Spiderman a já

Nespravodlivost

Následující ráno jsem vstala a šla do své koupelny, dala si masku na obličej, jelikož zase začínala být suchá. I s maskou jsem si lehla do vany, kde jsem strávila asi 15 minut. Pak to šlo rychle, po dalších 15 minutách jsem byla oblečená a nasnídaná, šáhla jsem na kliku hlavní dveří, ale pak se octla otcova ruka na té mé.

„Odvezu tě," řekne a já se na něj kouknu.

„Pojedu autobusem, jako vždy," řeknu s důrazem na poslední dva slova.

„Ne, odvezu tě," řekne a já se zamračím.

„Proč?" zeptám se znuděně.

„Tobě asi nestačil včerejší rozhovor, viď?" dodá a já protočím oči. „Heleď, nenechám si pošpinit rodinné jméno jen kvůli tomu že běháš za každým klukem a neučíš se, takže do čtyř doma!" zuřivě řekne.

„Ve čtyři končím ve škole," rozhodím ruce.

„Výborně, vyzvednu tě," dodá a pak i se mnou sejde schody a nastoupíme k němu do auta. Vyhodí mě u školy, kde na mě čekala Michelle.

„Co se stalo že se tváříš takhle?" řekne pobaveně.

„Včera jsem si moc hezky pokecala s tátou," začnu a řeknu ji všechno co jsme si říkali včerejší večer.

„Ten tvůj táta je šílenec, ten můj je rád když mám dvojku," řekne a šťouchne do mě.

„Co bych dala za tvého táta, jo a neřekla jsem ti, že ty fotky mému tátovi nejspíš poslal ten malý Stark," dodám a Michelle udiveně na mě koukne.

„Cože? Já ho normálně přetrhnu jako hada až ho uvidím," dodá rozzuřeně a já složím ruce na hruď.

„Ahoj, holky," přijde Pete.

„Čau, Petere, víš co se stalo?" začne Michelle a pak řekne všechno co jsem ji řekla, až pak se zarazí. „Počkat, vy dva jste se líbali?" zarazí se a koukne na nás dva, ovšem si nemůžu nevšimnout kolem procházejícího Flashe a pár metrů za ním i Lis.

„My tak trochu i spolu chodíme, Michelle," dodám křečovitě a chytnu Petera za ruku.

„No konečne," zaraduje si Michelle a obejme nás.

„Asi jsme ji to tak brzy neměli říkat," dodám, když mi dochází kyslík, při jejím objetí.

Škola rychle ubíhala a už byla poslední hodina, chemie. Psali jsme test, pro mě docela jednoduchý, ale pak po mě někdo hodil papír. Otočím se, za mnou seděl Peter, ale byl moc zaujatý testem, takže to on být nemohl, až pak jsem zabrousila okem na Flashe, který se tvářil jako pako, naštvaně se otočím zpátky, ale stála u mě učitelka.

„Hope, proč jsi byla otočená?" zeptá se a posune své brýle dolů.

„Paní učitelko Hill, Flash po mě hodil papír," řeknu na obranu.

„To ne paní Hill, radila Parkerovi," řekne Flash.

„Tohle bych v životě neudělala, paní Hill," řeknu ihned a učitelka mi vezme test.

„Promiň, Hope, ale budeš po škole a z testu budeš mít za pět, můžeš se ale kdykoliv nechat vyzkoušet," řekne paní Hill a pak zajde k Peterovi a vezme mu taky test. „To platí i u Vás, Petere," dodá.

„Ale paní učitelko, tohle není fér, proč by to měl odnést i Peter, když mě vyrušoval Flash?" zeptám se.

„Je mi to líto, Hope a Petere, zavolám do naších domovů, abych jim oznámila že jste po škole," řekne sklesle a hlavně zklamaně, protože já byla vždycky vzorný žák a nikdy jsem nebyla po škole, táta mě zabije.

Skončila chemie a já s Peterem jsme zůstali ve třídě.

„Zítra si můžete tu známku opravit, takže nezoufejte," řekne a vezme všechny své věci ze stolu. „Za chvíli příjdu," dodá a zmizí za dveřmi.

Seděla jsem si tam a pak jsem si všimla toho zmuchlaného papírku na zemi, co po mě hodil Flash, zvedla jsem ho a pokusila se papír narovnat, skrýval se za ním text a Flashovo písmo.

Nechápu Hope, proč sis vybrala Petera a mě ne, co on ti může dát a co já ne?...

Text pokračoval a pokračoval, byli tam samé nesmysly. Vytáhla jsem mobil a začala hrát Plants vs Zombies, pak mi vyskočil messenger, psala Lis.

Čauko, Hope

Ahoj, Lis, co potřebuješ?

Je pravda že jsi teď s Peterem?

Jo, proč?

No, víš, myslela jsem že s ním půjdu na Homecoming...

Aha...

Víš, my jsme se včera večer taky tak trochu líbali...

Aha...

A taky říkal že mě miluje...

Aha...

Tys to nevěděla? Promiň, Hope :(

Nevěděla jsem, že jsi tak strašná kámoška, Lis

Co prosím? Víš kdo já jsem?

Sorka, Lis, ale neotravuj mě nesmysly,

Vítězně jsem mobil dala do kapsy a čekala na konec po školy.