Don't stop dreaming

3. kapitola

Harlan Smith přikývl. 

,, A kam?" přemýšlela nahlas, když si prohlížela druhý lístek.Nakonec cíl cesty objevila a střetla svým užaslým pohledem opět po otci. ,, Do Jižních moří?"
,, A také poukazy na přepravu mezi ostrovy. " Usmál se. 

,,Francouzská Polynésie, Tahitim Cookovy ostrovy a další nádherná místa. Alespoň malý kousíček ráje pro mou drahou dceru, která musí tak těžce pracovat." 

,, Ach tati... " Předklonila se a políbila ho na tvář pokrytou sněhobílým plnovousem. Pak se znovu podívala na balíček lístků. ,,Děkuji ti."

,,Máš radost?"

Něžně se na něj usmála a znovu pohladila jeho ruku. 

,, Samozřejmě."

,, To je dobře." Začal pak barvitě vyprávět o ostrovních rájích v Jižních mořích, které dnešní moderní svět ještě nestihl zničit. 

Během jeho vyprávění zamyšleně pozorovala zátoku a nejasnou stěnu mlhy oddělují moře od pevniny. Pobřeží lemovaly dlouhé řady barevných domů, které se při rychlé jízdě drožkou měnily v barevnou duhu.
O tom výletů snil její otec. Ona ne. Koneckonců, během posledních několika let neměla na snění čas. Přesto když se zadívala na obálku, došlo jí, že pojede. Že vlastně vždycky chtěla jet. Pak se zamračila, znovu otevřela obálku a rychle prohlédla její obsah. ,,Tati, tady je ale jen jeden lodní lístek.
Kde máš svůj?"
Odkašlal si, a pak řekl: ,, Nemohu momentálně odjet."
,, Jenže? Mám jet sama? Ale vždyť...'
Zvedl ruku a zarazil hrozící příval výčitek se stejnou účinností, jako když zaklepe svým soudcovským kladívkem. ,, Mám nyní příliš mnoho prace u Nejvyššího státního soudu. Čeká nás teď kauza Mallard."
,, Tak brzy?"