➰Shadowhunters-oneshots➰

#makeup

Magnus a Alek sedí v čarodějově bytě a popíjejí kávu. Alek si čte jednu z knih, které objevil v Magnusově knihovně a Mags tráví svůj čas brouzdáním na interentu v mobilu. V celé místnosti panuje příjemné ticho. Mags otočí svůj mobil na šířku a upře svůj zrak silněji do obrazovky. Vypadá pobaveně. Alek odvrátí oči od knihy a chvilku pozoruje svého roztomilého přítele. Čaroděj se usměje a vypustí z pusy sladké zahihňání. Uvědomí si, že ho Alexandr pozoruje a rychle zastaví nedokoukané video. Alec si všiml toho jak se lekl a musel se zasmát. ,,Snad jsem tě neviděsil.''usměje se. ,,Ne, ani malinko.''odpoví Mags a uculí se, když znovu pohlédne na svůj mobil. ,,Na co se díváš?''nechápe Alek chování Magnuse. Mags se jen zazubí a začne s vysvětlováním. ,,Co by jsi řekl na to, že něco vyzkoušíme.'' ,,No...zkoušeli jsme už hodně věcí.''začervená se Alek. ,,Ne, tohle jsem nemyslel.''rozesmál se Magnus a přisedl si ke svému lovci. ,,Já taky ne...heheh.''přidal se nervózně Alek. ,,No tak co vyzkoušíme?''snaží se změnit téma. Podrbal se na zátylku a mile se pokusil o úsměv. Mags si všiml té změny tématu, ale nic neřekl, jen se v duchu zasmál, že zrovna on má štěstí mít někoho takového. ,,Jmenuje se to : ,,My boyfriend does my make-up'' a...'' ,,Ani náhodou.''dokončil jeho větu Alek, protože se dokázal dovtípit co to znamená. ,,Pomůže, když hezky poprosím?'' ,,Tentokrát ne Magsi. Nebudeš mě malovat, ani náhodou, jsem statečný lovec stínů, obávaný bojovník, velitel institutu, jsem, jsem...''koukne se na Magnuse, který se na něj dívá smutnýma, již kočičíma očima. Ví, že pro ně má jeho drahý Alexandr slabost. ,,Jsem v háji, co?''zachechtal se Alec a chytl se za čelo. Svou ruku nechal plout po jeho obličeji až dolů a udělal u toho otrávenou grimasu. ,,Výborně, moc děkuji Alexandře.''zaradoval se čaroděj a něžně políbil svého nephilim na tvář. ,,Nebudeš litovat, jsem v tom mistr, jako v mnoha dalších věcech, ale to ty víš.''dodal a provokativně mrkl. ,,Ty se nečervenáš...co se stalo?''dělá překvapeného čaroděj, když si všimne Alekovi bledé tváře. ,,Rád bych, ale mé červené tváře překrývá strach z toho co přijde.'' ,,Nemáš se čeho bát můj krásný Alexandře.'' Magnus podal ruku Alecovi a hřejivě se usmál, ten jen zvedl oči v sloup a úsměv oplatil. ,,Tak, tady si sedni.'' ,,Já se bojím.'' ,,Neboj, až s tebou skončím, tak se vůbec nepoznáš.'' ,,No toho se právě bojím.'' Čaroděj se nahlas zasmál a usadil vyděšeného lovce na židli co měl blízko k zrcadlu. On si k němu dřepl a rozhlédl se po jeho tváři. ,,Líbí se ti co vidíš?''zkusil zaflirtovat Alec. ,,Moc, zlato, normálně bych začal s pudrem, či make-upem, ale ty to nepotřebuješ, tvoje pleť je přímo andělsky dokonalá.'' ,,Tak, tím pádem.''pronesl Alec a chtěl vstát. ,,Ne, ne, ne, pudr vynechám, ale řasenku, stíny, linky, třpytky, ty nikdy.'' ,,Třpytky??''lekl se Alec. ,,Bez nich bych nevyšel ani na krok.''uchechtl se a vytáhl ze své zadní kapsy u kalhot malou lahvičku s třpytivými kamínky. ,,Ty je nosíš u sebe v kalhotách??''nepřestával se divit Alexandr. ,,Samozřejmě.''ohradil se čaroděj, jako by to mělo být jasné. Alec se jen z hluboka nadechl a podíval se na usmívajícího se Magnuse. ,,Magsi, uvědomuješ si co všechno pro tebe vždy obětuji?'' ,,Co teď?'' ,,Třeba mou hrdost?'' ,,Tím říkáš, že já nemám hrdost, když se maluji?''dělal uraženého Magnus. ,,Ne, ne, tak jsem to vůbec nemyslel zlato, jsi nádherný a máš hrdost ve všem co si oblíkneš, nebo jak se namaluješ.''zpanikařil lovec a rychle obejmul Magnuse. Magsovi skoro až utekla slza, může být někdo tak roztomilý? Není to proti přírodě? ,,No dobře, věřím ti. Můžeme tedy začít.''promnul si ruce a podíval se na Aleka. ,,Ať to mám za sebou.''

,,Hihihi.'' ,,Alexandře, nešij sebou.''smáli se oba dospělí chlapci a zápasili se štětcem na oční stíny. ,,Zlato, já to pokazím, jestli se budeš smát. ,,To se ti to *hihihi* říká. Víš jaký to je divný pocit?'' ,,Vždyť se denně maluji.''zasmál se a snažil se pokračovat v temně černých stínech, na Alekovi vypadají úžasně. ,,Hihi, hahahah.'' *chrocht* ,,Alexandře.''pozastavil se nad svou prací Magnus a snažil se zastavit smích, který Alek vyvolal. ,,Ty jsi právě smíchy zachrochtal?'' ,,Ne-e.'' ,,Ne-e?'' ,,Ne.''uculil se Alek a jeho líčka opět nabrala růžovou barvu. ,,Nikdy mě nepřestaneš překvapovat.''zachechtal se Mags a vzal do ruky třpytivou linku.

,,Poslední ocásek.''řekl soustředěně Mags a věnoval se jen Alekovým krásným očím. ,,Pff, ocásek.''vyprskl smíchy Alek. Mags s sebou trhl a pokazil linku. Dotčeně se na svého přítele podíval. ,,Promiň, já si nemohl pomoct, tohle všechno je tak divný.''zasmál se. ,,Jsi dětinský.'' usmál se Mags a popadl do ruky lahvičku s třpytkama. ,,Oh, ne, to neuděláš, na to jsi až moc starý, já dětinský být můžu.'' ,,Myslíš, že to neudělám?''zeptal se vyzivačsky a vyskočil dramaticky na postel. Lehkým mávnutím ruky nechal kouzlem vyndat všechny třpytky, které začaly levitovat nad jeho rukou. ,,Magsi, to ne, nedělej to, mysli na civilisty.''zasmál se Alek a popadl chudáka Předsedu Mňaua, začal si s ním krýt obličej. ,,Polož, toho,  kocoura Alexandře Gideone Lightwoode.'' ,,Donuť mě.'' Mags se pokusil hodit třpytky na Aleka, ale ten s  kocourem trhnul na stejnou stranu. ,,Dobře, dobře, žádné unáhlené pohyby.'' Třpytky teď levitovali přesně u čumáku vyděšeného Předsedy. Alek se šibalsky koukl na Magse, a pak zase na kocoura. Už chtěl nebohé zvíře hodit do víru třpytek, ale Mags není tak hloupý. Vyzdvihl je a spustil na Alexandrovu hlavu. ,,Hahahah, vypadáš jako vánoční stromeček, sexy vánoční stromeček.''smál se Magnus a držel se smíchy za břicho. ,,Magnusi.''řekl až moc klidně Alek. ,,Co plánuješ?''pozastavil se Magnus. Zná ho až moc dobře, tady něco nesedí. Začal se nebezpečně přibližovat. ,,Maaagsi.''řekl skoro až hororovým hlasem. ,,A víš co? Bylo to dětinské, půjdeme radši na večeři, platím.''snažil se vymluvit Mags. Když už Alek byl na metr daleko od postele s rozběhem skočil po Magnusovi a strhl ho s sebou na postel. Alek teď ležel na Magnusovi a zlomyslně se usmíval. ,,Tak, potřpytkovaný jsme teď oba a jak vidím povlečení to schytalo taky, eee promiň?''zasmál se Alek a opřel se rukama o madraci hned vedle Magnusovi hlavy. ,,Sice mám trochu chuť být agresivní, protože to povlečení je čistá bavlna, ale musím uznat, celkem mě to vzrušilo.'' ,,Jo, třpytky mi celkme ladí k pleti.'' Oba se začali smát. Alec jednou rukou přejel přes Magnusovu tvář a sklonil se pro polibek. Magnus neváhal a chytl svého, teď zářícího lovce za boky, aby si ho přitáhl blíž.
,,Aleku? Jste tu?!''ozval se známý hlas a otevření dveří. ,,Haló...ooo můj Razieli.''zařval blonďatý lovec a chytl se za oči. ,,Proč máš sakra na sobě třpytky a ty mého bratra, ne počkej, neodpovídej, nechci to vědět.''lekl se Jace a vycouval z pokoje. Alec trochu znerózněl. ,,To je ponaučení pro příště.''řekl Magnus stále ležící pod lovcem. ,,Myslíš, nemaluj svého přítele, dojde ke třpytkové bitvě?''zasmál se. ,,Ne, vyměn zámek, když se chceš v klidu líbat se svým přítelem v potřpytkované posteli.'' ,,Pravda. Co s ním uděláme?''uchechtl se černovlásek. ,,Mám pár představ.'' ,,Kachnu ne.'' ,,Alexandře, právě si lusknutím prstu skazil moje sny.'' Oba se usmáli a znovu políbili. Alek klesl do Magnusova náručí a přitulil se k jeho hrudi. Čaroděj ho pohladil po vlasech a usnul. Byl to vážně náročný třpytivý den.

Trocha cute Maleca nikoho nikdy nezabila. xD
Děkuji za veškerou podporu.❤➰