Pomněnky

2. Kapitola

Věnováno tmnt2008!
Moc děkuji za podporu! 😘😘😘

Měl hlavu plnou toho podivného cizince. Kdyby ho výtah cinknutím neupozornil na vystoupení, zřejmě by přejel do jiného patra. Zamířil ke svému apartmánu, zatímco po kapsách hledal kartu pro otevření dveří. Nakonec ji nepotřeboval. Jeho přítel na něj již netrpělivě čekal. Ruce založené na hrudi a ve tváři nečitelný výraz.

„Deidy!" vyhrkl s úsměvem. Neznámý spasitel byl rázem úplně mimo Sasukeho myšlenky.

Došel k blonďákovi, ihned mu ovinul paže kolem krku a líbl jej na rty.

„Kdo to byl?!" vyhrkl prudce Deidara. Jeho tón byl chladný a ostrý. Tmavovlásek pochopil, že to nebude dobré.

Stáhl se zpět a o krok ustoupil. Prvotní radost rychle opadla. Mladý Uchiha věděl, že Deidara je velmi žárlivý, ale v poslední době byla tato jeho vlastnost až posedlostí.

„Nabídl mi, že mě sveze... Ani neznám jeho jméno, takže můžeš být v klidu," odvětil mu bez větších cavyků. Konverzace na toto téma mu lezly krkem.

„Sasuke, děláš si prdel?! Jak můžeš jen tak vlést na motorku s úplně cizim člověkem! Co když by to byl nějakej magor?!" spustil ihned Deidara. Měl o něj příšerný strach.

Věděl, že mít za přítele známou osobnost není jednoduché, ale poslední dobou mu neuvěřitelně vadilo, jak na Sasukeho každý chtivě kouká. Navíc měl neuvěřitelný strach, že pro něj přestane být dost dobrým. Koneckonců Sasuke byl světoznámou hvězdou a on? Jen obyčejný kluk. Pokud přijde o něj, přijde o vše.

„Jsem zpět, magor ani psychopat to očividně nebyl, takže je vše v pohodě," pohodil nad tím tmavovlasý lhostejně rameny a bez dalšího slov se kolem Deidary protáhl a zamířil do svého pokoje.

„Přestaň být tak lehkomyslný!" chytl jej blonďatý za předloktí. Sasukemu věnoval chladný pohled.

„Ty přestaň žárlit!" vrátil mu model stejným způsobem. Deidara toho měl právě dost. Chtěl Sasukemu věřit, miloval jej, ale jeho hezká tvářička a všichni ti dotěrové, co ho chtěli pro sebe mu to ztěžovali.

Jeho stisk zesílil až do bodu, kdy byla bolest nesnesitelná. „Sakura bude šílet, jestli budu mít modřinu," pronesl Sasuke výhružně. Díky tomu byl propuštěn.

Blonďak byl již několikrát napomenut a posledně mu Sakura řekla, že pokud ještě jednou Sasukemu ublíží, pojede domů. Jako model musel vypadat vždy výborně a to je dost složité, pokud má okolo oka monokl nebo jej zdobí podlitiny.

„Proč nechápeš, že mám o tebe strach?! Nechci aby ti někdo ublížil..." zavřel za nimi dveře a přešel k tmavovláskovi. Odhrnul mu pramen vlasů z obličeje a věnoval mu smutný úsměv. „Kdybys měl bodyguarda, byl bych mnohem klidnější," vtiskl mu polibek na čelo.

Sasuke svraštil obočí. Dávno všem vysvětil, že nechce, aby ho někdo hlídal jako malé dítě. Přesto jak Deidara tak i Sakura čas od času toto téma vytáhli. Většinou k tomu došlo pokud se semlel nějaký problém - jako třeba, když byl napaden fanynkou.

„Dokážu se o sebe postarat," namítl místo vyvolávání další hádky. Popošel k blonďáčkovi a opřel si hlavu o jeho rameno. „Miluju tě," zašeptal tiše a zavřel oči. Poprvé o skutečnosti této věty zapochyboval.

„Já tebe víc," odvětil Deidara a pohladil mladíka po dlouhých vlasech. Dojemnou chvilku jim přerušilo zvonění mobilu.

Sasuke vytáhl telefon na jehož displeji zářilo jméno - Sakura. Po krátkém rozhovoru se rozhodli, že společně zajdou do místní restaurace.

Potkali se na chodbě před byty. Tmavovlásek vtiskl blonďákovi poslední polibek, než přešel k dívčině s růžovými vlasy. Jejich role pro svět začala. Sasukeho manažer Tobi nepovažoval za správné, aby byla světu odhalená jeho pohlavní orientace, proto spolu se Sakurou hráli falešný pár veřejnosti.

Ruku v ruce vyšli na ulici a nastoupili do přistaveného auta. Deidara šel za nimi. Věděl, že nesmí příteli zničit pověst, tudíž byl pro ostatní osobním trenérem. Samozřejmě jej to občas žralo, ale již se naučil takto žít. Musel.

Nová kapitola je tu, jak jsem slíbila!
Pokud byste našli nějaké chyby nebo překlepy, dejte mi klidně vědět!
Buď moc ráda za všechny hvězdičky a komentáře!
U další části!