Spiderman a já

Líbání zakázáno!

U dveří deaktivuju pomocí náramku oblek a zaklepu na dveře, blížilo se k desáté hodině večera a já pomalu přestala doufat, že někdo otevře. Nervozitou svou si různě proplétala prsty pod rukou a mé srdce bylo slyšet snad až u Neptunu. A teď přišla má chvíle, dveře se otevřely a za nimi stál Pete.

„Ahoj, Hope, co tu-" nedořekne, jelikož si jeho tvář přitáhnu do polibku, od kterého se brzy odtrhnu.

„To je můj kluk!" jásala May za Peterem. „Ahojky, Hope," houkne na mě a já zamávám. „No, Pete, polib ji," dodá a já se začnu smát. Pete se nejistě otočí zpět ke mně. Popravdě ten polibek nečekám, ale mou bradu nadzvedne ukazováčkem prstu a něžně mě políbí, ale je láskyplně. „Jo, je to můj kluk!" pokračovala v jásání May, v ten moment se Pete opět otočí k ní.

„Musíš to tu kazit, May?" zeptá se trochu se smíchem.

„Jo, pardón, cukroušci, když tak jsem v kuchyni," řekne May a odejde, Pete se ke mně opět otočí .

„Asi se ti omlouvám za to že jsem tě zbrkle políbila," dodám po odchodu May a opět nervozitou propletu své prsty.

„To spíš já se omlouvám," řekne a já se na něj zmateně kouknu.

„Za co, Petere?" zeptám se a prohrábnu si vlasy.

„Za to že jsem tě první já nepolíbil zbrkle," dodá se smíchem a já se k němu přidám.

„No ty vole," ozve se za ním Ned.

„Čauky, Nede," řeknu a stydlivě zamávám rukou, pak se přiblížím k uchu od Petera. „Koho tu ještě prosím tě schováváš?" zašeptám se kouknu na svůj náramek s oblekem, koukla jsem do koutu chodby a měla jsem pocit jako by tam něco před chvílí bylo.

„Nikoho," dodá se smíchem Peter.

„Tak dobře, já už půjdu," řeknu a otočím se, ovšem mě Peter vezme za loket a otočí se mě čelem k sobě, kouknu mu do očí a čekám na reakci.

„Jak na tom teď jsme?" zeptá se a já nahodím svůj křečovitý úsměv, jak to mám vědět? To mi řekni ty. „Jsme něco jako pár? Nebo jen to byla fakt zbrklá pusa?" dodá a pustí mi loket.

„Něco jako pár?" odpovím s otázkou a Pete se na mě usměje.

„První holka!" ozve se z kuchyně May, nad čím se opět musím pousmát.

„Tak čau, zítra ve škole se uvidíme," dodám a letmo políbím Petera na líci. Šla jsem po schodech dolů a zaslechla zavření dveří od bytu.

Pomocí obleku jsem se dostala k našemu bytu, kde jsem ho opět deaktivovala. Pomocí klíče odemknu dveře a vejdu do bytu, ihned postřehnu rodiče, na gauči, s naštvaným pohledem.

„Hope, posaď se prosím," řekne máma a já se tedy posadím do křesla.

„Co potřebujete?" zeptám se.

„Víš, s maminkou jsme měli o tebe strach, celý den někde lítáš a nám nedáš ani vědět kde," řekne otec.

„Vždyť vás to nikdy tak moc nezajímalo, tati, vždycky jste řekli s kolik mám být doma a já tu vždy byla v čas," řeknu na obranu a složím ruce na hruď.

„No, Hope, je ti 16 let a táta si myslí že se taháš s nějakým klukem," řekne a odmlčí se. „Prioritní je škola a zaměstnání, pak až láska," dodá a já se na ni kouknu.

„Byla jsem s kámoši, jo? Takže v klidu a ve škole mám dobré známky takže nevím o co vám jde," řeknu a přitom máchám rukama.

„S kamarádi? Tak proč jsi mi nezvedala mobil, mladá slečno? A ve škole seš, zhoršila v angličtině, snad nechceš skončit jako uklízečka," řekne otec, v naší rodině jsou pouze vysoce postavení lidé, takže doktoři nebo třeba právníci, takže kdybych skončila jako méně postavená v zaměstnání tak by to byl skandál.

„Měla jsem vypnutý zvuk, jasný? A nemusím mít celý život z angličtiny 1,00," odpovím trochu naštvaně.

„Proč bys měla mít vypnutý zvuk u mobilu, Hope? V angličtině jsi vždycky byla dokonalá, tak proč máš teď horší průměr? Je to určitě tím že jsi byla s někým venku a určitě s klukem, že?" dodá zas otec.

„Fajn, tati, s nikým jsem venku nebyla a vypnutý zvuk jsem měla kvůli tomu že jsem prostě chtěla mít víc prostoru od vás, jste jak stíhačky," řeknu naštvaně.

„Určitě se netaháš s někým?" zeptá se otec, Petera nemají mí rodiče rádi, takže jim to řeknu později, až to bude více oficiální, než hned první den.

„Ne," skoro zakřičím a táta na mě nevěřícně koukne.

„Jo? Tak proč mi dneska přišla tahle fotka?" řekne zuřivě a ukáže na displayi mobilu fotku mě a Flashem.

„Byla to jen jedna blbá pusa, jo?! Já nic k němu necítím!" řeknu a táta přetáhne na displayi a ukáže se tam video mě a Flashe.

„Jen jedna blbá pusa, slečno?" dodá naštvaně a máma na něj nevěřícně koukne.

„Kdo ti to poslal?!" zeptám se naštvaně a máma zas koukne nevěřícně na mě.

„Anonym, jo, abych nezapomněl, tak ti Thompson nestačí, co? A co se asi muselo dít, po tom co to video skončilo, viď?" vykřikne otec a já na něj nechápavě kouknu. „Nedělej, jako bys nevěděla o čem mluvím, děvenko, třeba takový Parker, že? Ty víš jak moc ho nemám rád a kdo bylo příště? Ten jeho přiblblý kámoš?!" dodá a ukáže fotku mě a Petera.

„Dobře, tati, jak chceš," řeknu a vstanu z křesla a pokračuju: „Víš teď jsem Peterova přítelkyně, ať se ti to líbí nebo ne a Ned je můj kamarád a takhle se o něm vyjadřovat nebudeš!" křiknu a ukážu na otce, nečekala jsem na jeho reakci a odešla do pokoje kde jsem se zamkla.

Takže nějaký anonym? Beztak to byl Archer, chce se mi pomstít za to, že jsem si vybrala Petera, jestli chce válka, ať ji taky má!