Spiderman a já

Bude boj

„Dobrý den, paní Martinéz." řekne T'challa po boku s Shuri.

„Um, dobrý den, T'challo" dodá máma.

„Mohl bych si promluvit s vaší dcerou?" zeptá se T'challa a máma jen přikývne, obě jsme o nich moc dobře věděly, T'challa mi v nejhorších chvílích pomáhal a máma byla za to vesmírně vděčná, že konečně je mi lít, akorát jsme ji řekli že jsem měla nějakou nemoc a ne že mám super schopnosti. T'challa i s Shuri vlezli do našeho bytu a posadili se vedle mě.

„Čau, T'challo, Shuri." pozdravím je. „Tak co se děje?" zeptám se.

„Víš, náš otec zemřel a já jsem nyní oficiální Black Panther. A teď to mezi Avengers pěkně jiskří. Abys věděla, jsem na Tonyho straně a budu bojovat proti týmu Kapitána Ameriky. Tak jsem ti to chtěl říct," povzdechne si T'challa.

„Proč budete proti nim bojovat?" zeptám se sklesle.

„Chci, abys věděla že Avengers údajně zničili pár tisíc životů a vládě se to nelíbí. Tonyho strana je za to aby se Avengers uskromnili a vždy čekali na povel vlády, ale Kapitán je jiného názoru." řekne a já jen přikyvuju.

„Jdu do toho s tebou," prohlásím. „Ty jsi kdysi pomohl mě, a pokud si myslíš že děláš nyní dobré rozhodnutí, tak ti s tím pomůžu." dořeknu.

„To nemůžu po tobě chtít, Hope." řekne T'challa a já se jen zamračím.

„Já to dělám dobrovolně, T'challo. Kdybych to souboje nechtěla jít, tak snad bych se nepřihlásila, ještě k tomu dobrovolně." řeknu hystericky a pak se zasměju.

„Ale jak to vysvětlíme tvým rodičům?" zeptá se Shuri s pohledem do kuchyně skrz skleněné dveře na mámu.

„Nech to na mě," prohlásí T'challa.

Uběhlo dalších pár dní a já byla připravena na svůj boj, T'challa mě vyzvednul a máma se se mnou rozloučila.