Pomněnky

14. Kapitola

Tři dny. Tři dlouhé dny plné nejistot a strachu. Tolik času uplynulo od chvíle, kdy Sasuke zmizel z povrchu zemského. Policisté, ač se sebevíc snažili, neměli pořádnou stopu. Vyslýchali i Gaaru. Byly toho plné noviny. Samozřejmě jak Rasa, tak i Minato zuřili. Bylo těsně před volbami a jim jejich povedení synáčci kazili pověst. Ale Hidan byl vysmátý, tedy jen do chvíle, než byla svolána domovská porada.

Hned jak vešel do kuchyně, bylo mu jasné, že to nebude dobré. Naruto mu ihned vrazil před obličej nějaký text. Několikrát přečetl řádky.

Otupěle zíral na datum, který oznamoval, že peníze za pronájem měl zaplatit už předevčírem. Bál se vzhlédnout od papíru, protože již nyní cítil, jak se do něj zabodávají vražedné pohledy jeho přátel. Frustrovaně si pročísl vlasy.

„Já to zaplatím, vázně!" prohlásil naprosto přesvědečeně a poprvé se odhodlal navázat s nimi oční kontakt. Kmital pohledem od jednoho k druhému, přičemž si nebyl jistý, který z nich na něj má větší vztek.

„Jo? A kdy? Hádám, žes dal prachy zase do drog, takže mi řekni, kde chceš jako sehnat jen tak deset tisíc?" zapřel se Naruto rukama o desku stolu. Gaara zaskočen novým zjištěním podivně naklonil hlavu. Nyní už chápal kamarádovo rozhořcění.

Hidan sklopil hlavu. I když dávno odeslal žádost o výkupné, stále mu nepřišla odpověď. Tolik na ty peníze za Sasukeho spoléhal a přitom je zatím měl spíš nejisté.

Dvojička si jeho mlčení převzala po svém. Uzumaki nevrle zavrčel a doposud pasivní Gaara smířeně zavřel oči. Nastalo nepříjemné, tížící ticho.

„Mám něco našetřeno, můžu tenhle měsíc zaplatit já," vydechl rusovlásek rozvazujíc opět konverzaci.

„Ani nápad!" opáčil ihned blonďák, zatímco provinilci blýskla v očích naděje. „Už takhle si mu půjčoval! Prostě to zacáluje, nebo se odstěhuje!" Naruto skoro křičel. Měl příšerný vztek. Zmizel mu přítel a on místo toho, aby třeba zkoušel nějak pomoc musel řešit nezaplacené účty.

„Dobře víš, že to nedá... ty taky nemáš dost. A já odmítam sedět tady po večerech při svíčkách kvůli vypnuté elektřině!" založil si Gaara neústupně ruce na hrudi. Blonďáček pochopil, že je to marné a proto jen mlčky svěsil ramena. Věděl, že pokud nechtějí, aby je vystěhovali, musí zaplatit.

„A ty..." otočil se Rasův syn na Hidana. „Začneš chodit na odvykačku!" dle výrazu ve tváři nejmladšího bylo jisté, že to celé myslí naprosto vážně. „Jo a... následující dva měsíce jsou tvoje... takže by ses měl uskromnit," dodal ještě, než se otočil na patě a zmizel za dveři svého pokoje.

Naruto udělal totéž nechávajíc Hidana svým myšlenkám. Ten ale ihned, jak oba dva jeho spolubydlící zmizeli, zamířil nahoru na půdu s myšlenkou vybít si vztek.

Sasuke ležel na svém místě. Spal. Vypadal hodně sešle. Pod očima měl obrovské černé kruhy, pleť popelavou a rty rozpraskané. Jako by byl dávno mrtvý.

Tehdy opustila stříbrovlasého veškerá touha po tom, něco mu udělat pro své vlastní uklidnění. Zalekl se, že by mohl mít modela skutečně na svědomí. Přispěchal k němu, srdce pomalu v krku, opatrně natáhl dlaň a stiskl jeho rameno.

Díky bohu tmavovlásek rozlepil oči a zamžoural na něj. Spadl mu kámen ze srdce. Opět vstal. Postřehl, že mladík otvíral ústa, jako by chtěl mluvit, ale slova zůstávala uvězněná v hrdle.

Ač to bylo podivuhodné, Hidan pochopil, co je po něm žádáno. Rychle seběhl zpět dolů, aby se vrátil se sklenicí vody a houskou se sýrem. Přdešlého dne zapomněl přinést Sasukemu pití i jídlo. Nebo tedy byl spíše líný jít ty schody. Navíc, nebyl tu přeci na all inclusive zájezdu.

„Zřejmě nikomu moc nechybíš," pronesl z ničeho nic, když pozoroval tmavovlasého, jak se se spoutanými rukami zkouší najíst. Neodpustil si pobavený úšklebek, ani povýšený způsob sezení. „Nikdo se ještě neobtěžoval kontaktovat mě nazpět," dodal vzápětí a sledoval, jak se tmavovlasý málem zalkl soustem. Líbilo se mu, jak si s ním mohl hrát. Sasuke nevěděl nic o dění venku a proto byla manipulace s jeho myslí velmi jednoduchá. Tyto maličkosti pomalu tříštily jeho duši na maličkaté střípky.

„Očividně sis vybral špatnou osobu," odvětil mu Uchiha téměř provinile a pohlédl na svého únosce. Hidan se zašklebil a s povýšen pche opět odešel.

Po nějaké chvíli Sasuke odložil jídlo stranou. Pomalu se doplížil k jedné z plechových beden o níž už dříve zjistil, že má ostrou hranu, kterou mohl využít ke svému osvobození.

Omlouvám se, že neodpovídám na komentáře, ale watt mi odmítá dovolit zveřejnit oodpovědi.