Spiderman a já

Zase on!

Po pár dnech jsem šla na střelnici, s pistolemi se známe od mala, táta s mámou jsou policisti. Na střelnici mě moc dobře znají, svou pistoli jsem vzala do rukou a na uši si dala tlumiče zvuku, místo terče jsem dala Flashovu hlavu a střílela do ní, všechny rány skončili mezi jeho očima, měla jsem takový vztek že jsem se neovládala a vystřílela všechny náboje, až jsem dostřílela vztek ode mě odpadl, položím pistol a sesypu se k zemi v breku, všechny mé emoce vybublaly na povrch. Víc ztrapněná být nemohu!

Díky za to že na střelnici jsem byla sama. Po chvíli mě vše přešlo a vše jsem uklidila, i s fotkou Flashe. Běžela jsem domů, opět tam nikdo nebyl a tak jsem se rozhodla být zas na chvíli někým jiným, TinySpider. Aktivovala jsem oblek a létala po Queensu, ulevilo se mi, všechna ta zátěž mě opustila a já byla jen a jen TinySpider, zastavím se na jedné z nejvyšších budov a pak přiletí, někdo v obrněném „tričku s krátkým rukávem" a helmou podobnou té od Iron Mana, obrněné kalhoty, které zakryli i paty, vše bylo černo-bílé.

„Archie," povzdechnu si se smíchem a sundám mu helmu, pod kterou se schovával brunet. „Jaký otec, takový syn co?" dodám se smíchem. Po chvíli se oba usadíme na kraj budovy a já si odhrnu masku, tak že mi šli vidět jen rty s nosem a dýchala jsem čerstvý vzduch.

„Slyšel jsem co se stalo ve škole, mrzí mě to, ale takové kluky potkáš všude," řekne a já jen přikývnu.

„Já vím, ale abych řekla pravdu, na moment když mě políbil jsem se cítila, tak, tak prostě úplně jinak, byla to první pusa od mého rozchodu s Rickem, prostě jsem se jen nechala unést, s Flashem bych jindy nic mít nechtěla, jen ta myšlenka, sakra on mě líbal, chce se mi zvracet," obhajuji se před Archiem, ale nevím proč, ale měla jsem tu potřebu mu říct že Flashe nemiluju.

„Vím, jaké to je, s mou přítelkyní jsem se rozešel před půl rokem, pořád to tak trochu bolí," dodá. 

„To bude zas dobré, věř mi," řeknu. Povídali jsme si hodiny a hodiny, vůbec jsem si neuvědomila že zítra je nějaká škola. Samozřejmě únava byla na mě znát, opřela jsem si hlavu o rameno Archieho.

„Asi bych měla jít domů," řeknu a postavím se, už jsem se jednou sítí zajistila o druhou budovu, ale Archie mě nechtěl pustit. Pak se ale postaví ke mně a zapne trysky v botách, to mě silně probudí a svou ruku hodím přes jeho rameno, abych se udržela a samozřejmě má síť tu zátěž nevydržela a praskla.

Následovně mě svými rukami obepne celé mé tělo a má ruka sjela z jeho ramene, ovšem jsem začala panikařit, než se mě pokusil políbil, ale rychle jsem dala svou dlaň před své rty, znovu tu stejnou chybu neudělám, protože miluju úplně někoho jiného. Dostala jsem se z jeho sevření a spadla na budovu.

„Jsi v pohodě?" řekne Archer, který mi nabídne pomocnou ruku.

„Ne, nejsem v pohodě a ty mi rozhodně nepomáháš! Já miluju někoho jiného a ty se mě pokoušíš políbit, hergot Archere!" vykřiknu.

„Řekni mi, je to Peter?" zeptá se naštvaně.

„To není tvoje starost, malý Starku!" vykřiknu

„Takže je to Peter, no jasně, zas on!" řekne naštvaně a odletí.

„Bože můj! Ta Starkova familie, všichni svou stejní!" řeknu a vydám se směrem k domovu. Ale rozmyslím si to a vydám se k Peterovi.