Slavnost

2.1K 138 5
                                    



Čas uběhl jako voda. Večer se měla konat slavnost na počest svitu hvězd. Serena ve svém volnu trénovala dovednosti od meče, přes luk až po tanec. Král se zdál odtažitý, i když sem tam jí polibek na tvář věnoval. Možná zápolil sám se sebou...

Seděla na posteli v nových šatech, zatímco jí Eleanor pletla malé copánky po každé straně hlavy, které na to spojila v jeden větší přesně uprostřed její bujné hřívy. Část vlasů nechala volně splývat až po její svalnatá ramena. Zrovna když ji nanášela cosi na rty, ozvalo se zaklepání na dveře.
„Dále," vyzvala cizince Serena.
Ve dveřích se objevil mladý poslíček. „Pán vás očekává v sále."
Serena mu zabouchla dveře před nosem se slovy: „Až to bude, tak to bude."
Ani ne za půl hodiny byla přichystaná ohromit celý Velký sál.

Všechno zmlklo. Hudba přestala hrát, král zamrzl uprostřed slova, všechny oči se upřely k masivním dveřím. Stála tam Serena, v modročerných šatech, nalíčená s nádherně upravenými vlasy. Ta neznámá po králově boku zrudla vzteky. Doslova – její upírsky bílá pokožka dostala nachový odstín obzvlášť v oblasti tváří.
Také nevypadala špatně. Měla zelené šaty se žlutým korzetem a své havraní vlasy si nechala sčesat do impozantního drdolu, ovšem půvabem se Sereně nemohla rovnat.
Vražedkyně proplula sálem přímo k nim, kde se jeho výsosti uklonila. Thranduil úklonu zopakoval, jen poněkud hlubší než bylo třeba.
„Nepředstavíte nás?" nechala se slyšet. Ten hlas už teď Sereně lezl na nervy...
„Jistě, lady Raveno, lady Serena. Lady Sereno, lady Ravena."
Obě se na sebe nebezpečně uculily. Vypadalo to spíš jakoby na sebe vrčely.
„Krásné šaty," protáhla Ravena.
„Děkuji, král mi je nechal ušít," uculila se Serena a významně pohlédla na vladaře, který by sto chutí někam utekl. Raději vyzval Serenu k tanci.
„Děkuji, ale myslím, že tento tanec vynechám."
Poprosil tedy Ravenu, která mu nedočkavě chňapla po ruce. Jedno se té "upírce" ale nechat muselo – tančila skvěle.
Serena mezitím obešla stůl s občerstvením. Vždy když jí někdo pozdravil, usmála se a dělala, že dotyčného zná. Otravné...
„Ani bych tě nepoznal," kroutil hlavou Haldir, který se tu z ničeho nic zjevil.
„Díky, to byl účel," zazubila se.
„Co je to za krásku, co ti přebrala krále?" natahoval krk.
Kdyby tu všude nestálo tolik lidí, přetáhla by ho tácem po hlavě.
„Lady Ravena. Nějaká mrcha kdoví odkud," zaskřípala zuby.
„Ty žárlíš?" uchechtl se.
Chtěla ho dloubnout do žeber, ale naneštěstí se k nim již zmiňovaná Ravena s králem připojili. Číšník jim přinesl číše, které s vděkem přijali.

„Jak dlouho jste královým hostem, smím-li se ptát?"nechala se slyšet Ravena.
„Pár měsíců," odpověděla.
„A kdo je tento sympatický válečník?" zavrkala na Haldira.
„Toto je Haldir, generál z Lothorien," představil ho Thranduil.
„Těší mě," podávala mu ruku, jež s potěšením políbil.
Sereně se strašně chtělo udělat neslušné gesto, ale král už jí táhl doprostřed sálu. Minimálně dvě písničky protančili, než se vrátili zpět ke stolu s občerstvením.

Po pár dalších tancích a dalších číších vína, zjistili, že Ravena někam zmizela. Serena začala panikařit. S králem se vytratili do zahrady. Serena měla co dělat, aby zvládla rovnou chůzi po kamenitém povrchu. Našli jí jak s Haldirem sedí v objetí na lavičce a něco si špitají.
„Asi nebudeme rušit...?" navrhla Serena a udělal čelem vzad.
Ovšem se jí noha zachytila o uvolněný kámen. S lehkým žuchnutím dopadla na zem. Král už u ní stál a zvedal jí.
„Jsi v pořádku?"
„Jo, nic mi není," stopla si na nohy, ale na pravou přes prudkou bolest nedošlápla.
Všiml si toho, proto ji vzal do náruče. Zpočátku se bránila. Nebýt toho vypitého vína, určitě by to král neudělal.
Jelikož jeho komnaty byly blíž než ošetřovna, vzal ji tam. Usadil jí na křeslo a přinesl obvaz, kterým jí šikovně ošetřil kotník. Neřekl ani slovo, dokud nedotáhl poslední smyčku.
„V pořádku?" zeptal se.
„Je to tvá vina!" zazubila se Serena.
„Moje vina?" zopakoval nevěřícně.
„Jo, kdybys do mě neklopil to víno, nic by se mi nestalo. Dyť víš, že nepiju!"
„To víno sis brala sama," mrkl na ní.
Serena se začala škrabat na nohy. Chytl jí za ruku a jedním šikovným pohybem ji postavil na nohy těsně před sebe. Teď se Serena musela trochu zaklonit, aby mu viděla do očí.
Serena už znovu otevírala pusu, že něco spustí, ale byl rychlejší. Přitiskl své rty k jejím...


Vražedkyně z MirkwooduKde žijí příběhy. Začni objevovat