Dcera Cizinky 2

Kapitola 26: Jen počkej!

Drobná brunetka zavrtěla hlavou na známku nesouhlasu. Opět. Jak se zdálo, nikoho z jejích přátel to nezajímalo. "Už jsem vám řekla, že vás přijdu podpořit na tribuny." "Hope, co se asi tak může stát, když to jenom zkusíš?" zeptala se dívky klidně Katie. Nechtěla svou kamarádku do ničeho nutit. Neviděla však nic špatného na tom, že by to dívka prostě zkusila. "Vyberou mě do týmu." uchechtla se brunetka a zakousla se do červeného jablka. "Opatrně s tím." ozvalo se o pár míst vedle.

Oříškové oči se z onoho lákavého ovoce přesunuly na chlapce s pískovými vlasy. "Ještě bys mohla dopadnout jako Sněhurka." Hope zacukaly koutky. "A to by nikdo nechtěl, že?" odtušila dívka. "Já jo." ušklíbla se Angelina. "Momentálně mi totiž piješ krev." "Tak to díky, Angelino. Jsi skvělá kamarádka." pokroutila nad tím dívka hlavou. "Neboj se, Hope." naklonilo se k ní jedno z dvojčat. "Já bych tě probudil." zakmital na ní obočím, čemuž se dívka zasmála. Jeho prohlášení ji ovšem zahřálo u srdce. "Co když nejsi moje pravá láska?" zeptala se, načež se kousla do rtu. Zrzek ji vzal za bradu a sladce se na ní usmál. "Tomu sama nevěříš." mrknul na ni, což u jejich přátel vyvolalo smíchu. "Srandičky! To by ti šlo! Jen počkej, Georgi!"

Košťata se vznesla do vzduchu a Angelina písknutím na píšťalku zahájila cvičný zápas. Hope sledovala, jak jeden ze Střelců zachytil Camrál a vrhl se vstříc svým protihráčům. Tvářil se sebejistě, jako kdyby měl už předem vyhráno. To ovšem neměl. Brunetka sedící na tribuně to věděla už ve chvíli, kdy míč zachytil. Neměl ani tu nejmenší šanci. Mohl být sebelepší ale proti Alice, která byla toho dne v ráži, to ani zdaleka nestačilo. Než se nadál, vyrazila mu Camrál z rukou a obratně jej zachytila. Dřív, než se stačil Střelec vzpamatovat a natáhnout se po míči, jej přihrála své kamarádce. Střelec vrhl po Alice nepěkný pohled a hned na to se rozletěl za Katie. Už předem bylo jasné, že přesto, že byl ze svého týmu nejrychlejší, na tuhle dívku neměl. Dvojice šesťaček tvořila společně s letošní kapitánkou tu nejlepší možnou trojici Střelců a všem dokazovala, že holky do Famfrpálového týmu patří.

Gól odměnila potleskem. Zaregistrovala Katiein úsměv, když prolétala kolem ní a na znamení uznání zvedla palec nahoru. Její ty byly zformovány do spokojeného úsměvu. Zatímco jejím přátelům takový úsměv dokázal vykouzlit let na koštěti a hraní Famfrpálu, jí k tomu stačilo pouze vidět, jak jsou oni šťastní. Pač když měli radost oni, měla ji i ona.

_______________________________________

Nikdo nechodí do cukrárny na dorty... 😒🍰 no aspoň mám čas na psaní 😁