten kluk co ji ublížil. Clary si jen pohladil tvář a bezradně poklekla do proudu vody co tekl od Jace. Se slzami v očích se nechala držet. Jace začal z hluboka dýchat. Jeho pěsti se zatli a jeho oči měli v sobě strach, a přitom zároveň hněv. Nedokázal to. Se vší silou praštil pěstí do země a začal řvát. Zdi se začali chvět a podlaha pomalu praskala v polovině. ,,Jaci!''řvala Clary a pozorovala co se před ní odehrává za scenérii. Ti co ho drželi nyní leželi 4 metry od něj s modřinou na hlavě. Už mohl odejít, ale nemohl přestat. Hněv nad ním přebral plnou kontrolu. Stále řval, a ničil celou školu, jako zemětřesení. Clary se oklepala ze šoku a vytrhla se ze svěření. Oba po ní chtěli sáhnout a znovu ji sesadit, ale tentokrát jim to nevyšlo. Clary se rychle otočila a priložila svou ruku ke spánku, dvěma prsty se ho dotkla a upřeně se podívala na sve  útočníky. Padli k zemi a bolestí se chytli za hlavu. Ano, byla mutant. Zrzka přestala věnovat pozornost jim a doběhla k destruktivnímu Jacovi. Stále ječel a stále rovnal školu se zemí. ,,Jaci!''vypla vodu co na něj stále tekla a pálila mu kůži a sjela k zemi na kolena. Chytla jeho hlavu a obrátila ji na sebe. ,,Jaci!! Jaci. To jsem já. Jsi v bezpečí, jsem tu. Nikdo ti už neublíží. Jaci to jsem já, Clary!''mluvila k němu nahlas, ale přitom uklidňujícím hlasem. Vzpamatoval se a rychle se chytl Clary kolem ramen. Opětovala jeho objetí, ale neměli čas, museli odtamtud vypadnout, a to hned. ,,Pojď...Jaci dělej.''křikla a vyběhla z tělocvičny. Ti hajzlové tam už nebyli, utekli hned jak měli šanci. Jace svou kamarádku doběhl a opatrovnicky si ji dal k sobě blíž. Uslyšeli praskání. Dvojice pohlédla ke stropu, ale bylo pozdě. Kus stropu se odlomil a nekontrolovaně padal na ně. Jace stihl zareagovat jen tak, že Clary celou zakryl svým tělem, nic ale nedopadlo. Rychle se znovu otočili tam kde ještě před chvilkou padala jejich jistá smrt. Strop, jakoby levitoval, jakoby ho držela neviditelná síla. ,,Tak dělejte!''zařval něčí mužský hlas. Clary se rozhlédla po hořící místnosti a spatřila černovlasého chlapce, který se, se vší silou snažil udržet kámen ve vzduchu. Chytla zmateného Jace a běžela dál. Po chlapci kývla hlavou, na důkaz díků. ,,Nebyl to ten hledaný mutant? Lightwood?''křičel Jace, když utíkali skrz rozmlácenou chodbu. ,,Ano.'' ,,Jakto, že ho znáš. Clary co se děje. Tohle je má vina, jsem monstrum.'' ,,To už nikdy neříkej. Jsem stejná...vidíš? A znám ho... vše ti vysvětlím, ale teď běž.''

Konec druhé části. Inspirovala jsem se seriálem the Gifted. Napište mi jestli mám psát dál, nebo něco jiného, nechám to na vás. Děkuji za veškerou podporu. ❤➰