Podraz

1.4K 116 7
                                    



Voren začal shánět dřevo, z kterého vytvořil velké ohniště. Troud mu vzplanul a postupně schvátil i větší klacky. Navrch přidal zelené listí, tak aby se tvořilo co nejvíc zapáchajícího kouře.
Měl dvě možnosti – nechat ji tu a hledat pomoct, nebo zůstat u ní a doufat, že je někdo najde. Rozhodl se jít na menší průzkum. Serena usnula. Přesunul ji do úkrytu pod vyvrácený strom a spustil se dolů ze svahu.

Thranduilovi stopaři zastavili. K jejich nosům dolehl zápach kouře, který zanedlouho spatřili na vlastní oči. Ihned králi oznámili svůj objev.
„Jeďte!" dal jim povel a sám se zbytkem družiny jeli v jejich stopách.

Voren klopýtal přes nepřehledný terén z prudkého svahu. Sem tam po něm chňapla nenechavá popínavá rostlina či zvědavý kořen. Měl co dělat, aby neskončil obličejem v mechu.
Poslední úsek překonal téměř ve sprintu, jelikož už se nezdál tak nebezpečný. Ani na okamžik nevydechl. Vyrazil směrem k vesnici.
Rudé tváře pokryl pot. Plíce mu hlasitě protestovaly a svaly bolely. Najednou na sobě ucítil váhu něčího těla, která ho srazila k zemi. Než se stačil vzpamatovat, spoutaly ho provazy. Elf, který ho chytil, ho vytáhl na nohy.
„Pane, máme zajatce," hlásil jeden ze stopařů a strčil Vorena před sebe.
Král nejevil žádný zájem. Prostě projel kolem něho, aniž by mu věnoval jediný pohled.
„Pusťte mně! Potřebuje pomoct!" zakřičel z plných plic člověk.
Král se jen ohlédl. „Kdo potřebuje pomoct?" vyzvídal stopař, který ho držel za pouta.
„Serena!" vyhrkl.
Do krále jako když praští. Nechal ho rozvázat, dal mu koně a vyrazil za ním na svém statném jelenovi. První úsek cesty překonali na hřbetech svých zvířat. Další museli překonat po svých, jelikož kameny nedovolili průchod koním. Královi muži za nimi značně zaostávali.

Voren vynesl Serenu z úkrytu a položil ji k ohni, načež se probrala. Thranduil muže odstrčil stranou a zkoumavě si Serenu prohlédl. Ve tváři se jí zračilo zděšení a vztek. Thranduil ji objal, přičemž jí stále opakoval: „Jsem tady. Jsi v bezpečí."
Když přijeli jeho muži, naložili ji na nosítka a dopravili ji ke koním.
„ Vezmeš jí do vesnice, co nejrychleji to půjde!" vyštěkl na Vorena, který se odmítal od Sereny na krok vzdálit. Král se jim celou cestu držel v patách na svém jelenovi.

Serena se sotva držela, proto nemohli nasadit plný trysk. Do vesnice se dostali k večeru, kdy už slunce pozvolna zapadalo. Léčitelka zrovna připravovala bylinky nasušení, když ji vyrušila návštěva. Vysoký elf, který nesl dívku v náručí a hned za nimi se do světnice vřítil černovlasý muž. Vzpomněla si, že už je viděla, proto ihned odložila srp a ukázala na lůžko.

S dívkou šili všichni čerti. Upadla opět do horečnatého stavu. Vysvlékla ji,načež ji přikryla mokrou dekou. Opatrně sundala obvaz z rány, aby viděla rozsah infekce. Z kredence přinesla lahvičku s jakousi tekutinou,kterou vlila do rány. Asi to hodně pálilo, protože Serena sebou cukla.
„Podržte jí!" vyhrkla léčitelka, která nyní odstraňovala poškozenou tkáň a drhla hnis z rány. Potom do rány vložila směs bylinek a přikryla jí.Serena se celá třásla.
„Co se jí stalo?" vyzvídala léčitelka při mytí rukou.
Thranduil hodil pohledem po Vorenovi, který odpověděl: „Přepadli nás."
„Kdo vás přepadl?"
„Banditi. Hledali ji," zamračil se na krále sledujícího Serenu.
„Proč by banditi hledali dívku?" nechápala Agnes.
„To se zeptejte jeho," ukázal na mračícího se elfa.
Agnes k němu vzhlédla. Thranduil se postavil a přešel k raněné dívce. Pohladil ji po čele, přičemž sklopil oči a pronesl: „Byla to chyba, nechat na ni vypsat odměnu."
„Jakou odměnu?" nechápala Agnes.
„Lepší nevědět," skočil jí do řeči Voren a ihned změnil téma: „Bude v pořádku?"
Agnes jen pokrčila rameny. „Snad ano. Bylinky by měli zabrat do zítra. Pak jí ránu zašiju."
Thranduil si přitáhl židli k její posteli a něco k ní šeptal.
„Promiňte, ale kdo to je?" zeptala se léčitelka muže stojícího u okna.
„Tohle je král Thranduil z Mirkwoodu."
Při slovu král se Agnes začervenala. Proběhlo jí hlavou, že tu nemá uklizeno a ani co nabídnout takové návštěvě k jídlu. Vytáhla alespoň víno a kus uzeného ze spíže, aby nebyla neuctivá. Král si však všímal jen dívky zmítajíc se v horečce.

Krátce po západu slunce je oba vyhnala z domu, aby si Serena mohla odpočinout. To, že je tenhle elf král, zřejmě zapomněla. Pokud šlo o pacienty, byla velmi neúprosná.   

Vražedkyně z MirkwooduKde žijí příběhy. Začni objevovat